Reklama
Reklama

Kostel


Koptský kostel v Káhiře
Koptský kostel v Káhiře
Koptský kostel v Káhiře

Útok na kostel v Káhiře byl podle Sísího sebevražedný atentát. Egypt drží státní smutek

Víkendový útok uvnitř koptského kostela v Káhiře měl na svědomí dvaadvacetiletý sebevražedný atentátník Mahmúd Šafík Muhammad Mustafa, řekl v pondělí egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. Při incidentu zahynulo 25 lidí, včetně útočníka. V souvislosti s atentátem byli podle Sísího zatčeni tři muži a jedna žena. V zemi byl po atentátu vyhlášen třídenní státní smutek. Ještě v neděli egyptská agentura MENA uvedla, že útočník hodil nálož do kaple u vnější zdi katedrály svatého Marka, která je hlavním svatostánkem koptské ortodoxní církve v Egyptě. Nálož o síle přibližně 12 kilogramů trinitrotoluenu byla podle bezpečnostních složek odpálena v ženské části katedrály.

Nigérie - zřícení budovy v Lagosu
Nigérie - zřícení budovy v Lagosu
Nigérie - zřícení budovy v Lagosu

V Nigérii se zřítila střecha kostela, zemřelo nejméně 160 lidí

Při sobotním neštěstí na jihu Nigérie zahynulo nejméně 160 lidí, když se zřítila střecha ještě nedostavěného kostela. Počty mrtvých se však různí, navíc se předpokládá, že bilance obětí není ještě konečná. K tragédii došlo, když povolily střešní nosníky a konstrukce se zřítila na stovky věřících, které se v té době nacházeli uvnitř kostela. Podle agentury AP se stavbaři před neštěstím snažili spěšně budování objektu dokončit, aby v něm mohl být vysvěcen nový biskup. Ten z tragédie nakonec vyvázl nezraněn.

Uctění památek holokaustu na Strossmayerově náměstí pořádáné Terezínskou štafetou za účasti Jiřího Brady
Uctění památek holokaustu na Strossmayerově náměstí pořádáné Terezínskou štafetou za účasti Jiřího Brady
Uctění památek holokaustu na Strossmayerově náměstí pořádáné Terezínskou štafetou za účasti Jiřího Brady

Tady se nejedná o mě, ale o demokracii. Choďte k volbám, vyzýval Brady na setkání se studenty

Uctít památku terezínských kluků a vzdát hold osobě Jiřího Bradyho si v úterý večer přišlo na Strossmayerovo náměstí v Praze připomenout několik stovek lidí. Událost Jirko děkujeme. Nemlčíme, kterou pořádali studenti středních a vysokých škol zapojených do projektu Terezínská štafeta navštívil i Jiří Brady. Akce se nesla v duchu vzpomínání na terezínské oběti a zazněl na ní sborový zpěv písní, které skládali „terezínští kluci“ a zároveň Bradyho přátelé z Terezína. Brady studenty při setkání vyzval, aby chodili k volbám a využívali tak možnosti ovlivňovat svět kolem sebe.

Reklama
Fotogalerie Liběšice
Fotogalerie Liběšice
Fotogalerie Liběšice

Hodina od Prahy a jiný svět. V kraji chmelu není práce, místní jsou přesto nejštědřejší

V zapadlém koutě Česka, uprostřed kraje chmelu, sužuje místní vysoká nezaměstnanost. Ve vesnici Liběšice jsou mnozí odkázáni na pomoc církve a potravinovou banku. Patnáct let tu slouží farář Vilém Marek Štěpán. Opravil okolní kostely a mše celebruje i v chrámech s vytřískanými okny. Otec Vilém, jak se mu tady říká, na faru třikrát týdně sváží děti z vedlejších vesnic. I proto je kostel, který letos projde rekonstrukcí, přirozeným středobodem života v obci. Přečtěte si reportáž z místa, jež je jen hodinu vzdálené od Prahy. Přesto snad nemůže být odlišnější.

