


Lesy ČR řeší, kam se dřevem z kůrovcové kalamity. Chtějí ho vyvážet do Číny
Letos by měl podnik Lesy České republiky do Číny vyvézt několik desítek tisíc metrů krychlových smrkové kulatiny.



Letos by měl podnik Lesy České republiky do Číny vyvézt několik desítek tisíc metrů krychlových smrkové kulatiny.



Nepravomocná sankce následovala po kontrolách v několika lesních správách na Moravě. Podnik se chce proti ní odvolat.



Ministr zemědělství Miroslav Toman oznámil, že v Česku vzniknou kvůli boji s kůrovcem dvě zóny s různými stupni opatření. Veškeré síly se zaměří na vyhledávání a likvidaci aktivního kůrovce. Podle ekologů je však už na kroky pozdě a navíc představují další riziko. "Vlastníkům nezbude než stromy pokácet a asanovat chemicky postřiky jedovatých pesticidů," uvedl koordinátor kampaně hnutí Zachraňme lesy Jan Skalík. Připomeňte si v naší galerii, jakou spoušť našel reportér Aktuálně.cz loni v létě v Jeseníkách.



Změna druhové skladby lesů není dostatečně rychlá, prognózy o tom, že budou smrkové lesy hynout, jsou tu 25 let, tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Vydali jsme spoustu majetku a někteří vlastníci se o lesy starají méně, upozorňuje ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Jiří Groda. Největší problémy podle něj začaly před čtyřmi lety. Bláha tvrdí, že kromě sucha a kůrovce páchá velké škody v lesích i přemnožená zvěř. Nájemci honiteb, myslivci a bohatí podnikatelé navážejí do lesů hromady krmení, chovají se ke zvěři, jako by byla v chlévě, a ne ve volné přírodě, míní Bláha.



Podle asociace romských podnikatelů je zbytečné, aby škody po kůrovci odstraňovali cizinci, když na úřadech práce jsou nezaměstnaní Romové.



Oproti loňskému roku se kůrovec na některých místech objevuje až v desetinásobném množství.



Letošní jaro bylo pro hmyz ideální, tvrdí Kamil Holý z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.



Extrémně teplé počasí způsobuje, že kůrovec se letos bude rojit třikrát a možná i čtyřikrát proti obvyklým dvěma rojením ročně. Extrémnímu výskytu brouka napomohl i vysoký populační základ z minulé sezóny.



Přípravek má až stoprocentní účinnost a samovolně se rozkládá na látky, které na rozdíl od dřívějších prostředků neškodí ozonové vrstvě.



Zřejmě nejhorší následky kůrovcové kalamity jsou v Beskydech a Jeseníkách. Po napadení lýkožroutem smrkovým se husté lesy proměňují v paseky. Sledujte záběry z dronu z oblasti Jeseníků, kde hynou miliony stromů.



Největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie. Tak mluví ministr Richard Brabec o současné situaci v Jeseníkách. Uschlé smrky se ve velkém těží, ale tam, kde by bylo teď potřeba napadené stromy z lesa odvážet, se brouk dále šíří. Ohroženy jsou i Beskydy a další smrkové monokultury.



Největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie. Tak ministr Richard Brabec o situaci v Jeseníkách. "Sázím buky mezi jedle, jeden sem a druhý vedle, sázel jsem již včera, sázím také dnes, budu-li tak pilný zítra, vysázím tu les." Tuto říkanku se učily děti už před padesáti lety. Lesní hospodáři ovšem v té době sázeli dál smrky mezi smrky. Pak si stačilo na příští katastrofu počkat.



Stav českých jehličnatých lesů je nejhorší z celé Evropy. Oslabené smrkové lesy už dnes plošně hynou. Doráží je kůrovec nebo houba václavka. Na severní Moravě je největší kalamita v historii českého lesnictví. Z celých kopců jsou tam najednou obrovské holiny, říká Jaromír Bláha z Hnutí DUHA a iniciativy Zachraňme naše lesy v DVTV Apel.



Ekologům vadí, že vyhláška nic nemění na převažující výsadbě smrků, které jsou citlivé na sucho a kůrovce a v současnosti se potýkají s rozsáhlou kalamitou.



Za kůrovcovou kalamitu může podle předsedy vlády bývalé vedení ministerstva zemědělství, které nedostatečně komunikovalo s ostatními resorty.



Po odvolání Daniela Szóráda jmenoval ministr zemědělství Jiří Milek vedoucím Lesů ČR Tomáše Pospíšila.



České lesy zasáhla kalamita, jakou lesníci nepamatují. Kůrovec loni napadl kolem 5,5 milionu krychlových metrů dřeva, hlavně smrků. Situaci v Jeseníkách přirovnávají odborníci k ekologické katastrofě. "Kůrovce jsme si tady pěkně napěstovali," podotýká profesor Josef Fanta, odborník na krajinu, který dříve působil mimo jiné na Univerzitě v Amsterdamu. Pro Aktuálně.cz se rozhovořil společně s botanikem Petrem Petříkem z Akademie věd. Oba stojí za výzvou, kterou nyní vědci sdružení pod Platformou pro krajinu poslali vládě.



Podle zákona může vláda v době krizového stavu například nasadit vojáky v činné službě. Ministerstva mohou vytvářet podmínky pro krizovou komunikaci.



Kůrovcová kalamita či kyselé deště nemusí přírodě nutně uškodit a nezasahování člověka může být ku prospěchu, ukázal výzkum hydrobiologa z Biologického ústavu Akademie věd ČR Jiřího Kopáčka. Kopáček již od 90. let zkoumá vliv kyselých dešťů na šumavský ekosystém. Poté, co Šumavu zpustošil kůrovec a odumřelé stromy zůstaly bez povšimnutí v lese, došlo k obohacení půdy, zlepšení kyselosti šumavských jezer a růstu vodních řas. Ve čtvrtek za svůj výzkum Kopáček dostal cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.



Nařízení ministerstva zemědělství se vztahuje na těžbu smrků a borovic. Zákaz těžby je navržen do konce roku. Nařízení se nevztahuje například na vánoční stromky.