


Brusel nám diktuje sací výkon vysavačů, prý je to horší než za bolševika (49 let od srpna 1968)
Chtělo by to jednou za rok zařídit, aby se Češi vrátili třeba jen na jeden týden do poměrů roku 1970 nebo 1987. Méně by nadávali.



Chtělo by to jednou za rok zařídit, aby se Češi vrátili třeba jen na jeden týden do poměrů roku 1970 nebo 1987. Méně by nadávali.



Němečtí sociální demokraté (SPD) chtěli v předvolební kampani využít i tvář bývalého kancléře Gerharda Schrödera. To ale komplikuje jeho chystané angažmá ve vedení ruské ropné společnosti Rosněfť, která má velmi blízko k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. EU na Rosněfť uvalila sankce, a pokud by měl Schröder hájit její zájmy, mohl by se dostat do přímého konfliktu s německou zahraniční politikou.



Soud v krymské metropoli Simferopolu poslal na dva měsíce do vězení údajného agenta ukrajinské tajné policie (SBU) Hennadije Lymeška. V sobotu ho zadržela ruská kontrarozvědka (FSB) na anektovaném poloostrově Krym. Muž se podle ní chystal poškodit elektrické vedení a založit několik požárů na Krymu. Ukrajinec Lymeško měl u sebe při zatčení mimo jiné trhavinu, výbušné zařízení, granát a digitální fotoaparát. Muž se na videu zveřejněném Rusy k činu přiznal. Ukrajinská SBU označila zatčení za provokaci a zastrašování obyvatel poloostrova. Rusko anektovalo Krym v březnu 2014. Krátce nato vypukly na východě Ukrajiny boje mezi proruskými separatisty a Kyjevem.



Motory, které Severokorejcům umožnily úspěšně vyvíjet strategické rakety, pocházejí z Ukrajiny, píše list The New York Times. KLDR prý motory nakoupila na černém trhu. Deník se při tom odkazuje na analýzu Michaela Ellemana, raketového experta. Ukrajinci ale tato tvrzení odmítají. Podle nich jde akorát o provokaci a informace pocházejí od ruských tajných služeb.



Evropská unie rozšířila sankce proti Rusku o další tři osoby, včetně náměstka ministra energetiky, a o tři firmy. Podílely se na dodávce čtyř plynových turbín německé společnosti Siemens na anektovaný Krym, oznámila Rada EU.



Ukrajina chce žalovat Rusko kvůli uzavření splavné části Kerčského průlivu pro účely stavby mostu na poloostrov Krym. Informoval o tom ukrajinský list Ukrajinska pravda. Uzavření části průlivu prý způsobí ztráty ukrajinským přístavům. Nový most by měl spojovat Krymský poloostrov, který Rusko anektovalo v roce 2014, s pevninským Ruskem. Moskva kvůli výstavbě plánuje uzavřít splavnou část průlivu na 23 dní. Urajinské ministerstvo spravedlnosti připravuje žalobu ve spolupráci s ministerstvem zahraničí a radou národní bezpečnosti. V tuto chvílí se počítají ztráty, které uzavření způsobí ukrajinským obchodním a průmyslovým přístavům Mariupol a Berďansk.



Nové sankce proti Rusku, které schválil americký Kongres, znamenají v tuto chvíli konec nadějí Donalda Trumpa na lepší vztahy s Vladimirem Putinem. Ruský prezident už odpověděl vlastními tvrdými opatřeními. Trump je ovšem už třetí americký prezident v řadě, který poznal, že přátelství s Vladimirem Putinem není vůbec snadné. USA a Rusko mají řadu protichůdných zájmů. Jak ukázal za prezidenta George Bushe konflikt v Gruzii, za Baracka Obamy válka na Ukrajině a v případě Donalda Trumpa ruské vměšování do loňské prezidentské kampaně v USA.



V Černém moři, asi 40 kilometrů od břehů Krymu, ztroskotala nákladní loď Anda, plavící se pod vlajkou Toga; z devíti členů syrsko-indické posádky se dosud osm podařilo zachránit, po zbývajícím námořníkovi se dále pátrá. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo pro mimořádné situace. První zprávy hovořily o třech zachráněných trosečnících a šestici pohřešovaných. Pak se ale podařilo najít záchranný vor s pěti trosečníky. Zdravotní stav všech osmi zachráněných námořníků je podle záchranářů uspokojivý, postarat se o ně mají lékaři v Sevastopolu. Loď, která převážela náklad 24 000 tun pšenice z Rumunska do Řecka, se podle úřadů převrátila, ale nepotopila.



Nový americký návrh protiruských sankcí dává Spojeným státům možnost podniknout kroky proti všem firmám, které v Rusku investují do ropy a plynu. To se týká mnoha evropských společností - například německé E.ON nebo britsko-nizozemské Shell. Pro Brusel ani Berlín to není přijatelné. Vzniká tak paradoxní situace. Německo je jasným zastáncem sankcí vůči Rusku. Zároveň ale kritizuje Spojené státy, které se chystají sankce přitvrdit.



Německá firma ukončí spolupráci s ruským podnikem Interautomatika, v němž vlastnila menšinový podíl. Rovněž pozastaví dodávky vybavení pro ruské elektrárny. Společnost tyto kroky zavádí kvůli nepovolenému vývozu turbín na Krym, ačkoliv měly být původně určeny výhradně pro ruský trh.



Na území Rumunska, Bulharska a Maďarska se v těchto dnech koná vojenské americko-evropské armádní cvičení Saber Guardian 2017. Účastní se ho 25 tisíc vojáků z celkem 23 zemí. Manévry probíhají pod velením generála Bena Hodgese, který je zároveň vrchním velitelem amerických sil v Evropě. "Největší problémy, které musíme řešit, abychom předešli krizi, se týkají rychlosti," připustil v rozhovoru s Aktuálně.cz. Rumuni či Bulhaři jsou podle něj zcela právem znepokojeni aktivitami Ruska na Krymu a v Černém moři.



Německý průmyslový koncern Siemens podal žalobu na svůj vlastní podnik v Rusku i na svého obchodního partnera Technopromexport. Firmy totiž údajně vyvezly nejméně dvě ze čtyřech turbín, které byly určené pro ruský trh, na poloostrov Krym. To kvůli protiruským sankcím není možné. Moskevský soud ještě nestanovil termín, kdy bude případ projednávat. Kremelský mluvčí se hájí navíc tím, že turbíny, které se vyvezly na Krym, byly vyrobené v Rusku.



Kvůli protiruským sankcím Evropské unie nelze na Krym dodávat technologie pro energetický sektor. V tamní elektrárně jsou ale nejméně dvě turbíny od německé firmy. Ta říká, že je tam nedodala, a chystá právní kroky.



Poslance Milana Šarapatku zadrželi v neděli na kyjevském letišti a vrátili ho zpět do Česka. Na Ukrajině je totiž na seznamu nežádoucích osob, patrně kvůli svému působení na Krymu v době, kdy se v referendu rozhodovalo o jeho připojení k Rusku. Šarapatka na letišti přespal na lavičce a musel se vrátit zpět do Česka.



Ruský prezident Vladimir Putin prodloužil až do konce příštího roku platnost ruských opatření přijatých jako odpověď na sankce Evropské unie. Oznámila to ruská média s odvoláním na v pátek zveřejněný prezidentův výnos. Jde hlavně o zákaz dovozu západních potravin, který Rusko vyhlásilo v srpnu 2014 v reakci na sankce Západu, přijaté kvůli ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a propuknutí ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny. Na seznamu zakázaných produktů jsou především masné a mléčné výrobky, ryby, ovoce a zelenina. Členské země EU schválily prodloužení hospodářských sankcí ve středu. EU sankce svázala s prosazením mírových dohod z Minsku, platit budou nejméně do konce ledna 2018.



Tři členové krajně pravicové organizace Nordické hnutí odporu stojí před soudem v Göteborgu kvůli sérii tří bombových atentátů. Ty cílily mimo jiné na uprchlické tábory. Dva z extremistů krátce před útoky absolvovali výcvik nedaleko ruského Petrohradu. Odborníci na švédskou krajní pravici to považují za spíše výjimečné. Připouštějí ale, že ruský vliv je ve skandinávské zemi znát. "To, že švédská krajní pravice má určité kontakty se svými ruskými souputníky, není žádné tajemství," říká šéfredaktor časopisu Expo Daniel Poohl.



Evropská vysílací unie (EBU) udělila "vysokou pokutu" ukrajinské veřejnoprávní televizi zejména za to, že zakázala účast ruské zpěvačky Juliji Samojlovové na květnové soutěži Eurovize. EBU, která je organizátorem soutěže, však výši pokuty neupřesnila. Šéf ukrajinské televize už předtím řekl, že hrozící pokuta činí 200 000 eur (asi 5,3 milionu Kč) a společnost se proti ní odvolá, neboť za zákazem účasti ruské umělkyně oficiálně stály ukrajinské úřady. Kyjev znemožnil účast Samojlovové, protože navštívila ukrajinský Krym okupovaný Ruskem bez souhlasu ukrajinských úřadů. Rusko kvůli tomu letošní soutěž bojkotovalo.



Evropská unie prodloužila sankce proti Rusku. Důvodem je ruská anexe Krymu a Sevastopolu. Prodloužení bude platit do června příštího roku. V pondělí o to m v Lucemburku rozhodli ministři zahraničí zemí EU. V oznámení Rady EU, která se sešla na úrovni ministrů zahraničí, se uvádí, že sankce přijaté poprvé v roce 2014 v reakci na anexi Krymu a Sevastopolu budou prodlouženy o další rok do 23. června 2018. V prohlášení stojí, že EU nadále protiprávní anexi odsuzuje a chce pokračovat v "politice neuznání". Sankce se omezují na území Krymu a Sevastopolu a vztahují se na osoby z EU a společnosti působící v unii.



Pobaltská Litva nemůže sama svou armádou konkurovat takovým státům, jako jsou Rusko nebo USA. Proto je podle ní nenahraditelná Severoatlantická aliance neboli NATO. Co se však do Litvy jezdí učit právě i američtí experti, jsou metody, jak bojovat v kyberprostoru. Například s ruskými trolly. "Když jsme před ruským nebezpečím varovali před pěti lety, říkali nám západní spojenci, abychom nebyli alarmisti," vzpomíná litevský politolog Virginijus Valentinavičius.



Ukrajinská společnost Južmaš souhlasila, že vyrobí 12 nosných raket pro ruskou firmu. Obchod je výhodný jak pro Rusy, tak pro Južmaš, který se potýká s dlouhodobými problémy. Na to, že chystá spolupráci s ruskými partnery, upozornil až ukrajinský novinář. Přestože ukrajinská firma formálně neporušila zákon, její spolupráce s Ruskem silně kontrastuje s oficiální politikou Kyjeva.