Fotogalerie Liběšice
Fotogalerie Liběšice
Fotogalerie Liběšice

Bude pouť, musím posekat v kostele. Obrazem ze zapomenutého koutu severních Čech

Severočeské Liběšice u Žatce leží v srdci vyhlášeného chmelového kraje. Přesto jsou polozapomenuté, každý sedmý místní je nezaměstnaný, mnozí jsou odkázaní na pomoc církve a potravinové banky. Slouží tu svérázný kněz, premonstrát Vilém Marek Štěpán. Jeho fara je otevřená 24 hodin denně, mikrobusem sem sváží třikrát týdně děti z okolních vesnic. Prohlédněte si fotogalerii z místa, které skoro nemůže být odlišnější než hodinu cesty vzdálená Praha.

Kostel v Indonésii, kde se mladík pokusil odpálit
Kostel v Indonésii, kde se mladík pokusil odpálit
Kostel v Indonésii, kde se mladík pokusil odpálit

Mladík se chtěl odpálit v indonéském kostele. Když mu selhala bomba, zaútočil sekyrou

Odpálit nálož v kostele plném lidí, kteří přišli na nedělní mši, se na západě Indonésie neúspěšně pokusil zřejmě sebevražedný atentátník. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na policii. Ta uvedla, že útočník stačil zranit kněze sekerou, pak ho ale přítomní lidé zadrželi. Policejní mluvčí generálmajor Rafli Amar popsal, že osmnáctiletý mladík v jednu chvíli vyskočil z lavice a rozběhl se směrem k oltáři, odkud vedl kněz bohoslužbu. Nálož, kterou měl útočník v batohu, ale nevybuchla. Muž pak běžel dál s hořícím ruksakem, z něhož vytáhl sekeru a napadl duchovního, kterého lehce zranil na levé ruce. Motiv útoku zatím není jasný, mladík ovšem policii řekl, že "není sám."

Bible
Bible
Bible

Čeští muslimové se v Praze zúčastní katolické mše, odsoudí terorismus v Evropě

Čeští muslimové plánují ve středu na náměstí Jiřího z Poděbrad odsoudit nedávné teroristické útoky v Evropě. Muslimové se v tichosti zúčastní mše tak, aby ji nenarušili. Poté na demonstraci také přečtou veřejné prohlášení zástupci Muslimské obce v Praze, Všeobecný svaz muslimských studentů a mládeže a centra Al Firdaus. Organizátoři očekávají účast zhruba 200 muslimů.

Reklama
Neratov
Neratov
Neratov

Ještě chybí pivovar, říká farář, který proměnil vysídlený Neratov ve vzornou ves alpského stylu

Ještě před dvanácti lety stály z kostela v Neratově v Orlických horách jen obvodové zdi. Dnes ho obdivují desetitisíce návštěvníků ročně. Na první pohled upoutá zejména jeho moderní vzdušná střecha ze skla a dřeva. Podobně se proměnil celý Neratov, kde v roce 1989 stály jen zchátralé chalupy, ve kterých žili poslední dva obyvatelé. Nyní v údolí žije 60 lidí, jsou tu dva penziony, restaurace i kavárna. Za nevídanou proměnou stojí Sdružení Neratov, které na začátku devadesátých let založil farář Josef Suchár. Dnes organizace zaměstnává 130 lidí, mezi nimiž je i řada hendikepovaných. "Leckomu to připadá jako malý zázrak. A on to zázrak opravdu je," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz farář.

Žena zapaluje svíčku u radnice Saint-Etienne-du-Rouvray po teroristickém útoku v kostele
Žena zapaluje svíčku u radnice Saint-Etienne-du-Rouvray po teroristickém útoku v kostele
Žena zapaluje svíčku u radnice Saint-Etienne-du-Rouvray po teroristickém útoku v kostele

Jednoho z atentátníků policie znala. Musel nosit elektronický náramek, v době útoku byl vypnutý

Identifikovaný útočník ze Saint-Étienne du Rouvray se podle pařížského prokurátora jmenoval Adel Kermiche a bylo mu 19 let. Dvakrát použil falešné doklady, aby obelstil policii a dostal se do Sýrie. Po druhém pokusu o odjezd do Sýrie úřady Kermiche poslaly do vazby, kde byl až do března letošního roku. Vyšetřující soudce mu uložil domácí vězení a muž musel nosit elektronický náramek sledující jeho pohyb. Dvojice atentátníků pronikla do kostela v Saint-Étienne du Rouvray v úterý po deváté ráno a drželi šest rukojmích, kněze zavraždili. Policie je po několika desítkách minut zneškodnila.

