Byl to jiný svět. Zatímco běžní lidé se v 80. letech pachtili za barevným televizorem, v luxusním Hotelu Praha svítily lustry od Libenského a na nazdobených chodbách se potkávali diktátoři z celého světa s komunistickou elitou. Hotel na pražské Hanspaulce byl za minulého režimu vrcholem tehdejší architektury. Jeho zlaté časy jsou ale pryč. Postupně upadl v zapomnění a nakonec ho potkala zkáza.
I když od 17. listopadu 1989 uteklo už 36 let, stále je možné objevovat zásadní dokumenty z archivu ústředního výboru totalitní komunistické strany. Takovou možnost nabízí třeba i členská kartotéka partaje, kde zatím došlo k digitalizaci jen malé části evidenčních štítků. Za dveřmi Národního archivu se tak dají prozkoumat pohnutky milionů Čechoslováků, které je vedly ke vstupu do KSČ.
V posledních dnech se ve veřejném prostoru rozvířila debata o tom, zda je vhodné, aby nová stanice metra D nesla jméno spisovatele Ivana Olbrachta, který byl členem KSČ a podporoval komunistický režim. Nesouhlas s tímto záměrem vyjádřil zejména šéf Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna a letos v květnu se proti návrhu ozvala také radnice Prahy 4.
Horká fáze kampaně přijde v září, léto bude spíše zahřívací, tvrdí o blížících se volbách komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. Pokud jde o Andreje Babiše, v politice mu neublíží vůbec nic, tvrdí. Rozhodnutí o zrušení osvobozujícího rozsudku v kauze Čapí hnízdo vnímají voliči hnutí ANO jako politický proces.
"Mačká se to na vás ze všech stran, všude kordony policajtů, musíte jít tam, kam vás oni pustí - a oni vás pustí tak, že na konci na vás čeká vodní dělo," popisuje Eva Janíková pětatřicet let staré zážitky. Byla jednou ze stovek lidí, kteří v Teplicích vyšli do ulic ještě před 17. listopadem 1989. A kterou stejně jako desítky dalších zmlátili příslušníci pohotovostního pluku, takzvané bílé přilby.
Středa 7. listopadu 1962 odpoledne. Na Staroměstském náměstí v Praze se mačkají davy lidí. Vládnoucí komunisté sem svolali slavnostní shromáždění ke 45. výročí bolševické revoluce v Rusku. Jde o klasickou veřejnou akci s dobrovolnou účastí, která je ale ve skutečnosti v podstatě povinná. Své zaměstnance do centra Prahy nahnaly stranické orgány státních a městských podniků, školy své studenty.
Češi jsou známí tím, že si na svůj život rádi stěžují. Bylo to tak ale vždy v minulosti? Kdy vítězil optimismus a kdy naopak převládala blbá nálada popisuje historik Jakub Rákosník, který se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy specializuje na sociální dějiny.
Politikům se často nestává, aby jejich projevy zlidověly a pasáže z nich se citovaly ještě po letech. Generálnímu tajemníkovi komunistické strany Miloši Jakešovi se to v červenci před 35 lety podařilo, i když on sám z toho velkou radost neměl.
Poprvé v historii stane před trestním soudem člověk, který v Pohraniční stráži odpovídal za násilné zákroky vůči lidem prchajícím z komunistického Československa. Státní zástupkyně ho obžalovala ze zneužití pravomoci úřední osoby. Navrhuje pro něj podmínku a peněžitý trest. Plyne to z obžaloby, kterou má Aktuálně.cz k dispozici. Hlavní líčení je nařízené na červen.
Vláda Petra Fialy (ODS) uvažuje o rozšíření seznamu někdejších prominentů komunistického režimu, kterým by se snižoval důchod. Plyne to z materiálu, jejž má Aktuálně.cz k dispozici. Už nyní se podle zákona vyplácí nižší penze lidem zastávajícím přes dvě desítky klíčových pozic v totalitním aparátu. Návrhem na rozšíření okruhu bývalých vlivných komunistů se bude Fialův kabinet zabývat ve středu.
Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze má za sebou volbu ombudsmana. Jeho náplní je dbát o práva studentů, pedagogů a dalších zaměstnanců fakulty, pokud se střetnou s neetickým jednáním. Post obhájila stávající "ombudsosoba", jak funkci škola nazývá. Ucházel se o ni také bývalý poslanec KSČM Leo Luzar. Nedostal však ani jeden hlas. Zatajil navíc svou komunistickou minulost.
Klement Lukeš byl osobností, která přečuhovala. Zanícený bolševik, reformní komunista, disident. Pavel Kosatík teď o něm napsal knihu nazvanou Zápasy slepého muže. Jde o jednu z jeho nejlepších prací.
