Kurdové zaútočili na Mosul ze tří stran a spolu s iráckými jednotkami podle premiéra Hajdara Abádího postupují rychleji, než se plánovalo. Bojovníci takzvaného Islámského státu město začínají opouštět, odhaduje se ale, že kolem 5000 z nich tam zůstalo. Drží tam také na 1,5 milionu civilistů, kterým se nepodařilo uprchnout.
Turecké letouny bombardovaly oblast severně od města Aleppa, kterou kurdské milice YPG nedávno obsadily. Ankara se do syrského konfliktu zapojila v srpnu. Kurdy americké úřady považují za jednu z nejefektivnějších sil v boji proti Islámskému státu. Turecko ale YPG považuje za teroristickou organizaci.
Ve vesnicích, které Kurdové dobyli z rukou Islámského státu, nezůstali žádní obyvatelé a žádné neporušené domy. Jen střílny a tunely džihádistů. Dopadne to podobně v Mosulu?
Na 80 000 mužů míří k Mosulu. A ofenziva, která je označována za "matku všech bitev", podle vojenských analytiků znamená začátek definitivního konce teroristické organizace Islámský stát. Dobytí dnes zhruba milionového města s sebou nese nemalá rizika. Může odstartovat další kolo občanské války, do níž budou zataženy i světové velmoci. Navíc se odhaduje, že z Mosulu jen v prvních dnech uprchne až 200 000 civilistů a není vůbec jisté, že se o ně irácké úřady dokážou postarat. Následovat tak může další útěk – do Evropy.
Reportér Aktuálně.cz Martin Novák se dostal do přední linie kurdských bojovníků těsně před klíčovou bitvou o Mosul. Ta začala v pondělí. Iráčané s Kurdy se za pomoci amerických náletů budou snažit město vyrvat z rukou Islámského státu.
Hovoří se o ní poslední rok, ale začátek přišel později, než se původně předpokládalo. Irácká armáda – společně s kurdskými bojovníky pešmergy – spustila ofenzivu proti dvoumilionovému Mosulu, největšímu městu, které je v područí teroristické organizace Islámský stát. Podle agentur má být osvobozovací operace nejvýznamnější bitvou v Iráku od roku 2003, kdy byla zahájena invaze, jež svrhla bývalého prezidenta Saddáma Husajna. Proto se jí ostatně přezdívá "matka všech bitev". Podívejte se na fotografie agentury Reuters.
V jihotureckém městě Dicle v provincii Diyarbakir, která je baštou Kurdů, zavraždili v pondělí předsedu místní organizace vládní strany AKP Deryana Akterta. Podle místních úřadů za činem stojí povstalci ze Strany kurdských pracujících (PKK), přestože se k vraždě zatím nikdo nepřihlásil. Informovala o tom agentura Reuters. Jde o druhou vraždu člena AKP během dvou dní. Jihovýchodem Turecka zmítají násilné střety mezi tureckou armádou a PKK, která vede boj za autonomní Kurdistán, už od roku 1984. Celkem si boje vyžádaly za více než třicet let již 40 000 obětí.
Cílem turecké vojenské ofenzivy jsou – minimálně zčásti – syrští Kurdové. Ti spolupracují s Iráckým Kurdistánem, jemuž zbrojními dodávkami pomáhají některé státy NATO, včetně Česka. Česká munice, ruční granáty a protitankové střely tak velmi pravděpodobně slouží v boji proti Turecku. Zemi, která je stejně jako Česká republika členem Severoatlantické aliance.
Bojovníci z džihádistické organizace Islámský stát (IS) použili látku při útoku na vojenskou základnu Kajára na severu Iráku yperit. Raketa, která mohla podle Američanů obsahovat bojový plyn, dopadla na základnu – kde se nacházejí také stovky amerických vojáků – v úterý. Kajára se má stát nástupištěm pro útok na Mosul.
Třicet starostů zejména na jihovýchodě Turecka přišlo o místo. Sesadila je vláda a nahradila je svými příznivci. Většinou šlo o šéfy radnic, kteří byli zvoleni za opoziční prokurdskou Lidovou demokratickou stranu. Výměna starostů následuje poté, co turecký prezident ve čtvrtek prohlásil, že tažení proti zaměstnancům ve státní správě se nyní zaměří na příznivce kurdských separatistů.
Zajímalo mě, jak vypadá válka v Sýrii doopravdy, informace v médiích jsou zkreslené. Do syrské Rojavy jsem se ale zamilovala, strach z islamistů si tam člověk nepřipouští, říká dobrovolnice a studentka Markéta Všelichová. Kurdové v Rojavě jsou podle ní nezkažení, nejde jim o majetek. Ona jim prý chce hlavně pomoci zbavit se Islámského státu. S Kurdy hlídala třeba kontrolní stanoviště v poušti. Tvrdí přitom, že v Rojavě lidé často žijí úplně normálně, potřebují ale humanitární pomoc. A dodává, že její cíl je dovést tam polní nemocnici.
Turecko bude pokračovat s vojenskou operací v Sýrii, dokud Islámský stát a kurdští bojovníci nepřestanou pro zemi představovat bezpečnostní hrozbu, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecká ofenziva na severu Sýrie začala minulý týden, podle syrských opozičních aktivistů při ní zahynulo nejméně 35 civilistů, armáda to ale popírá. Turecko vyslalo do sousední Sýrie tanky i vojáky, pomáhá tak syrským opozičním jednotkám například v získání kontroly nad městem Džarábulus a jeho okolím a zastavit postup kurdských sil. Bílý dům dnes podle agentury Reuters oznámil, že turecké počínání v Sýrii komplikuje frontu proti radikálnímu hnutí Islámský stát (IS).
"Vypadá to, že vlády v Moskvě, Ankaře a Damašku uzavřely určitou dohodu. Rusko a syrský prezident Bašár Asad souhlasí s tureckou operací, dokud bude omezená, a Erdogan se výměnou za možnost potlačit syrské Kurdy smíří se setrváním Asada ve funkci," soudí Joshua Landis, analytik serveru Syria Comment.
Ministr vnitra Milan Chovanec oznámil, že Česko do konce letošního roku nepřijme žádné uprchlíky z Turecka. Podle něj není zřejmé, co se v Turecku přesně stalo, jestli se jednalo o převrat nebo kontrapřevrat. Ministr v České televizi také dodal, že pokud by selhala dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, která se týkala uprchlíků, může se dát další migrační vlna do pohybu. Podle něj ale není možné přistoupit na požadavek Turků a zrušit jim vízovou povinnost, protože nesplnili podmínky, které jim EU dala.
Turecké letectvo bombardovalo pozice kurdských milic v Sýrii. Při náletech zemřelo nejméně 35 civilistů, zemřelo i sedm členu milic PKK, dalších 70 lidí je zraněno. Oblasti, kde turecká armáda provedla nálety, mají pod kontrolou milice napojené na Kurdy podporovanou koalici Demokratické síly Sýrie (SDF). SDF má podporu i Spojených států.
Čtyři rakety dopadly v sobotu večer na civilní letiště ve městě Diyarbakir na jihovýchodě Turecka. Informovala o tom agentura Reuters. Žádní zranění ani mrtví nejsou hlášeni. Úřady připisují atentát kurdským radikálům. Rakety mířily na policejní stanoviště u VIP salonku terminálu. Podle místního guvernéra Huseyina Aksoye nedošlo k žádnému vážnému narušení letového provozu. Kurdští separatisté bojující za autonomní Kurdistán v posledních týdnech zvýšili četnost a intenzitu svých útoků zejména na představitele tureckých bezpečnostních složek. Páteční exploze bomby poblíž policejní stanice ve městě Cizre na jihovýchodě země zabila 11 lidí.
Teroristé z organizace Islámský stát zveřejnili video, na němž pět chlapců ve věku mezi 10 a 13 lety vraždí vězně. Podle BBC je mezi nimi i britský hoch, pojmenovaný Abú Abdalláh Britání. Na záběrech je vidět, jak chlapci zastřelí pět klečících mužů v oranžových kombinézách, zřejmě kurdských bojovníků.
Situace je nepřehledná a chaotická. V syrském Aleppu bojuje Bašár Asad s podporou Rusů proti různým skupinám povstalců. Turci útočí na Islámský stát i Kurdy, kteří ale také bojují ve města Hasaká s Asadem. A Syrské demokratické síly, vyzbrojované USA, se střetly s protureckou Svobodnou syrskou armádou.
Turecký ministr obrany Fikri Işik ve čtvrtek označil za strategickou prioritu ofenzivy zabránit syrským Kurdům ve sjednocení východních a západních regionů v Sýrii. Ankara se obává, že po ovládnutí území v syrském pohraničí tamními Kurdy se posílí turečtí kurdští separatisté, s nimiž turecká armáda bojuje na jihovýchodě Turecka. Jako cíl ofenzivy původně Turecko uvádělo boj s radikály z hnutí Islámský stát (IS). Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho se Kurdové stahují na východ za řeku Eufrat.
Turecká armáda naplnila pondělní varování vlády v Ankaře a za pomoci letectva USA zaútočila na město Džarabulus na severu Sýrie, dosud v držení Islámského státu. Prezident Erdogan ale naznačuje, že operace je namířena také proti syrským Kurdům.
