Prezident Miloš Zeman vyrazil ve středu dopoledne na návštěvu Plzeňského kraje, už přivítání ale bylo poměrně chladné. Vedení kraje v čele s hejtmanem za ČSSD Josefem Bernardem prezidenta zkritizovalo za to, jak se vyjadřoval v Radě Evropy na adresu Krymu.
Když český prezident Miloš Zeman navrhl, aby Rusové odškodnili Ukrajince za anexi Krymu, ostře to odsoudil ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman. Nyní se ozval i Kreml - a také nepříliš přívětivě. O případné kompenzaci za Krymský poloostrov není možné jednat, nechal se slyšet mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. "Nemůžeme mluvit o anexi, to není správně, a tím pádem ani nemůžeme mluvit o případných kompenzacích. O odtržení od Ukrajiny rozhodl legitimní orgán Krymu - tedy nejvyšší rada," prohlásil podle agentury TASS Peskov. Zeman anexi Krymu v úterý označil za "fait accompli", tedy za hotovou věc. Kyjev a Moskva by se podle něj měly dohodnout například na finanční kompenzaci.
Zeman mě slovy o anexi Krymu urazil, boj Krymských Tatarů bude pokračovat až do prohlášení, že Krym byl anektován nezákonně, říká Oksana Pelenská z Rádia Svobodná Evropa. Dodává, že slova prezidenta Zemana jí urazila, myslí si, že na Rusko musí vyvinout větší tlak mezinárodní společenství. Protiruské sankce podle jejího názoru fungují dobře a Rusko díky nim tratí.
Budování mostu přes Kerčský průliv pokračuje. Spojí pevninské Rusko s anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Rusové už instalují oblouky mostu pro dálnici a železnici.
Ukrajinského premiéra Volodymyra Hrojsmana rozzuřil návrh českého prezidenta Miloše Zemana na výměnu ukrajinského Krymu za ruskou finanční nebo surovinovou kompenzaci. Hrojsman nepřímo řekl, že český prezident Miloše Zeman je psychicky nemocný člověk. Prohlášení Zemana označil jako "šílené." Podle něj by zdravý člověk něco podobného jako český prezident neřekl.
Nechat agresora, ať se beztrestně namlsá, nejhorší možná politika. Sankce uvalené na Rusko jsou minimum toho, co má Západ dělat.
Vůdce krymských Tatarů Refat Čubarov neskrývá své rozhořčení nad posledními výroky českého prezidenta. Šedesátiletý politik přicestoval do Prahy na Forum 2000, kde chtěl upozorňovat na brutální ruské represe proti krymskotatarským aktivistům. Projev českého prezidenta Miloše Zemana na Parlamentním shromáždění Rady Evropy, ve kterém Zeman navrhl, aby Ukrajina uznala anexi Krymu výměnou za peníze nebo dodávky nerostných surovin, ho nadzvedl ze židle. "Jaké má morální právo kšeftovat s naším územím?" ptá se současný poslanec ukrajinského parlamentu. Zemanovo vystoupení ve středu ostře kritizoval i ukrajinský prezident Petro Porošenko.
Český prezident Miloš Zeman pobouřil Ukrajince, když ruskou anexi Krymského poloostrova označil za "hotovou věc" a navrhl, že by Kyjev mohl od Moskvy dostat odškodnění. Zemanův úterní projev v Radě Evropy, kde také odsoudil protiruské sankce, je podle ukrajinské diplomacie nepřijatelný. Ukrajinský prezident Petro Porošenko to dokonce označil za "kšeftování". Zato ruská strana Zemanova slova spíše uvítala. Jeho prohlášení považují ruští politici za faktické uznání anexe Krymu. Nesouhlasí však s jeho návrhem, aby byla ztráta Krymu Ukrajině nějak kompenzována - například ve finanční podobě nebo prostřednictvím ropy a zemního plynu.
Veterán americké diplomacie Daniel Fried do ní nastoupil už za éry prezidenta Jimmyho Cartera. Na prvním postu byl v roce 1980 v tehdejším sovětském Leningradě. Jeho posledním úkolem, než letos v únoru odešel ze služeb státu, byla funkce koordinátora amerických sankcí vůči Rusku. V této roli se Fried nakonec ocitl v nepříjemné situaci. Po Trumpově nástupu do Bílého domu musel proti němu lobbovat v americkém Kongresu, aby zajistil, že nový prezident protiruské sankce nezruší.
Prezident republiky chce rušit sankce. Na mezinárodním fóru nás reprezentoval jako neřízená střela.
