Reklama
Reklama

Kůrovec


Šumava vykácená
Šumava vykácená
Šumava vykácená

Národní park Šumava

Národní park Šumava je největším národním parkem v České republice. Je unikátní především svými rašeliništi, jezery a souvislým zalesněním.

Národní park České Švýcarsko - Česká divočina - kůrovec
Národní park České Švýcarsko - Česká divočina - kůrovec
Národní park České Švýcarsko - Česká divočina - kůrovec

Lesy se kvůli kůrovci vrátí k normálu za tři až pět let, odhadl Toman

Návrat k normálnímu stavu kvůli přemnoženému kůrovci v českých lesích nebude možný dalších tři až pět let. Lýkožrouti loni napadli 25 až 30 milionů metrů krychlových dříví, podobně jako předloni, zpracovatelé ho zvládli vytěžit 22 až 25 milionů metrů krychlových. ČTK to v rozhovoru řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Alan Fabik
Alan Fabik
Alan Fabik

On-line i z hůře dostupných míst: Český start-up usnadňuje bádání o kůrovci i klimatu

Liberecký start-up Hardwario se specializuje na zařízení pracující na takzvaném principu internetu věcí (IoT). Digitální firma sice funguje hlavně ve světě jedniček a nul, na jejich produkty však můžete - možná trochu nečekaně - narazit i v přírodě, kde pomáhají třeba se zkoumáním změn klimatu. Jak, to v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisují spoluzakladatelé firmy Alan Fabik a Tomáš Morava.

Česká divočina
Česká divočina
Česká divočina

Vítá vás česká divočina. Zmapovali jsme neporušené lesy, kam lidé jen stěží vkročí

Když les zasáhne přírodní kalamita, nemusí to nutně znamenat katastrofu. Příroda si dokáže poradit s kůrovcem, vichřicí nebo třeba požárem. Důkazem jsou bezzásahové lokality v českých národních parcích, které se bez pomoci člověka vzpamatovávají z nějaké pohromy. Mrtvé a spadané dřevo se netěží, ale nechává se zarůst novým životem. Přirozená obnova je navíc účinná zbraň proti klimatické krizi.

Reklama
Trnoštítec horský
Trnoštítec horský
Trnoštítec horský

Návrat ze záhrobí. Na Šumavu se vrací vyhynulí vzácní brouci, pomohl jim kůrovec

Vědci z Národního parku Šumava slaví. Na jeho území se poprvé po tři čtvrtě století opět objevil ohrožený tesařík javorový a spolu s ním roste také populace nejvzácnějšího českého brouka trnoštítce horského. Oběma druhům přitom k návratu pomohla možná překvapivá okolnost - kůrovcová kalamita. "Pro spoustu živočichů je to příležitost," říká náměstek ředitele národního parku Martin Starý.

Kůrovec, kalamita, Jeseníky - Město Albrechtice
Kůrovec, kalamita, Jeseníky - Město Albrechtice
Kůrovec, kalamita, Jeseníky - Město Albrechtice

Kůrovec je úžasný tvor. Nemusíme se ho bát, stačí pěstovat správné lesy, říká vědec

Kůrovec netrápí jenom české lesy, s globálním oteplováním se přemnožuje a napadá oslabené stromy napříč kontinenty. Entomolog Jiří Hulcr kůrovce zkoumá na Floridské univerzitě. Říká o nich, že jsou úžasní tvorové. "To, co máme v Česku, je smrková kalamita, nikoliv kůrovcová. Ale je dobře, že se o tom mluví. Češi mají nesrovnatelně blíž k přírodě než Američané," upozorňuje v rozhovoru.

Martin Rak: krajinářská fotografie
Martin Rak: krajinářská fotografie
Martin Rak: krajinářská fotografie

Fotograf má 96 tisíc fanoušků na Instagramu. Dražbou chce pomoci lesům

Krajinářský fotograf Martin Rak je možná známější v cizině než doma. Když ještě existovala sociální síť Google Plus, měl na ní přes milion fanoušků. Jeho fotografie však okouzlují lidi i na Instagramu a Facebooku. Nyní se rozhodl, že chce pomoci chřadnoucím českým lesům, ve kterých tak rád fotografuje.

