Zapojení do činnosti nestátní ozbrojené skupiny, která se zaměřuje na působení v ozbrojeném konfliktu na území cizího státu, by nově mělo být samostatným trestným činem. Pachateli za něj má hrozit až pětileté vězení.
Z Libanonu bylo v neděli na území Izraele vypáleno několik protitankových střel, oznámila izraelská armáda. Vojáci podle ní na palbu odpověděli. Střely podle Izraelců mířily na vojenskou základnu a armádní vozy. Libanonské radikální šíitské hnutí Hizballáh následně oznámilo, že zničilo u hranic izraelské vojenské vozidlo a "zabilo či zranilo" osoby, které v něm cestovaly. Kvůli incidentům z posledních dní se zvýšilo napětí mezi Izraelem a Hizballáhem, židovský stát se nyní obává případného útoku.
Z euforie a představy, že se jim zlepší život, to přešlo nejdříve k deziluzi a teď k úplnému zoufalství, říká slovenský novinář Tomáš Forró, který mapuje konflikt na východě Ukrajiny a napsal o tom knihu Donbas. Obě strany páchají krutosti, porušují mezinárodní dohody a dopouštějí se válečných zločinů, ale je jasné, kdo to celé začal. A to bylo Rusko. Jsou na to masivní důkazy a kdo tvrdí opak, je buď hloupý, nebo lže, tvrdí Forró. Bývalý prezident Porošenko si opětovné připojení Donbasu k Ukrajině nepřál, do velké míry mu tenhle stav vyhovoval. Co s tím udělá nový prezident Zelenskyj, to je otázka, dodává reportér.
Americký prezident Donald Trump popřel informace íránských médií, že předem informoval Teherán o možnosti ozbrojeného útoku provedeného odvetou za sestřelení amerického dronu nad Hormuzským průlivem. V nedělním rozhovoru pro televizi NBC vyjádřil názor, že Írán si stejně jako on válku nepřeje.
Mezinárodní soud pro námořní právo nařídil Moskvě, aby neprodleně osvobodila ukrajinské námořníky, které uvěznila po loňském incidentu v Kerčském průlivu. Oznámily to tiskové agentury. Kyjev označuje námořníky za válečné zajatce, Moskva za narušitele státní hranice.
Venezuelou delší dobu otřásají protivládní protesty, které si vyžádaly už několik desítek mrtvých. Americký prezident Donald Trump zmínil vyslání armády do Venezuely jako "jednu z možností". V rozhovoru pro televizní stanicí CBS rovněž uvedl, že odmítl žádost dosavadního venezuelského prezidenta Nicoláse Madura o setkání.
Při středeční schůzi Evropského parlamentu se do konfliktu s německým poslancem Reinhardem Bütikoferem dostala česká komunistická poslankyně Kateřina Konečná. Německý poslanec vytknul KSČM to, že pokrytecky podporují Andreje Babiše. Konečná na jeho obvinění zareagovala, že komunistům jde o to, aby se Čechům lépe žilo.
Válku zastavit neumíme, ani tu v Sýrii, pomáháme ale vyvíjet technologie, které konfliktům zabrání, tvrdí Mark Nelson ze Stanfordovy univerzity. Mírová laboratoř podle něj odstraňuje bariéry mezi lidmi a navádí je k tomu, aby se k sobě hezky chovali. Data lidí využíváme jen s jejich souhlasem a tak, aby měla společenský užitek, vysvětluje Nelson. Míru podle něj prospívá, když jsou lidé vůči sobě transparentní a informace sdílejí.
Zpěvák Petr Fiala tvrdí, že každá doba je plná rozporů a konfliktů. Platilo to podle něj o bolševismu, platí to i dnes. "Co mě zaráží na přítomnosti a nad čím se pozastavuji, to je, kolik prázdného volného času máme. To jedeš po dálnici a vidíš jen na billboardech čokoládový festival, gastronomický festival, hudební festival. A ti lidé už jen vydělávají na to, aby nějak zaplnili svůj volný čas," říká Fiala, který se o víkendu představí se skupinou Mňága a Žďorp na festivalu Mezi ploty, kde zahrají i novou skladbu z připravované desky.
Povstalci z organizace FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie) po více než 52 letech slavnostně odevzdali všechny své zbraně. Od šedesátých let vedli guerillovou válku proti kolumbijské vládě a později i polovojenským organizacím. Představiteli Kolumbie, Spojených států a Evropské unie byli označováni za teroristy. Unášeli civilisty i turisty, obchodovali s drogami, útočili na vládní budovy a nebyly jim cizí ani bombové útoky v centrech měst. Členové levicové guerilly se nyní mají podle mírové dohody zapojit zpět do civilního i politického života v Kolumbii. Lidé ale příliš nejásají.
Podle prvních zpráv v Mosulu zaútočili radikálové z Islámského státu (IS). Ti podle agentury AP použili v noci raketu nesoucí chlor při útoku na čtvrť Anbár v západním Mosulu. Sedm vojáků mělo dýchací obtíže a bylo třeba je ošetřit v polní nemocnici.
V případě válečného konfliktu s islámskými radikály evakuuje Izrael až čtvrt milionu obyvatel oblastí hraničících s pásmem Gazy nebo Libanonem. Země k takové evakuaci nyní připravuje plán, který má ochránit civilisty před následky případných bojů. Vystěhovali by se především lidé z nejnebezpečnějších oblastí či obtížně přístupných míst pro armádu. Evakuované by pak stát ubytoval v hotelech, školách nebo kibucech.
Více než 40 milionů lidí na světě uteklo ze svých domovů, ale nezamířilo do ciziny – prchá před nebezpečím po vlastní zemi. Téměř třetina z nich žije v Africe. Z domovů je vyhnaly válečné konflikty a násilí, ale taky přírodní katastrofy, například povodně nebo dlouhodobé sucho.
Nejméně 29 lidí zahynulo od neděle při střetech milic dvou znepřátelených somálských provincií ve městě Galkayo. Více než 50 lidí utrpělo zranění, informovala dnes agentura Reuters. Střetly se zde milice z poloautonomních regionů východního Somálska – Puntlandu a Galmudugu. Na straně Puntlandu zahynulo při střetu 16 mužů a 30 utrpělo zranění. Na druhé straně padlo 13 vojáků a zranění utrpělo dalších 20. V minulosti se tyto provincie již střetly mnohokrát. Tentokrát šlo o spor o plánovanou výstavbu budov ve městě Galkayo, které je rozdělené mezi oba regiony. Z porušení příměří se obě strany konfliktu obviňují navzájem.
V neděli se v části země Bosny a Hercegoviny – Republice srbské – koná referendum o státním svátku. Pro mnohé je to test k uspořádání hlasování o nezávislosti. Prezident Republiky srbské Milorad Dodik referendum uspořádal i přes to, že Ústavní soud ho zakázal. Sarajevo sužuje řada výrazných hospodářských potíží a politická paralýza brzdí potřebné reformy a změny.
Ruské policii v Jekatěrinburgu na Urale se vzdal osmatřicetiletý podnikatel Oleg Šišov, který se při sobotní potyčce se skupinou Romů chopil pušky a začal střílet. Na následky střelby dva Romové zemřeli.
Jihosúdánská vláda v pátek odsouhlasila rozmístění mezinárodních mírových sil na svém území. Tento krok má přispět k utišení ozbrojeného konfliktu sužujícího zemi. Její zástupci se tak vyjádřili na jednání v etiopské metropoli Addis Abebě. Rozsah a délka mise má být ještě projednána. Již v červenci schválila plán na rozmístění vojáků v Jižní Súdánu Africká unie (AU). Podílet se na misi mají Etiopie, Keňa, Rwanda, Súdán a Uganda. Situaci v Jižním Súdánu komplikuje od roku 2013 konflikt mezi příznivci prezidenta Salvy Kiira a viceprezidenta Rieka Machara, který byl nedávno sesazen. Od roku 2014 panovalo mezi oběma muži a jejich příznivci příměří; to však narušily letos v červenci nové boje.
Ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny si od svého vypuknutí v dubnu 2014 už vyžádal 9333 mrtvých a dalších 21 396 lidí utrpělo zranění. Podle agentury AP to v New Yorku při zasedání Rady bezpečnosti řekl tajemník pro politické záležitosti OSN Tayé-Brook Zerihoun. Mimo jiné připomněl zatím poslední větší incident, k němuž došlo ve středu v obci Olenivka v Doněcké oblasti. Při údajném ostřelování kontrolního stanoviště proruských separatistů tam zahynuli čtyři lidé a nejméně osm utrpělo zranění. Zerihoun také upozornil, že ozbrojené střety mezi vzbouřenci a ukrajinskými silami se stále stupňují. Čtvrteční zasedání RB OSN se věnovalo situaci na Ukrajině poprvé od loňského prosince.
Jak zatím dopadá půlroční ruské angažmá v syrském konfliktu? Analytici se shodují, že Rusům se vojenský zásah podařil lépe než Západu. V hodině dvanácté zachránili před pádem jim nakloněný režim Bašára Asada. Spolu s likvidací protiasadovských povstalců se podařilo zastavit i postup islamistů a vytlačit je z velké části dobytého území. Z Moskvy se navíc stal hlavní aktér pro jednání o poválečném uspořádání Sýrie.
