


Nejhorší místo k životu: Dháka se propadá do moře, z přelidněného města brzy bude obří slum
V bangladéšské Dháce je neustále ucpaná kanalizace, která znečišťuje okolní ulice. Město sužují další ekologické problémy.



V bangladéšské Dháce je neustále ucpaná kanalizace, která znečišťuje okolní ulice. Město sužují další ekologické problémy.



Osm z první desítky nejlepších měst pro život je v Evropě. Německo a Švýcarsko v ní mají tři místa.



S velkým náskokem vede západní část vnitřního Londýna. Silné zastoupení na čele tabulky mají německé regiony, naopak konec tabulky patří Bulharsku.



Průměrný Čech má ročně k dispozici o tisíc eur více než před dvěma lety. Kupní síla těsně překonala tři pětiny evropského průměru.



Tři kraje bývalých Sudet mají v příštích letech obdržet vládní pomoc. Oblasti, poznamenané výměnou obyvatelstva po poválečném vyhnání německých usedlíků či následky těžby a těžkého průmyslu, zaostávají v řadě sociálních i ekonomických parametrů za ostatními tuzemskými regiony. V grafice, která mapuje situaci Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje, jsme využili data, která o situaci v českém pohraničí zjistil týdeník Ekonom.



Index společenského rozvoje vznikl jako alternativní ukazatel kvality života vedle hrubého domácího produktu a podobných čistě ekonomických hodnocení. Žebříček vede Dánsko, nejhůře ze 128 hodnocených zemí dopadla Středoafrická republika. Česko stejně jako před rokem skončilo na 22. místě.



Hrubý domácí produkt České republiky se loni dostal na 88 procent průměru Evropské unie, ukazuje porovnání Eurostatu. Ze starších členských států jsme už dříve předběhli Portugalsko a Řecko, na dva procentní body se blížíme Španělsku. Česko si udržuje nejlepší pozici ze států bývalého socialistického bloku. Výrazně hůře však je na tom Česko podle ukazatele AIC – skutečné individuální spotřeby na osobu, která podle řady ekonomů lépe odráží skutečný materiální blahobyt domácností.



Jakmile se zhorší ekonomická situace, upouštějí čeští zákazníci od biopotravin či žvýkaček, nekupují balené vody a přestanou chodit do restaurací na točené pivo. Momentálně je však více než čtyři pětiny lidí se svým životem spokojeno. Vyplývá to z průzkumu pro ČSOB.



Polská města se pravidelně umisťují na vrcholných pozicích v žebříčku nejvíce znečištěných měst v Evropské unii. Situace bývá nejhorší v Krakově, který leží v kotlině, kde se smog akumuluje. V prosinci loňského roku ale byly nejhorší hodnoty naměřeny v nedaleké Skale – polském městečku, které se nachází ve vyšší nadmořské výšce a vzduch by tam měl být čistší. Na vině je pravděpodobně spalování nekvalitních tuhých paliv v domácnostech.



Hrubý domácí produkt České republiky se dostal na 87 procent průměru Evropské unie, ukazují nová čísla Eurostatu. Ze starších členských států jsme už dříve předběhli Portugalsko a Řecko, na tři procentní body se blížíme Španělsku. Česko si udržuje nejlepší pozici ze států bývalého socialistického bloku. Výrazně hůře však je na tom Česko podle ukazatele AIC – skutečné individuální spotřeby na osobu, která podle řady ekonomů lépe odráží skutečný materiální blahobyt domácností.



Ministr životního prostředí Richard Brabec předkládá kolegům ve vládě zprávu o stavu životního prostředí v roce 2015, kterou vypracoval jeho úřad. Víc než dvousetstránkový dokument mimo jiné upozorňuje na to, že sice dlouhodobě klesají emise z průmyslu, ale kvalita ovzduší v Česku se příliš nezlepšuje. Zpráva rovněž popisuje, jak se na stavu životního prostředí podepsalo loňské sucho, a upozorňuje také na to, že Češi loni vyprodukovali více odpadu než v předchozích letech.



Průměrný Čech si může koupit jen 57 procent toho, co průměrný Evropan. Česko je na 26. příčce žebříčku společnosti GfK porovnávajícím 42 zemí. Nejlépe se daří obyvatelům Lichtenštejnska. Lépe než Češi jsou na tom tradičně i Slovinci, letos podruhé také Slováci. Českou republiku letos předběhli dokonce i obyvatelé Estonska a Litvy. Z tuzemských regionů je tradičně nejsilnější Praha, nejslabším Bruntál.



Nejdelší pracovní život čeká na obyvatele Švédska, nejkratší na Italy, spočítal Eurostat. Česká republika je zhruba uprostřed žebříčku zemí EU.



Ani 25 let nestačilo na to, aby se česká ekonomika výrazněji přiblížila Německu. Teď si musí naopak hlídat záda. Dotahují ji další východní státy jako Polsko nebo třeba Estonsko. České hospodářství se přitom pohybuje na hranici svých současných možností. Posunout je výše by si vyžádalo například hlubší změny v daních a dávkách nebo větší podporu vědy a výzkumu.



Politici by se měli zaměřit na důchodovou reformu. To je jedno z doporučení, které uslyší účastníci čtvrteční konference s názvem "Česko: Jak jsme na tom?". Studie kvality života, na níž se podíleli třeba Michael Žantovský nebo Tomáš Sedláček, dále varuje před nedostatky v péči o duševně nemocné, kterých přibývá, a před odlivem vzdělaných a talentovaných Čechů do zahraničí.



Index společenského rozvoje je jedním z alternativních ukazatelů k hrubému domácímu produktu (HDP) a snaží se měřit nejen ekonomický růst či ekonomiku obecně. Čelu žebříčku vévodí regiony severských zemí, jako je Švédsko, Dánsko, Finsko, boduje také Nizozemsko. Na opačném konci zůstávají bulharské a rumunské regiony. Mnoho hlavních měst, která patří k ekonomicky nejvýkonnějším (typicky Londýn), v tomto žebříčku propadlo.



Nejvyšší příjmy na osobu mají obyvatelé Londýna a německých regionů. Ukazují to údaje Eurostatu podle členění na územní jednotky zvané NUTS 2.



Nejlépe se žije v Melbourne, Vídni a Vancouveru, spočítali analytici z Economist Intelligence Unit. Šest měst z nejlepší desítky je v Austrálii nebo Kanadě. Nejhůře se v žebříčku – stejně jako před rokem – umístil syrský Damašek. Jediným evropským městem v nejhorší desítce je ukrajinský Kyjev. Kvůli terorismu si pohoršila také některá města západní Evropy, zejména Paříž.



Češi vidí tuzemskou ekonomiku nejoptimističtěji od roku 1999, kdy CVVM s pravidelným sledováním začalo. Poprvé za deset let jsou Češi zároveň největšími optimisty - dosud totiž byli s domácí ekonomikou nejspokojenější Poláci.



Čisté jmění českých domácností se zvýšilo i přes to, že zadlužení rostlo rychleji než hodnota majetku. Zatímco v roce 1995 měl každý Čech majetek v průměru za 374 tisíc korun, dnes už je to přes milion. Nejvíce majetku mají Češi v nemovitostech určených k bydlení, následuje hotovost a bankovní vklady.