Reklama
Kůrovec v rezervacích Jeseníků
Kůrovec v rezervacích Jeseníků
Kůrovec v rezervacích Jeseníků

Na kůrovcovou kalamitu reagovaly Lesy ČR příliš pomalu, zjistil kontrolní úřad

Státní podnik Lesy České republiky reagoval na kůrovcovou kalamitu pomalu. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. Ačkoliv kůrovcová kalamita začala již v roce 2016, s plánem na systémovější řešení přišel podnik až o tři roky později. Ministerstvo zemědělství tehdy na razantnější řešení nijak netlačilo. Oproti dřívějším letům také podnik prodával dřevo méně výhodným způsobem.

Reklama
grafika - zkáza českých lesů
grafika - zkáza českých lesů
grafika - zkáza českých lesů

Lesy decimují pily těžařů. Grafika ukazuje, jak nekonečné řady klád zahýbaly cenami

Lesníci v loňském roce v Česku vytěžili rekordních 25,7 milionu metrů krychlových dřeva. Většina z poražených stromů přitom padla v rámci takzvané nahodilé těžby, kdy je dřevo stromu poškozeno. Hlavní příčinou bylo přemnožení kůrovce. Aktuálně.cz přináší infografiku těžby dřeva v českých lesích, která vznikla ve spolupráci s projektem Česko v datech.

Reklama
Kůrovec, kalamita, Jeseníky - Město Albrechtice
Kůrovec, kalamita, Jeseníky - Město Albrechtice
Kůrovec, kalamita, Jeseníky - Město Albrechtice

Lesy ČR dostaly pokutu půl milionu. Nedostatečně bojovaly s kůrovcem

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dostal od jihočeského inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) pokutu půl milionu korun za nedostatečnou asanaci dříví napadeného kůrovcem. Podnik se proti pokutě odvolal k ministerstvu životního prostředí, které jeho odvolání zamítlo. Pokuta 15. srpna nabyla právní moci. Informovala mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová. Lesy ČR se sankcí nesouhlasí a chtějí se obrátit na soud.

Obrazem: Šumava se začíná zelenat. Podívejte se, jak se lesy obnovují bez zásahu lidí
Obrazem: Šumava se začíná zelenat. Podívejte se, jak se lesy obnovují bez zásahu lidí
Obrazem: Šumava se začíná zelenat. Podívejte se, jak se lesy obnovují bez zásahu lidí

Vyvracíme mýty o Šumavě, tvrdí vědci. Tvrdí, že kůrovec zničil mnohem méně stromů

Platforma Vědci pro Šumavu tvrdí, že kůrovec po vyhlášení bezzásahovosti na Šumavě v roce 2007 zlikvidoval v dalších pěti letech jen 6700 hektarů stromů (rozloha cca 45 fotbalových hřišť). Vědci tak odmítli frekventované tvrzení, že lýkožrout zničil 20 tisíc hektarů lesa. V otevřeném dopise vyvracejí celkem 12 údajných mýtů o Šumavě a hájí nulové zásahy do území národního parku.

Obrazem: Šumava se začíná zelenat. Podívejte se, jak se lesy obnovují bez zásahu lidí
Obrazem: Šumava se začíná zelenat. Podívejte se, jak se lesy obnovují bez zásahu lidí
Obrazem: Šumava se začíná zelenat. Podívejte se, jak se lesy obnovují bez zásahu lidí

Obrazem: Šumava se začíná zelenat. Podívejte se, jak se lesy obnovují bez zásahu lidí

Vedoucí Informační a strážní služby Národního parku Šumava Adam Diviš si v roce 2007 vybral čtyři místa v okolí Plešného jezera, na která chodí s fotoaparátem pravidelně každý rok v létě. Správa parku nyní na svém Facebooku zveřejnila album jeho fotografií s názvem "Co umí příroda", na němž je vidět, jak se v krajině samy obnovují lesy poté, co dospělé stromy na některých místech samovolně odumřou. Podívejte se na náš výběr.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama