Radikální skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK) se v neděli přihlásila k sobotnímu teroristickému útoku u fotbalového stadionu klubu Besiktas Istanbul. Při dvojici explozí zahynulo 38 lidí a dalších 150 bylo zraněno, většinu obětí tvoří policisté. Prezident Recep Tayyip Erdogan kvůli události odložil na neurčito návštěvu Kazachstánu, v zemi byl vyhlášen státní smutek.
Turecko vydalo zatykače na několik lidí včetně vůdce syrských Kurdů Sáliha Muslima. Stranu demokratické unie, kde je spolupředsedou, Turci považují za teroristické uskupení. USA ji naopak označují za spojence v boji s tzv. Islámským státem. Úřady zatykače vydaly v rámci vyšetřování pumového atentátu ze 17. února v Ankaře. Tehdejší útok si vyžádal 29 mrtvých a na 60 zraněných.
Markéta Všelichová a Miroslav Farkas, nedávno zatčení v Turecku za údajnou podporu kurdských separatistů, dostanou pravděpodobně vysoké tresty. Myslí si to bývalý český konzul v Turecku František Štěpánek. Ankara by ale dvojici mohla po vynesení rozsudku předat do Česka. Vyjednávání o této variantě bude ale podle bezpečnostních expertů nesmírně složité a muselo by ho doprovázet splnění velmi přísných podmínek. "Ti dva se totiž svojí hloupostí považovali za jakési mesiáše, takže až dětinsky porušili v té oblasti vše, co jen mohli," míní bezpečnostní expert František Šulc.
Podle OSN uprchlíků přibývá v posledních dnech rychleji, protože fronta se pomalu přesouvá k centru města. Zatím je asi deset kilometrů od něj. Přesto je uprchlíků mnohem méně, než se před zahájením ofenzivy čekalo. Hovořilo se tehdy o statisících lidí. Přes 68 tisíc lidí nyní podle organizace potřebuje humanitární pomoc. Odhaduje se však, že je v Mosulu stále přes milion civilistů. Některé IS drží jako lidské štíty v oblastech, kde bojuje.
Když jsem se s nimi potkal, byli pevně rozhodnuti, co budou dělat. Měl jsem o ně obavy, říká o zadržených Češích v Turecku aktivista Janusz Konieczny. Jejich cestu se rozhodl podle svých slov monitorovat. Výstavbu polní nemocnice prý považoval za potřeštěný plán, že by byli teroristé, zásadně odmítá.
Kurdové měli dlouho v blízkosti Abú Bakra Bagdádího svého agenta, bývalého bojovníka Al-Káidy. Před několika měsíci byl ale odhalen a veřejně popraven. Podle informátorů se Bagdádí neustále přesouvá z místa na místo a je stále podezřívavější k lidem ve svém okolí. "Prakticky žije v podzemí,“ uvádí zpráva o Bagdádím určená irácké rozvědce.
"Ti dva se z Turecka podle všeho už jen tak nedostanou," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz o zadržených Češích Markétě Všelichové a Miroslavu Farkasovi bývalý generální konzul v Turecku František Štěpánek, jenž působil i jako šéf Vojenské rozvědky. "Neříká se mi to lehce, ale musíme počítat s tím, že budou odsouzeni k mnohaletým trestům. Bez ohledu na snahu české diplomacie," dodává. Štěpánek už s Turky o propuštění jiných zatčených Čechů (byli obviněni z pašování drog) před léty vyjednával, ti však nebrali na argumenty Prahy ohled a odsoudili je na dvanáct let odnětí svobody.
Irácké město Zumar, které leží šedesát kilometrů na severozápad od Mosulu, teď kontrolují kurdské milice. Podle reportáže agentury Reuters se daly desetitisíce Arabů na útěk z obavy, že dojde k etnickým čistkám. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch dokonce tvrdí, že ničení arabských vesnic Kurdy může být považováno za válečný zločin. Kurdové ale popírají, že by k něčemu takovému docházelo. Odejít podle nich musí jen ti Arabové, kteří podporovali Islámský stát.
Dva Češi – Markéta Všelichová a Miroslav Farkas –, které ve středu ráno zadržely turecké úřady při pokusu překročit hranice se Sýrií, jsou ve vazbě a čekají na soud. Podle tureckých médií jde o bojovníky kurdských milicí YPG, které Ankara považuje za teroristickou organizaci. Mluvčí českého ministerstva zahraničí uvedla, že je Praha v kontaktu s právníkem zatčených a jedná o jejich deportaci do České republiky.
V Turecku zadrželi dva Čechy - muže a ženu -, kteří se údajně snažili překročit hranice se Sýrií. Markéta Všelichová a Miroslav Farkas pomáhali kurdským milicím na severu Sýrie už v minulosti, svou činností se netajili. Turecká policie obvinila oba Čechy z příslušnosti k teroristické organizaci. České ministerstvo zahraničí se snaží o jejich deportaci do vlasti.
Kurdové se vracejí do měst na severu Iráku, osvobozených z rukou Islámského státu. Podle reportáže agentury Reuters zabírají domy po Arabech, kteří v nich žili od dob Saddáma Husajna. Vyhnali je spolu s islamisty, se kterými podle nich kolaborovali a Islámský stát podporovali. Současná irácká vláda se ale obává, že Kurdové rozšiřují svá území a vytvářejí nová ohniska příštích sporů a konfliktů, především s Tureckem a Íránem.
Bojovníci Islámského státu se nevzdali. Pět týdnů po začátku ofenzivy irácké armády a Kurdů bojují v Mosulu o každou ulici.
Proti tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi v sobotu demonstrovalo v Kolíně nad Rýnem přibližně 10 000 Kurdů a alávitů. Podle policie byl protest pokojný, napsala agentura AP s tím, že akce se zúčastnilo kolem 6000 osob. Demonstranti podle DPA tvrdí, že v Turecku nyní vzniká diktatura a Německo ani Evropská unie z toho nevyvozují patřičné politické důsledky. Protest svolali v Německu žijící alávité, což je náboženská skupina patřící do šíitské větve islámu. V Turecku tvoří po sunnitech druhou nejpočetnější islámskou komunitu.
Turecké úřady zatkly dalších devět představitelů opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), které viní z podpory terorismu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroj strany. Mezi nově zatčenými opozičními politiky jsou oblastní šéfové HDP v jihovýchodní provincii Adana. Už v pátek turecká policie zadržela dvojici vůdců a devět poslanců HDP. Dva další poslanci, na něž byly také vydány zatykače, se nacházejí v zahraničí mimo dosah tureckých úřadů. Policisté rovněž podnikli razii v ankarské centrále strany. HDP označila akci za pokus o puč ze strany vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Z Evropské komise či OSN se už ozvaly hlasy znepokojené umlčováním opozice v Turecku.
Irácká armáda v pátek oznámila, že se jí podařilo opět získat kontrolu nad částí Mosulu, o nějž svádí boj s teroristickou organizací Islámský stát. Vojáci čelí tvrdému odporu, a to proto, že islamistům před dvěma roky padlo při rozprášení irácké armády do náruče obrovské množství moderních zbraní i munice. "To je dnes při dobývání Mosulu obrovský problém a do budoucna i riziko," varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz zpravodajský analytik a zbrojní expert Dušan Rovenský z Armádního technického magazínu (ATM).
Ranní útok na policejní stanici ve městě Diyarbakir na jihovýchodě Turecka zabil osm lidí a až sto lidí bylo při explozi vozu s výbušninou zraněno. Uvedl to podle agentury AP turecký premiér Binali Yildirim. Řekl také, že za útokem stojí zakázaná Strana kurdských pracujících (PKK) a že při činu zemřel i jeden údajný člen PKK. Později se ale k atentátu přihlásilo radikální hnutí Islámský stát. Podle premiéra zemřeli dva policisté, jeden policejní technik a pět civilistů. PKK vede ozbrojený boj proti vládě za nezávislý Kurdistán a zejména na jihovýchodě země, většinově obývaném Kurdy, provádí časté útoky na turecké bezpečnostní složky.
Turecká policie zadržela dvojici spoluvůdců a devět poslanců opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) v souvislosti s údajnou podporou terorismu. Strany podle úřadů podporují kurské separatisty. Policie provedla zátah v ankarském domě Selahattina Demirtaşe a také v Diarbakiru na Kurdy obývaném jihovýchodě země, kde žije druhá vedoucí postava strany Figen Yüksekdagová. V Diarbakiru ráno explodovala nálož před policejní stanicí, jeden člověk zahynul.
Radikální organizace Islámský stát (IS) utrpěla porážku v severoiráckém městě Sindžár, kde Kurdové odrazili její útok. Díky iráckým jednotkám byli islamisté přemoženi také v kurdském Kirkúku, kde při bojích zemřelo 74 radikálů.
Kurdové a irácká armáda tento týden zahájily ofenzivu na Mosul. Islámský stát klade odpor, vysílá na pozice útočníků sebevražedné atentáty. Podívejte se, jak to vypadá na kurdských pozicích několik desítek kilometrů od Mosulu. Některé fotografie jsou z míst, vzdálených pouhých dvanáct kilometrů od města. Reportér Aktuálně.cz Martin Novák je pořídil krátce před začátkem ofenzivy.
Od začátku ofenzivy proti Mosulu, největšímu městu ovládanému teroristy z organizace Islámský stát, uplynuly čtyři dny. Postup je podle iráckého premiéra nečekaně rychlý. Část džihádistů se snaží z města prchnout, stejně jako tisíce obyvatel Mosulu.
