koncentrační tábor

Německo chce za nacistické zločiny stíhat dalších osm lidí, včetně písařek z koncentráku

Němečtí vyšetřovatelé zahájili kroky k trestnímu stíhání dalších osmi lidí za podíl na nacistických válečných zločinech. Záležitostí se nyní začne zabývat státní zastupitelství, které rozhodne, zda proti čtyřem mužům a čtyřem ženám narozeným mezi lety 1918 a 1927 vznese obžalobu. Všichni sloužili v nacistickém koncentračním táboře Stutthof nedaleko Gdaňsku, uvedla DPA. Čtveřice mužů tam pracovala jako strážci, ženy byly telefonistky a písařky. Podle vyšetřovatelů všichni pomohli svou činností k vraždě tisíců lidí. V posledních letech německé soudy rozhodly, že je možné stíhat i ty, kdo se na nacistickém vraždění osobně nepodíleli, ale svou činností pomáhali udržet celou mašinérii v chodu.

Německo zřejmě odškodní české Romy, kteří přežili holocaust, peníze nabídne i sudetským Němcům

Po více než roce jednání dospělo české ministerstvo zahraničí s německou protistranou k dohodě. Zhruba patnáct českých Romů, kteří přežili útrapy německých koncentračních táborů, zřejmě dostane jednorázově vyplaceno po 2500 eurech (68 tisících Kč). Stejnou částku vyplácí německé úřady od srpna také Němcům, kteří za druhé světové války nebo po jejím skončení dělali nucené práce. Nárok na ni mají i sudetští Němci, kteří museli po skončení druhé světové války pracovat na území tehdejšího Československa.

Papež František na Světových dnech mládeže v Polsku

Dnešní utrpení ve světě se neliší od toho v koncentračních táborech, řekl papež František

Papež František se při setkání s poutníky ve Vatikánu ohlédl za svou červencovou návštěvou Osvětimi a Březinky. Současný svět je podle něj stejně nakažený krutostí, násilím a utrpením, pouze jsou méně koncentrované.

Archeologové objevili tunel z nacistického pekla. Vězni ho vykopali holýma rukama

Během druhé světové války byl v Ponarech koncentrační tábor, kde nacisté podle historiků začali s masovým vyvražďováním Židů a dalších nepohodlných. Dříve, než nasadili plynové komory v dalších oblastech. O život tu během tří let přišlo na 100 000 lidí. Právě zde nyní archeologové objevili ručně vyhloubený tunel, kterým se z pekla podařilo zachránit několika vězňům. Jedinečný objev podle odborníků ukazuje, že i v té nejtemnější době existuje v lidech touha po životě.

Zemřel morální hlas naší doby, napsal Obama. Svět truchlí nad odchodem Elieho Wiesela

Světoví státníci projevují soustrast nad sobotním úmrtím nositele Nobelovy ceny míru a spisovatele Elieho Wiesela. Muži, který prošel dvěma nacistickými koncentračními tábory, bylo 87 let. Podle izraelského premiéra Wiesel ztělesňoval svou výjimečnou osobností "vítězství lidského ducha nad krutostí a zlem". Americký prezident Barack Obama židovského spisovatele označil za "jeden z velkých morálních hlasů naší doby" a "svědomí světa". Podle hlavy Francie Francois Hollandea byl Wiesel "velkým humanistou a neúnavným obhájcem míru".

Zemřel Elie Wiesel. Muži, který jako první použil výraz holocaust, bylo 87 let

Ve věku 87 let zemřel známý židovský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel, který prošel nacistickými koncentračními tábory v Osvětimi a v Buchenwaldu. O jeho úmrtí informovala izraelská média a kancelář jeruzalémského památníku Jad vašem. "Jad vašem truchlí nad odchodem přeživšího holokaustu Elieho Wiesela, laureáta Nobelovy ceny, proslulého autora," uvedl památník na internetové sociální síti Twitter. Elie Wiesel s Václavem Havlem spoluzaložil Fórum 2000.

Dozorce z Osvětimi dostal u soudu pět let vězení. Podílel se na smrti 170 000 lidí

Pět let vězení vyměřil soud v německém Detmoldu 94letému Reinholdu Hanningovi. Obžaloba mu přičítala podíl na smrti 170 000 lidí. Někdejší člen nacistických jednotek SS působil v letech 1942 až 1944 jako dozorce v koncentračním táboře Osvětim. Tam mimo jiné dohlížel na přijíždějící židovské transporty. Muž se u soudu hájil, že nesloužil ve vyhlazovací části Březinka. Obhajoba pak tvrdila, že Hanning nikdy osobně žádného vězně nezbil či nezabil. V Německu šlo zřejmě o poslední proces s nacistou.

