Střelec vraždil v texaském kostele mlčky, jednoho člověka po druhém. Na hlavě měl masku kostlivce. Zastavil ho až muž, který bydlí poblíž a slyšel výstřely.
Muž, který v neděli pálil do lidí v texaském kostele, spáchal poté sebevraždu. Dlouho přitom nebylo jasné, jestli střelce nezabil ozbrojený muž, který žil nedaleko kostela.
Nejméně 26 mrtvých si vyžádala střelba v texaském kostele v městečku Sutherland Springs. Dalších 24 lidí je zraněných, sdělila policie. Ozbrojený muž vnikl okolo 11:30 místního času (18:30 SELČ) do budovy baptistického kostela a začal střílet. Uvedla to agentura Reuters. Pachatele policie nalezla mrtvého se střelným zraněním poté, co naboural. Jeho identitu ani motiv zatím policie nezná, podle zpráv médií se však jednalo o šestadvacetiletého Devina Kelleyho, bývalého příslušníka letectva bez vazeb na teroristické organizace. Mezi oběťmi je i čtrnáctiletá dcera místního pastora.
V Mostě se zřítil prázdný pravoslavný kostel. Dřevěná stavba se zřítila pod náporem větru. Na stavbu bylo použito dubové, smrkové a jedlové dřevo. Kostel byl postaven tradiční metodou bez použití hřebíků, kromě šindelové střechy. Součástí jižního průčelí byla 23 metrů vysoká věž. Kostel byl vysvěcen 9. října 2011.
Nejméně 50 milionů korun činí podle římskokatolické farnosti škoda po požáru dřevěného kostela v Třinci - Gutech. Čeká se ale ještě na přesný odhad znalce. Motiv tří mladíků, kteří unikátní památku ze 16. století zapálili, stále není jasný.
Třinecká radnice vyhlásí ve středu veřejnou sbírku na obnovu vyhořelého kostela ze 16. století v Gutech, který minulý týden úmyslně zapálili tři mladíci. V pondělí to na mimořádném zasedání schválila rada města. Sbírku musí schválit ještě krajský úřad. "Rada města souhlasí s konáním veřejné sbírky na obnovu kostela. Ve středu pak zveřejníme číslo konta. Peníze, které se na něm sejdou, budou sloužit pouze na obnovu kostelíku," řekla starostka Třince řekla Palkovská. Dva mladíci obvinění z úmyslného zapálení kostela podali stížnost proti rozhodnutí soudu, který je poslal do vazby. Jejich pobytem ve vazbě se tak bude zabývat Krajský soud v Ostravě.
Dřevěný kostel Božího těla v Gutech shořel v noci na středu. Ze zločinu jsou obviněni tři lidé, dva z nich poslal Okresní soud ve Frýdku-Místku do vazby. Podle státního zástupce hrozilo, že budou páchat další zločiny. Jeden z pachatelů podle něj měl vytipovánu ještě minimálně jednu sakrální památku. Třetí obviněný je vyšetřován na svobodě a státní zastupitelství u něj návrh na vazbu nepodalo. "Byl to takový okrajový pachatel a byl to spíš pomocník, který víceméně pomohl odhalit tu trestnou činnost," řekl státní zástupce Pavel Šára.
Policie v souvislosti s požárem dřevěného kostela v Třinci-Gutech podle České televize podala návrh na vazbu dvou ze tří lidí obviněných. Třetího muže bude stíhat na svobodě. Dozorující státní zástupce Josef Šuhaj informoval, že podal návrh na vzetí do vazby u dvou obviněných, u třetího podle něj dostatečné důvody pro uvalení vazby nebyly. Obviněným hrozí trest osm až patnáct let vězení. Kostel Božího těla vyhořel v noci na středu.
Obnovu vyhořelého kostela v Třinci z velké části pokryje pojistka. Zbývající náklady zaplatí ministerstvo kultury a město. Na opravu přispějí také lidé pomocí veřejné sbírky a vlastník památky, jímž je místní farnost. Z kostela se po požáru dochovaly kamenné základy a zdi a v nejbližších dnech znalci posoudí, zda je možné zachránit trámy.
Dřevěný kostel Božího těla v Třinci z úterý na středu shořel. Hasiči krátce po půlnoci začali oheň hasit, ale kromě kříže a náhrobků se nepodařilo nic zachránit. Škoda shořelého kostela je podle předběžných odhadů vyčíslena na desítky milionů. Kvůli nedávným rekonstrukcím a fotografiím je kostel dobře zdokumentovaný a znovupostavení by tak nemělo být problematické. Starostka Třince již přislíbila, že město bude ostravsko-opavskému biskupství při obnově kostela maximálně nápomocné.