Vzpomeňte si na Sudety, vzkazují českému prezidentu Miloši Zemanovi ukrajinští politici. Reagují tak na jeho projev v Radě Evropy, ve kterém doporučil uznat ruskou anexi Krymu a Kyjevu tuto ztrátu materiálně kompenzovat. Někteří ukrajinští poslanci na sociálních sítích volají i po ostré diplomatické reakci Kyjeva. Podle premiéra Bohuslava Sobotky neměl Zeman ke svému projevu žádný mandát vlády a jeho výroky jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou Česka.
Úřad vysokého komisaře pro lidská práva v nové zprávě kritizuje stav dodržování lidských práv na Krymu. Během tříleté ruské okupace se situace v této oblasti výrazně zhoršila, uvádějí autoři zprávy. Krymská regionální vláda dokument odmítla s tím, že obsahuje výrazně protiruskou rétoriku.
Výsledek voleb v Německu je pro Česko zásadní a mimořádně dobrý. „Merkelní stabilita“ pomůže budoucí české stabilitě.
Česko, západní stát, má prezidenta, který stojí zády k Západu a hraje s Putinem. Tohle nám silně škodí. Jsme schizofrenní země.
Ruští vyšetřovatelé za podpory po zuby ozbrojené zásahové jednotky provedli sérii prohlídek u podnikatelky Olgy Mirimské, většinové majitelky banky BKF a potravinářské firmy Russkij produkt. Stalo se tak poté, co v Rusku zakázaná organizace radikálních ukrajinských nacionalistů Pravý sektor poděkovala podnikatelce za finanční příspěvek. Okolí Mirimské tvrdí, že kompromitující podvrh na web Pravého sektoru narafičili podnikatelčini nepřátelé, nelze ani vyloučit, že za vším stojí bývalý manžel, se kterým se soudí o majetek. O případu informoval ruský list Kommersant. Zásah hned několika skupin vyšetřovatelů, provázených desítkami ozbrojenců, v moskevském ústředí banky, se odehrál ve středu.
"Poprvé na zákonodárné úrovni se navrhuje dodat Ukrajině takové obranné prostředky, jako jsou radiolokátory protivzdušné a námořní obrany, prostředky pro námořní odminování či lodě pobřežní ochrany," uvedl Porošenko v projevu v americké vojenské akademii West Point. "Neslyšeli jsme žádné prohlášení z americké strany," zareagoval mluvčí Kremlu.
Rusko-běloruského vojenského cvičení Západ 2017 se účastní necelých třináct tisíc vojáků, včetně námořníků z kaliningradské enklávy. Paralelně ale probíhají další menší cvičení, takže počet vojáků v pohotovosti v celém regionu u hranic Polska a Pobaltí čítá přes 60 000 vojáků. Tamní státy i Ukrajina se bojí, že Moskva si nacvičuje agresivní vojenské akce proti nim. Jako to udělala v roce 2008 před útokem na Gruzii.
Známý ruský režisér Kirill Serebrennikov sklízí za své filmy a divadelní představení nadšenou chválu, ale také kritiku ze strany Kremlu a části společnosti. Nyní je v domácím vězení kvůli obvinění, že údajně vyvedl miliony rublů ze státních dotací. Na stranu provokativního režiséra, který v minulosti mimo jiné hájil práva homosexuálů, se postavila řada ruských umělců. Ozývají se hlasy, že Serebrennikovovo zatčení prohloubilo propast mezi státem a ruskou kulturní scénou.
Na východní Ukrajině začalo v pátek oficiálně platit další příměří mezi ukrajinskými vojáky a proruskými separatisty. Pokusy definitivně zastavit tento tříletý krvavý konflikt s tisícovkami obětí ale dál selhávají. Hlavně kvůli silnému vlivu Moskvy, která svůj podíl na konfliktu v Donbasu oficiálně popírá. Zprávy NATO i ukrajinské vojenské rozvědky přitom ukazují, že Kreml tamní separatisty podporuje tisícovkami vlastních vojáků. A taky nejmodernějšími zbraněmi, kterých mají separatisté v Donbasu často více než některé evropské země.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder jako kandidát sociální demokracie dvakrát vyhrál německé parlamentní volby a v roce 2005 pozoruhodným způsobem stáhl náskok své křesťanskodemokratické rivalky Angely Merkelové. Domovské straně SPD chtěl pomoci i tentokrát před zářijovými parlamentními volbami. Oznámeným angažmá v dozorčí radě ruského ropného gigantu Rosněfť ale Schröder, známý už dlouho jako přítel ruského prezidenta Putina spíš nahrál soupeřům. A ze svého nového angažmá udělal v Německu nepříjemné předvolební téma.