Vepřín v Letech na místě romského tábora zůstává, jednání s majiteli řešení nepřinesla

Vepřín v Letech u Písku, který stojí na místě bývalého koncentračního romského tábora, zůstane. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier oznámil, že jednání s majiteli velkovýkrmny k žádným pozitivním závěrům nevedla. "Je pochopitelné, že pro pozůstalé obětí je těžko přijatelné, že na takovém místě stojí vepřín. Ať si každý zkusí představit, že by něco takového bylo například v Osvětimi," uvedl Dienstbier. Česká vláda se v romské strategii do roku 2020 zavázala, že vepřín z Let zmizí.

Jan Urban: Den hanby. Před 70 lety Československo amnestovalo poválečné zločiny na Němcích

Ostudná zbabělost zákona č. 115/1946 zničila samu možnost demokratického právního československého státu. Za jeho neslušnost tak platíme dodnes.

Židovské děti nezachraňoval jen Winton, ale i dánské matky, říká Češka, co našla zapomenuté dějiny

Příběh sira Nicholase Wintona a jeho záchrany stovek židovských dětí je světově proslulý. Jenže stovky dětí zachránily také dánské matky, které uposlechly výzvy Ženské ligy pro mír a svobodu a staly se dočasnými pěstounkami židovských dětí ze střední Evropy, včetně osmdesáti školáků z Československa. Jejich příběhy vypátrala česká novinářka a badatelka Judita Matyášová, a jak říká, stalo se tak za vteřinu dvanáct. Hrstce pamětníků, kteří ještě žijí, je totiž dnes kolem devadesáti let. Podařilo se jí také uskutečnit setkání "dětí" po sedmdesáti letech a natočit působivý dokument Na Sever, jenž právě vstoupil do kin. V rozhovoru pro Aktuálně.cz i vyvrací některé mýty o siru Wintonovi.

V Budapešti pohřbili ostatky 3600 Židů z masových vražd na konci války. Našli je při opravě mostu

Na židovském hřbitově v Budapešti v pátek uložily kosti nalezené před pěti lety při opravě Markétina mostu. Pravděpodobně se jedná o pozůstatky 3600 maďarských Židů zavražděných koncem roku 1944. Během deseti týdnů bylo tehdy deportováno do vyhlazovacích táborů přes 420 tisíc lidí. Většina válku nepřežila.

Vojmír Srdečný, tělocvikář oceněný ministerstvem školství

Oceněný tělocvikář přežil koncentrační tábor, učil děti po amputacích a v 96 letech dodnes přednáší

Šestadevadesátiletý Vojmír Srdečný v úterý spolu s dalšími učiteli převzal Medaili ministerstva školství za dlouhodobě vynikající práci. Ještě než se dostal k učitelské práci, sebralo ho jako vysokoškolského studenta gestapo a odvezli ho do koncentračního tábora Sachsenhausen. Práci tělocvikáře se věnoval od roku 1947, kdy v rehabilitačním středisku v Kladrubech začal pracovat s tělesně postiženými dětmi a založil tam Kladrubské hry. Ocenění z rukou ministryně školství Kateřiny Valachové převzal také Robert Gresl, učitel, který umí žáky nadchnout pro matematiku, stejně jako pro cizí jazyky či zpěv. Ve školství působí čtyřicet let, letos dokončuje poslední rok.

Zeman na návštěvě Ústeckého kraje - 7.12.2015 - finální verze

Těším se, ale nepřijdu, vzkázal Zeman k soudu. Spor s Peroutkovou vnučkou začne ve středu

Ve středu začíná soudní spor mezi Terezií Kaslovou, vnučkou Ferdinanda Peroutky a Kanceláří prezidenta republiky kvůli výrokům Miloše Zemana na adresu jednoho z největších českých novinářů. Peroutka byl podle prezidenta republiky fascinován nacismem a dokazovat to má článek Hitler je gentleman. Takový text ale podle odborníků Peroutka nikdy nenapsal a jeho vnučka požaduje od Miloše Zemana omluvu. Hlava státu se na soud těší, má připravenou řadu dokumentů, které podle něj dokáží, že Peroutka podlehl nacistické ideologii. Sám k soudu ale nepřijde.

Proces s osvětimským sanitářem začne v Německu koncem února, obžalovanému je 95 let

Další proces s mužem obžalovaným ze spoluúčasti na zločinech v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi začne před soudem v německém Neubrandenburgu v původně stanoveném termínu 29. února. Mluvčí soudu dnes podle agentury DPA oznámil, že byly zamítnuty veškeré stížnosti pětadevadesátiletého obžalovaného Huberta Zafkeho na podjatost soudní poroty, která se případem bude zabývat. Bývalý příslušník jednotek SS, který určitou dobu působil jako zdravotník v osvětimském táboře smrti, se má zodpovídat z podílu na zavraždění více než 3600 lidí. Zemský soud ale předpojatost odmítl. Státní návladní a další žalobci se obávají zdržování procesu vzhledem k věku a zdravotnímu stavu obžalovaného.

Polsko odmítá používání výrazu "polský koncentrák", chce ho trestat až pěti lety za mřížemi

Polská vláda chce až pěti lety vězení trestat použití výrazu "polský vyhlazovací tábor" pro označení nacistických táborů v okupovaném Polsku. Návrh zákona v tomto smyslu předložilo ministerstvo spravedlnosti. Poláci vždy protestují proti tomu, když se někde, často i ve světě, objeví výraz jako "polské koncentrační tábory" místo "nacistické koncentrační tábory na Němci okupovaném území Polska". "Už se musí skoncovat s tím, aby se z Polska dělal pachatel holokaustu," prohlásil náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki. Povinností státu je podle něj dbát o dobrou pověst země a polského národa, jejichž právní ochranu chce ministerstvo také zapsat do ústavy.

Němci soudí 94letého dozorce z Osvětimi. Nebyl jsem ve vyhlazovací části, brání se

Reinhold Hanning čelí žalobě z podílu na vraždě 170 000 lidí. V letech 1943 až 1944 byl coby člen jednotek SS dozorcem v koncentračním táboře Osvětim, kde mimo jiné dohlížel na přijíždějící židovské transporty. U soudu se hájí tím, že sice sloužil v osvětimském táboře, ale ne v jeho vyhlazovací části v Březince. Proces je kvůli jeho zdravotnímu stavu naplánován na několik dvouhodinových slyšení, která budou probíhat do května.

Byl jsem jen nástroj holocaustu, žádám o milost, psal nacista Eichmann krátce před smrtí

Architekt "konečného řešení židovské otázky" Adolf Eichmann odmítl krátce před svojí popravou vinu za vyvraždění šesti milionů Židů. Vyplývá to z dosud nepublikovaného dopisu, v němž v květnu 1962 žádal tehdejšího izraelského prezidenta o milost. "Je potřeba udělat tlustou čáru mezi zodpovědnými vůdci a lidmi jako já, kteří byli donuceni sloužit jako pouhé nástroje v jejich rukou," napsal tehdy o holocaustu.

Ctím své povinnosti, říká žalobkyně, která spustila stíhání Konvičky. Upozornili ji přátelé

Severočeskou státní zástupkyni Věru Novákovou, která podala trestní oznámení na lídra Bloku proti islámu Martina Konvičku, upozornili na jeho xenofobní výroky přátelé. "Pokud vidím podezření z trestného činu, reaguji na to," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz a zdůrazňuje, že v České republice je náboženské vyznání chráněné Listinou základních práv a svobod.

Na antisemitismus se svoboda slova nevztahuje, rozhodl Evropský soud pro lidská práva

Evropský soud pro lidská práva odmítl odvolání komika Dieudonného proti tomu, že ho francouzská justice pokutovala za šíření nenávisti proti skupině osob. Svoboda slova podle soudu nechrání před antisemitismem ani popíráním holocaustu. Devětačtyřicetiletý Dieudonné Mbala Mbala uzavřel v prosinci 2008 své vystoupení tím, že pozval prominentního popírače holocaustu na jeviště a nechal mu předat ocenění komparzistou v oblečení připomínajícím vězeňskou uniformu z koncentračního tábora, za což dostal pokutu 10 000 eur. Případ je ale jen jedním z celé řady dalších kauz, v nichž byl Dieudonné obviněn a odsouzen zejména k vysokým finančním pokutám. V Belgii mu hrozí vězení.

Hrdinu Kubiše připomíná od soboty důstojně i jeho rodiště. Konečně! říkají veteráni

V Dolních Vilémovicích byla v sobotu odhalena busta parašutisty Jana Kubiše, který společně s Josefem Gabčíkem odstranil třetího muže nacistické říše a architekta holocaustu Reinharda Heydricha. V odvetu nacisté v Mauthausenu popravili 294 příbuzných a pomocníků sedmi parašutistů, kteří se na atentátu podíleli. Odstranění Heydricha historici považují za jeden z nevýznamnějších činů protinacistického odboje v Evropě.