Třinec v noci přišel o významnou památku, když v noci na úterý shořel dřevěný kostel Božího těla z 16. století. Hasiči dostali zprávu o požáru kostela krátce po půlnoci. Při příjezdu hasičů na místo byl už kostel v plamenech. Významná památka byla prakticky zničena. Škody půjdou podle předběžných odhadů do desítek milionů. Při požáru nebyl nikdo zraněn. V letech 2012 až 2014 byl kostel rekonstruován za několik milionů korun. Mluvčí ostravsko-opavské diecéze Pavel Siuda řekl, že by mohla vzniknout replika kostela.
Zajímavé historické stavby jsou na prodej po celé republice. Projděte si perly, které nabízí realitní kanceláře.
Karakoš (arabsky Al-Hamdaniya) bývalo město velikosti Opavy na severu Iráku. Z mapy ale zmizelo prakticky přes noc. Jeho 60 tisícům křesťanských obyvatel před třemi lety reálně hrozil masakr, když jen na dohled od jejich domů stáli džihádisté z takzvaného Islámského státu připraveni je všechny pobít. Každý tak z města uprchl jen s tím, co měl zrovna při sobě. Dnes je Karakoš sice osvobozený, nicméně vypálený a zaminovaný. A tudíž stále zcela bez života. Podívejte se v galerii, jak rozlehlé město duchů, připomínající v jistém ohledu ukrajinský Pripjať, vypadá.
Brno znovu zpřístupnilo veřejnosti unikátní funkcionalistickou čekárnu MHD na Obilním trhu. Město za rekonstrukci zaplatilo 2,7 milionu korun. Stavební firma Štuk Helma, která měla rekonstrukci na starost, postupovala neprofesionálně a zastávku namísto rekonstrukce znehodnotila. Firma však jakékoliv pochybení odmítá. Rekonstrukce se poté protáhla o rok. Město se s firmou soudí o náhradu škody. Následnou opravu včetně obnovy zničené části dostala na starost stavební firma Tocháček. Ministerstvo kultury má aktuálně na stole žádost na vyškrtnutí čekárny ze seznamu národních kulturních památek. Podmět podal restaurátor Radek Ryšánek. Národní památkový ústav změnu statusu nedoporučil.
Letošní Noc kostelů, která v celé republice proběhne 9. června, nesází jen na pozdní otevírací dobu kostelů a modliteben, ale i na nabídku netradičních zážitků. Kromě poutě přes Karlův most a možnosti odlít si vlastní sošku Jezulátka je v plánu také diskuse na pontonu na Vltavě. Organizátoři akce podotýkají, že stále větší zájem je o sakrální památky mimo hlavní město.
Mezi jednu z posledních realizací brněnského architekta Jana Marka Štěpána patří například kostel v Sazovicích na Zlínsku. Mimo jiné je i autorem areálu Café Fara na jižní Moravě, který zaujal i mezinárodní porotu prvního ročníku České ceny za architekturu, nebo konceptu minimálního bydlení Freedomky. Projekty si vybírá podle svého vztahu k nim a ke všem, ať už jde o světskou, nebo sakrální stavbu, přistupuje stejně. "Nicméně napadá mě teď jeden rozdíl, a to že sakrální prostor nesnese nadsázku nebo fórkovitost, je vnímán daleko citlivěji," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Až po 80 letech se podařilo obyvatelům malé obce nedaleko Zlína splnit si sen a postavit kostel. Autorem svatostánku, která na první pohled připomíná papírový svitek, je brněnský architekt Marek Jan Štěpán.
Nové sakrální stavby se tak u nás moc často nestaví. Česko je jednou z nejateističtějších zemí na světě. Církev bratrská si přesto před pár lety nechala postavit hned dvě - v Černošicích a Litomyšli. Návrh obou staveb svěřila brněnskému architektovi Zdeňku Fránkovi. Domy neslouží jen církvi, ale i široké veřejnosti.
Až po 80 letech se podařilo obyvatelům malé obce nedaleko Zlína splnit sen postavit si kostel. Autorem svatostánku, který na první pohled připomíná papírový svitek, je brněnský architekt Marek Jan Štěpán.
Poprali se s nedostatkem stavebního materiálu a neřešili ani stavební povolení. Navzdory odporu státu postavili polští věřící svépomocí v letech 1945 až 1989 téměř čtyři tisíce kostelů. Polsko se tak v osmdesátých letech nedobrovolně stalo největší světovou laboratoří bottom-up architektury (architektura, která vzniká zdola, pozn. red.). Iza Cichońska, Karolina Popera a Kuba Snopek se snaží uceleně dokumentovat polské kostely a okolnosti jejich vzniku. Jejich projekt přestavuje výstava Architektura VII. dne v Centru současného umění DOX,