Při výběru Roberta Fremra do Ústavního soudu selhali prezidentovi poradci, Petr Pavel, ale také senátoři, kteří pro soudce zvedli ruku. Nepatří tam.
Senát ve středu schválil tři nové ústavní soudce včetně místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra. Jeho volbě předcházela debata kvůli politickému procesu, ve kterém Fremr před 36 lety rozhodoval. Upozornil na ni novinář a disident Jan Urban. Sám Urban se k volbě Fremra staví smířlivě, další člen disentu Petr Placák rozhodnutí horní komory kritizuje.
V úterý se u Obvodního soudu pro Prahu 1 začne odvíjet líčení, jaké česká justice nepamatuje. Poprvé v historii zazní obžaloba vysokého komunistického funkcionáře kvůli násilným úmrtím na československých hranicích za studené války. Zodpovídat se bude bývalý ministr vnitra Vratislav Vajnar. Podle žalobkyně umožnil v rozporu s právem brutální zásahy proti lidem, kteří chtěli utéct z totalitní země.
Ani v těch nejnebezpečnějších situacích neztrácel palubní střelec čs. perutě RAF Eduard Šimon humor. Kolegové si ho za války vážili i kvůli mimořádné odvaze. Po komunistickém puči však byl z armády vyhozen a 15. října 1949 za dodnes ne zcela jasných okolností zahynul při přestřelce s příslušníky SNB. Ve druhé polovině 60. let byl na popud jeho manželky Emilie případ znovu prošetřován.
Ústavní soud odmítl stížnost proti zastavení stíhání bývalého vedoucího ideologa KSČ Jana Fojtíka v kauze případné spoluodpovědnosti za mrtvé a zraněné na československých hranicích v době komunistické totality. Fojtíkovi je 95 let a podle znaleckého posudku trpí demencí.
Pokud 70 procent lidí hlasuje v prezidentské volbě pro kariérní komunisty, zjevně už otázku minulosti nepovažujeme za nijak zásadní. Bohužel to ale neznamená, že se nám na ni podařilo najít odpověď.
Zemřel muž, který vtiskl charakter pozdnímu československému komunismu. Jihočeský rodák Lubomír Štrougal se už před rokem 1968 sblížil se zastáncem tvrdé linie Gustávem Husákem. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy se přiklonil k jeho prosovětskému postoji a v letech 1970 až 1988 byl premiérem. Dlouholetý člen komunistických vlád byl po pádu režimu souzen za zneužití pravomocí.
Bývalý komunistický předseda vlády Lubomír Štrougal zemřel ve věku 98 let. Působil také ve funkcích ministra vnitra a ministra zemědělství. Jeden ze symbolů normalizace byl více než 30 let členem vedení komunistické strany a 19 let stál v čele federální vlády. Štrougal dlouhodobě trpěl vážnou duševní poruchou, neúčastnil se soudu o jeho spoluvině na zabíjení lidí na hranicích.
V únoru 1968 se odehrál jeden z nejznámějších kriminálních případů v Československu druhé poloviny 20. století. Do povědomí národa se zapsal jako "Studna". O sedm let později se jeho hlavní aktér, v té době vědec Ústavu experimentální medicíny, zapletl do kauzy rakouského technika, kterého Státní bezpečnost považovala za špiona.
Bojovali proti totalitě, podepsali Chartu 77, komunisté je za to posílali do vězení, některé šikanovala Státní bezpečnost. V prezidentských volbách budou nyní disidenti vybírat mezi dvěma kandidáty spjatými s režimem, který je pronásledoval. "Zkušenost s disentem nás naučila rozhodovat se v obtížných situacích. Babišův způsob je podobný zpracovávání lidí estébáky," prohlašují.
Třetí přímé prezidentské volby v historii České republiky jsou první, v nichž oba finalisté mají komunistickou minulost. Andrej Babiš a Petr Pavel byli členy komunistické strany. Předseda hnutí ANO navíc spolupracoval se Státní bezpečností jako agent. Petr Pavel byl zase příslušníkem vojenské rozvědky. Aktuálně.cz popisuje, jaké bylo propojení obou mužů s komunistickým režimem před rokem 1989.
Českým prezidentem se poprvé stane člověk, který nebyl aktivním účastníkem listopadu 1989. Ať už na Hrad usedne Petr Pavel, nebo Andrej Babiš, do čela státu přijde muž, který byl v předlistopadovém Československu členem komunistické strany. Pavel poté sloužil Česku jako voják v zahraničních misích a v NATO, Babiš budoval holding Agrofert, založil hnutí ANO a vstoupil do politiky.
Masivní podpora dvou exkomunistů v prvním kole prezidentské volby definitivně rozřešila otázku, zda je pro českou společnost kolaborace s někdejším režimem nezměnitelnou charakterovou vadou, či napravitelnou chybou.
