Ve věku 96 let zemřel pamětník koncentračních táborů v Osvětimi a Terezíně a komentátor politického dění Petr Erben. Od roku 1948 žil v Izraeli, aktivně se však celý život zajímal o dění v České republice. S manželkou byl členem sdružení Bejt Terezin, přátelil se také se spisovatelem Arnoštem Lustigem.
Před více než dvěma lety neznámí zloději ukradli v Dachau vstupní bránu s nápisem Arbeit macht frei (Práce osvobozuje). Nyní se brána vrátila, koncem loňského roku ji totiž našli v Norsku. Mřížové dveře z areálu nejstaršího nacistického koncentračního tábora jsou asi metr široké a dva metry vysoké. Brána bude nově vystavena ve stálé expozici, kde ji návštěvníci poprvé mohou spatřit 29. dubna na 72. výročí osvobození koncentračního tábora. U vstupu do bývalého tábora bude nadále její kopie, kterou nechali zhotovit po odcizení originálu.
Brněnští vědci v unikátním výzkumu zkoumají dopad traumatizujících zážitků přeživších holocaustu na generace jejich potomků. Výzkumníci ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) jako jediní na světě zahrnuli i vnuky a vnučky systematického vyvražďování Židů, Romů nebo homosexuálů. Vědci už zjistili, že potomci přeživších mohou trpět přecitlivělostí, nebo naopak lépe zvládat stres. Brněnští neurologové proto hledají biologické ukazatele, například změny ve struktuře mozku. Vedoucí výzkumu Ivan Rektor říká, že tento problém je aktuální – výsledky bádání se budou moct aplikovat například na oběti války v Sýrii a jejich potomky.
Pražský provozovatel oblíbených únikových her přišel s novým nápadem. Lidé se mají pokusit dostat ze sprch v koncentračním táboře Osvětim. U většiny lidí ale nabídka vyvolala negativní reakce a na firmu se snesla vlna kritiky. Společnost se ale brání tím, že naopak k celému projektu přistupuje s úctou k obětem a chce lidem jen přiblížit hrůzy druhé světové války. Akční cenu 390 korun navíc provozovatel nabízí jen do 27. ledna, kdy je Mezinárodní den památky obětí holokaustu.
Ve věku 99 let zemřel Adolf Burger, poslední žijící pamětník padělatelské dílny v nacistickém táboře Sachsenhausen. Aby si zachránil život, musel se podílet na největší padělatelské akci v dějinách. V rámci nacistické operace Bernhard spolu se svými spoluvězni padělal více než sto milionů liber. O svých vzpomínkách napsal knihu „Číslo 64401“, která byla zfilmována, snímek v roce 2008 získal Oscara.
"Tenkrát, když Židé museli čistit ulice, Vídeňané stáli a smáli se. Teď se znovu někdo snaží v lidech toto chování vyvolat," promlouvá v emotivním videu devětaosmdesátiletá Rakušanka Gertrude, která přežila Osvětim. Snaží se tak apelovat na rakouské sousedy, aby v nadcházejících prezidentských volbách nevolili krajně pravicového kandidáta s protiimigrantskou rétorikou Norberta Hofera. Video se objevilo na Facebooku druhého prezidentského kandidáta Alexandra Van der Bellena. Na sociálních sítích mělo mimořádně silný ohlas.
Až 50 tisíc osob spoluodpovědných za hrůzy 2. světové války pobírá zvláštní penzi pro takzvané "válečné oběti", které odsouhlasilo v roce 1950 tehdejší západní Německo. Mezi 4,4 miliony příjemců však byli kromě civilistů zraněných při bombardování také příslušníci SS střežící vyhlazovací tábory. Desítky tisíc takových lidí měli podle zákona z roku 1998 o tyto důchody přijít. Ve skutečnosti o důchod v letech 1998 až 2013 přišlo ale pouze 99 osob.
Ve dvanácti letech deportovali Helgu Weissovou s rodiči do terezínského ghetta. Zde tatínek Otto napsal příběh o tom, jak se šel Bůh podívat do Terezína. Helga knihu ilustrovala. Později byl otec zařazen do transportu do Osvětimi, kde byl zřejmě hned poslán do plynu. Za tři dny sem dorazily také Helga s matkou. Měly "štěstí", po deseti dnech pekla se ocitly v pracovním táboře ve Freibergu. Konec války prožily v Mauthausenu, osvobození se dočkaly, když už se loučily se životem. Helga si během války vedla deník, podobně jako Anna Franková. Má však šťastný konec – Češka přežila, dnes je uznávanou malířkou. Deník vyšel před čtyřmi lety, nyní vyšla i kniha, jež přečkala válku zazděná v Terezíně.
Deník Helgy Weissové je autentickým svědectvím dívky z pražské židovské rodiny, která přežila hrůzy druhé světové války. Stejně jako v případě Deníku Anny Frankové jde o dílo mezinárodního významu, jež se stane součástí paměti lidstva. Sešit přečkal válku zazděný v jedné z terezínských budov spolu s knihou I viděl Bůh, že je to špatné, kterou dívka ilustrovala a jíž napsal její otec Otto Weiss. Jedná se o výjimečné osobní svědectví z terezínského ghetta, byť jde o satiru, má svůj historický význam.