Kněz Jacques Hamel
Kněz Jacques Hamel
Kněz Jacques Hamel

Ozbrojenci donutili kněze pokleknout, poté ho zavraždili. Vše si natáčeli, vypověděla řádová sestra

Sever Francie paralyzoval další útok. Dvojice ozbrojenců zavraždila v kostele ve městě Saint-Étienne-du-Rouvray kněze. Další z celkem pěti rukojmích bojuje v nemocnici o život. Přivolaná zásahová jednotka vrahy zastřelila. Francouzská média píší, že útočníci vykřikovali Alláhu akbar, tedy Bůh je velký. K útoku se přihlásil Islámský stát. Jednoho z vrahů přitom delší dobu sledovala policie.

Reklama
Dylan Roof, střelec z kostela v Charlestonu, čelí trestu smrti.
Dylan Roof, střelec z kostela v Charlestonu, čelí trestu smrti.
Dylan Roof, střelec z kostela v Charlestonu, čelí trestu smrti.

Vrahovi z kostela v Charlestonu hrozí trest smrti. Mladík chtěl rozpoutat rasovou válku

Dvaadvacetiletý Dylan Roof, který loni v červnu zastřelil v kostele v americkém Charlestonu devět lidí, může dostat trest smrti. Podle informací amerického ministerstva spravedlnosti ho navrhnou státní zástupci. Rasově motivovaný čin mladík údajně pečlivě plánoval a chtěl jím rozpoutat rasovou válku. Oběťmi byli Afroameričané, kteří se v tu chvíli účastnili čtení z bible. Jejich rodiny se v názorech na uvalení nejvyššího trestu rozcházejí.

Gdaňsk
Gdaňsk
Gdaňsk

Gdaňsk

Majestátní město Gdaňsk je jedním z nejstarších a největších polských měst. Za svou unikátní atmosféru vděčí dlouhé éře polsko-německého soužití, jež měla za následek vznik architektonických skvostů Starého města.

Reklama
Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem

Frankfurt nad Mohanem

Jedno z největších německých měst se tak trochu vymyká evropskému duchu. Frankfurtu se totiž přezdívá například Big Ebble, nebo Mainhattan podle amerického města New York. Až když sem přijedete, pochopíte, proč tomu tak je.

kněz, imám a rabín staví modlitebnu
kněz, imám a rabín staví modlitebnu
kněz, imám a rabín staví modlitebnu

V Berlíně vyrůstá kostel, synagoga i mešita v jednom. Modlit se věřící budou odděleně

Na prázdném pozemku v centru Berlína postavili symbolicky tři náboženští představitelé cihly, které mají znázorňovat základy budoucí modlitebny. Ta by na tomto místě měla vyrůst během pár let. Kněz, rabín a imám spojili své síly, aby dokázali, že náboženský dialog je možný. "Věřím v sílu dialogu. Ve světě, v němž žijeme, máme dvě možnosti: válku, nebo mír. Mír je proces, kterého dosáhneme tak, že spolu mluvíme," řekl rabín Ben Chorin.

Hořice - kostel sv. Gotharda
Hořice - kostel sv. Gotharda
Hořice - kostel sv. Gotharda

Hořice

Město Hořice leží asi 25 km jihovýchodně od okresního města Jičín a 25 km severozápadně od svého krajského města Hradce Králové. Město je známe pro svoji kamenickou tradici, nebo pro slavné Hořické trubičky.

Přesun Děkanského kostela v Mostě 1975
Přesun Děkanského kostela v Mostě 1975
Přesun Děkanského kostela v Mostě 1975

Foto: Čtyřicet let od rekordního přesunu kostela. Ustoupil těžbě uhlí skoro o kilometr. Stojí dodnes

V úterý v 8 hodin 58 minut to bylo na den přesně čtyřicet let, co skončil unikátní přesun Děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie na Mostecku. Skoro půl tisíciletí starý kostel musel za pomoci speciálních kolejí a hydrauliky urazit trasu 841 metrů, jinak by padl za oběť těžbě uhlí - tak jako celá historická část královského města Most. Přesun, který skončil 27. října 1975, církevní kulturní památka zvládla a nyní stojí na kraji nového Mostu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama