Jeden je poloviční Rus, druhý poloviční Ukrajinec. Oba rapují a žijí v Brně a ruskou invazi na Ukrajině vnímají jako bratrovražednou válku, ve které všichni prohrávají. "Ukrajinci mají příbuzné v Rusku, Rusové zase na Ukrajině a teď po sobě střílejí. To je stejný nesmysl, jako kdyby Češi napadli Slováky," říkají devětadvacetiletý Jiří Veselý alias Maniak a třicetiletý Michal Michajlov v rozhovoru.
Girikumar Patil z jihovýchodní ukrajinské oblasti Donbas si během dvoutýdenního válečného konfliktu osvojil novou rutinu. Každý den v osm ráno vyráží do pět kilometrů vzdálené vesnice pro pět kilo masa a během dopoledne se vrací zpět, aby v bunkru nakrmil své dvě ochočené kočkovité šelmy Jašu a Sabrinu. "Situace je nebezpečná, ale bez nich neodejdu. Budu s nimi až do posledního dechu," říká.
Spojené státy, evropská sedmadvacítka a další země zakázaly velkým ruským bankám přístup do mezinárodního platebního systému SWIFT. Řada lidí si láme hlavu s otázkou, proč zatím jen částečně. "Těžký kalibr" mezi sankcemi však dokázal velmi rychle zkomplikovat běžný život Rusům už teď. Západ si navíc stále drží strategickou iniciativu. Všichni Rusové jsou tak nyní nuceni řešit tři zásadní problémy.
Přístup k pitné vodě, zdravotní péče či vzdělání. V důsledku ozbrojeného konfliktu jsou na Ukrajině téměř tři miliony lidí, kterým chybí základní potřeby. Pokud však Rusko zahájí invazi, bude jich mnohem víc. V místě se angažují i české humanitární organizace. Patří mezi ně Český červený kříž a Člověk v tísni, jejichž zástupci Aktuálně.cz sdělili, že se připravují na nejhorší.
"Ukrajinci se teď obávají, aby se nejednalo o nich bez nich, aby zájmy Ukrajiny nebyly obětovány zájmům velmocí," shrnuje, o co jde samotným Ukrajincům, rusista a historik Marek Příhoda. "Rusko je u nás zjednodušováno pouze na Kreml a jeho politiku. Kdežto v minulosti česká společnost tradičně rozlišovala mezi ruským státem a ruskou společností," říká o vztahu Čechů k Rusku.
Na škole vyrůstala v ruské propagandě a za svůj ukrajinský původ se styděla. Když se pak od rodičů dozvěděla o následcích ruské invaze, otevřelo jí to oči. Vědkyně z Fyzikálního ústavu Akademie věd Teťana Ostapčuk v Česku žije už 25 let. V rozhovoru popisuje, proč z Ukrajiny odjela, co si myslí o tamním konfliktu a co znamená mít "sovětský rozum", bez kterého podle ní člověk na Východě nepřežije.
Hosty DVTV jsou prezident České lékařské komory Milan Kubek, vakcinolog Marek Petráš, ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis, výzkumnice Masarykovy univerzity a kostýmní výtvarník Josef Jelínek.
Každé ukrajinské město by k 15. lednu mělo mít funkční obrannou jednotku složenou z dobrovolníků. Lidé v těchto domobranách pravidelně trénují o víkendech, často jen s dřevěnými atrapami zbraní. Plán se ale zadrhává na malém zájmu místních do takových formací nastoupit.
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta (TPLF) bude pokračovat v tažení na etiopské hlavní město Addis Abebu, dokud vláda nezruší blokádu severoetiopského regionu Tigraj. Stanici BBC to sdělil mluvčí tigrajských rebelů Getaču Reda.
Josef Kraus je expertem Masarykovy univerzity a Univerzity obrany na islámský radikalismus, terorismus, zpravodajské služby či bezpečnostní a vojenskou politiku. Na vaše dotazy odpovídal v on-line rozhovoru Aktuálně.cz.
"Tlumočníci, co už s armádou dlouho nespolupracují, jsou v úplně stejném ohrožení jako ti, co s ní spolupracovali před nedávnem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Miroslava Pašková, předsedkyně spolku Vlčí máky, který pomáhá veteránům. Dle informací spolku v pondělí ráno Tálibán odvlekl tlumočníka, který na vládním evakuačním seznamu nebyl a který s českou armádou skončil spolupráci v roce 2017.
Ještě před rokem byla Arménie ve válce. Listopadová dohoda o příměří, která ukončila boje se sousedním Ázerbájdžánem, umožnila návrat k normálnímu životu i k ochraně přírody. Na dvouleté misi je teď v zemi český přírodovědec Jindřich Chlapek, jako koordinátor projektu Evropské unie tu pomáhá zavést ochranářské podmínky podle vzoru českých národních parků. "Místní druhy je třeba chránit," říká.
Prádlo tu na šňůrách visí už skoro 50 let. Za ostnatým drátem jsou vidět opuštěné pláže, domy si postupně podmaňuje příroda a na ulici stojí rezivějící auta. Z kyperského resortu Varoša na kraji města Famagusta utekly v roce 1974 před tureckou invazí tisíce lidí. Teď by se do něj mohl život vrátit.
Ázerbájdžán v sobotu vyměnil 15 arménských vězňů za mapu, která podrobně zobrazuje umístění nášlapných min v Agdamu, oblasti, které se v rámci loňské dohody o ukončení krátké války vzdali arménští separatisté. Dohoda o výměně vězňů je první dohodou tohoto druhu mezi oběma zeměmi, uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí.
Tři civilisté dnes zemřeli a dva další utrpěli zranění v uprchlickém táboře Machmúr na severu Iráku při bombardování tureckým bezpilotním letounem. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naposledy ve středu pohrozil, že tábor ležící v Iráku, asi 180 kilometrů od tureckých hranic, turecké jednotky "vyčistí".
Boje mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v noci na pátek utichly v návaznosti na čtvrteční ohlášení klidu zbraní, který má po jedenácti dnech ukončit nejhorší eskalaci konfliktu od poslední války v roce 2014. V Pásmu Gazy podle světových zpravodajských agentur vypukly pouliční oslavy, ačkoliv není jasné, jak dlouho příměří vydrží.
"Do Izraele jsem se z Prahy přestěhoval v roce 2015. Víme, že tu útoky mohou být, ale takhle masivní nebyly snad více než deset let," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz David Polak život uprostřed právě probíhajícího konfliktu. "Jasný plán a instrukce jsou proti panice to nejlepší. Člověk ví, že když zazní siréna, všechno nechá tak, jak je, a běží do krytu," říká Polak z předměstí Tel Avivu.
V Tel Avivu a středním Izraeli se i ve středu rozezněly varovné sirény upozorňující na raketový útok. Podle izraelské armády je město opět pod palbou raket vyslaných z palestinského Pásma Gazy. Palestinská raketová palba a izraelské protioperace pokračují od pondělka. O život při nich přišlo nejméně 40 lidí.
Desítky lidí přišly o život, stovky utrpěly zranění a tisíce musely opustit své domovy kvůli pohraničnímu konfliktu mezi Tádžikistánem a Kyrgyzstánem, hlásí tiskové agentury s odvoláním na místní úřady. Při nejhorším střetu v poslední době mezi dvěma středoasijskými státy, které spolu mají územní spory, přišlo na kyrgyzské straně o život 31 lidí a 154 utrpělo zranění, uvedla agentura TASS.