Matka o tom nehovořila smutně, vždycky skončila, že my jsme přežily a jsme tu. Uvědomila jsem si ale, že mám velký dluh a musím být nejlepší studentka, dcera a podobně, říká Hana Berger Moran, která se narodila v koncentračním táboře. Její matka prý zalhala při příchodu do něj Mengelemu, že není těhotná, a pak přežila díky tomu, že se jí dařilo břicho utajit třeba kvůli velkým kabátovým šatům. Moran říká, že při transportu jim pomohli třeba lidé z Horní Břízy, kteří opili dozorce a dali jim jídlo. Hodně lidí se ale prý vrátilo s pocitem viny, že přežili. Moran dodává, že se teď bojí toho, že by se mohl holocaust zopakovat. To samé se totiž prý děje v Sýrii nebo Súdánu.
Přes osmdesát europoslanců a členů národních parlamentů vyzvalo šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, aby se zasadil o přesun vepřína v Letech u Písku. Podle poslanců jde o místo, kde byla páchána genocida, a EU se musí zasadit o jeho důstojnou podobu. Jejich otevřený dopis v úterý zveřejnil respektovaný belgický list Le Soir. Autoři listu ostře kritizují české politiky, že dosud nebyli schopni přesun vepřína zajistit, a sepsuli také ministra financí Andreje Babiše za jeho nedávné výroky. Babiš na kritiku europoslanců reaguje ostře, podle něj jde o politickou objednávku.
Jan Čech, který vede od poloviny 90. let společnost Agpi vlastnící výkrmnu vepřů v Letech, se rozpovídal o tom, jak vnímá, že jeho firma stojí v místech bývalého romského koncentračního tábora. Mimo jiné řekl, že pokud dojde ke stěhování na jiné místo, nesmí to jeho podnik nic stát. Navíc si myslí, že by stačil jeden památník romského holocaustu.
V Neubrandenburgu na severu Německa začal soud s 95letým zdravotníkem Hubertem Zafkem, který pracoval v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi. Zafke se podle státního zastupitelství podílel na smrti minimálně 3681 lidí v plynových komorách. Obhajoba vinu popírá.
Optimista je rád, že už Babiš romský holocaust nepopírá. Pesimista je zděšen, že ministr vlády neví nic o Letech a o sociálním vyloučení.
Do Let u Písku dorazil už v sedm hodin ráno na očekávanou návštěvu místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš (ANO). K pietnímu místu spolu s ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL) a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) položili věnce, pak si prohlédli místo bývalého tábora a poslechli si historický výklad. Ten Babišovi poskytla i socioložka Jiřina Šiklová. Babiš minulý týden prohlásil, že Lety nebyly v době druhé světové války koncentračním táborem. Za výroky se poté omluvil a řekl, že sežene peníze na výkup vepřína, který nyní na místě tábora stojí. Řešit to má ale podle něj ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.
Šéf ANO Andrej Babiš v úterý ráno spolu s ministrem kultury Danielem Hermanem a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem navštíví bývalý romský koncentrační tábor v Letech u Písku. Babiš minulý čtvrtek prohlásil, že Lety nebyly koncentračním táborem. Poté, co se na něj snesla vlna kritiky, se za výrok omluvil a rozhodl se místo navštívit. Prohlásil, že chce sehnat peníze na výstavbu památníku a zajistit výkup vepřína, který na místě tábora stojí. Majitelé objektu možný odprodej nevyloučili.
Pár dní poté, co vicepremiér Andrej Babiš tvrdil, že koncentrační tábor v Letech byl pouze pracovní tábor, se na místo pojede v týdnu podívat. Chce sehnat peníze na výstavbu památníku a zajistit výkup vepřína, který na místě tábora stojí.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ostře zareagoval na čtvrteční výroky ministra financí Andreje Babiše o romském holocaustu. Ministr by měl podle něj zajet do Let a před památkou zabitých Romů "na hodně dlouho sklonit hlavu". Celá návštěva ve Varnsdorfu byla podle Sobotky jen účelovým předvolebním divadlem. Babiš podle něj před krajskými volbami parazituje na problémech soužití s Romy, přestože se dosud o sociálně vyloučené lokality nezajímal. "Za celou dobu nepředložil žádný konkrétní návrh na zlepšení tamní situace," napsal premiér. Navíc právě ANO podle Sobotky blokuje zákon o sociálním bydlení, který by mohl lidem z vyloučených lokalit pomoci.
Konzervativní polská vláda schválila návrhy novel, podle nichž poškozuje obraz Polska každý, kdo nacistické koncentrační tábory na polském území označuje za polské tábory smrti nebo polské koncentrační tábory. Podle návrhu bude hrozit za "veřejné prohlášení, které ignoruje fakta", pokuta nebo až tříleté vězení, vláda zamýšlí podávat civilní žaloby a žádat o odškodnění i v zahraničí.
Ústavní soud se zastal muže, který promeškal lhůtu pro podání restitučního nároku na nemovitost v Mimoni na Českolipsku. Jeho židovským prarodičům ji zkonfiskovali nacisté. O nemovitosti se tak dozvěděl až mnohem později, když v důchodu začal pátrat v archivech. Celá jeho rodina za války zahynula. Krajský soud prý nezohlednil velmi specifické okolnosti případu. Nyní je znovu v platnosti prvoinstanční rozhodnutí Okresního soudu v České Lípě, který mu v minulosti vyhověl. O sporu bude opět rozhodovat odvolací soud.
