Temnou stránkou básníka Egona Bondyho, duchovního otce českého undergroundu a spolupracovníka komunistické zpravodajské služby, se zabývá nová kniha nazvaná Zbyněk Fišer - Egon Bondy a Státní bezpečnost. Její autoři, ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek a undergroundový filozof Miroslav Vodrážka, ji toto pondělí představili ve zcela zaplněné pražské Knihovně Václava Havla.
I když do svých 11 let vyrůstala na zámku, Helena Wilsonová nebyla žádná ufňukaná dámička. Její fotografie jsou cenným dokumentem o životě nezávislých umělců za totality. Fotila především členy takzvané Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, kteří nepracovali ve vyhřátých ateliérech a mohli si nechat zdát o výstavách v galeriích.
Ďáblický hřbitov v Praze. U severní zdi, kterou roky zakrývalo bujné nevzhledné houští, v místech, kam se odhazovaly odpadky, se skrývá pět metrů dlouhá zasypaná jáma, do níž totalitní režim zahrabával lidi, kteří měli nadobro zmizet z povědomí národa. I jejich zmučená těla byla nebezpečná. Nesla totiž svědectví o nesmírné komunistické krutosti.
Český influencer Jan Michálek se o prázdninách vydal do Číny. Navštívil například oblast Sin-ťiang, kde komunistická vláda soustavně utlačuje muslimskou menšinu Ujgurů a posílá je do převýchovných táborů. Podle sinoložky je možné, že se Michálek s čínskou stranou nakonec nedohodl. I tak jej ale mohou použít ke své propagandě. Nebyl by první, koho Peking využil.
"Mačká se to na vás ze všech stran, všude kordony policajtů, musíte jít tam, kam vás oni pustí - a oni vás pustí tak, že na konci na vás čeká vodní dělo," popisuje Eva Janíková pětatřicet let staré zážitky. Byla jednou ze stovek lidí, kteří v Teplicích vyšli do ulic ještě před 17. listopadem 1989. A kterou stejně jako desítky dalších zmlátili příslušníci pohotovostního pluku, takzvané bílé přilby.
"Není jediný člověk, který by po rozhodnutí na Slovensku změnil svůj názor," říká badatel a publicista Radek Schovánek o smírném řešení sporu o neoprávněné evidenci Andreje Babiše ve svazcích StB, k níž došlo mezi slovenským ministerstvem vnitra a předsedou hnutí ANO. Andrej Babiš stále odmítá, že by s StB vědomě spolupracoval. Je to možné? Má smysl se vracet k lustračnímu zákonu?
Necelá třetina Čechů si myslí, že totalitní režim před rokem 1989 byl lepší než ten současný, vyplývá z analýzy agentury STEM. Podle spoluautorky šetření Jitky Uhrové se do názorů společnosti nejvíce promítá pocit ze současné politické reprezentace. "Lidé hodně kritizují to, že politici nejednají striktně v zájmu občanů, ale spíše hledí na svůj prospěch," říká analytička Uhrová ve Spotlightu News.
Debata iniciativy Blaničtí rytíři, který sbírá svědectví účastníků "kotle" na Národní třídě ze 17. listopadu 1989, se strhla v hádku s pamětníky tehdejších událostí. Iniciativa tvrdí, že průvod záměrně přesměrovala Státní bezpečnost. Tehdejší studentská vůdkyně Monika MacDonagh-Pajerová se proti tomu ohradila. "Estébáci s námi žili, chodili s námi na koncerty i na fakultu. Věděli jsme to," říká.
Krajský soud v Hradci Králové rehabilitoval faráře Josefa Toufara za nezákonné zatčení a vazební stíhání v roce 1950. Toufara, jehož jméno je spojeno s takzvaným číhošťským zázrakem, ve vazbě umučili příslušníci komunistické Státní bezpečnosti. Návrh na Toufarovu soudní rehabilitaci podal krajský státní zástupce.
Toto úterý uplyne 40 let od chvíle, kdy slavný Formanův film Amadeus získal osm oscarových sošek. Příběh dvou skladatelů se stal asi nejslavnějším snímkem natočeným v Praze. "Dlouho jsem se snažil do Prahy dostat, třeba jen na krátkou návštěvu, letmo ji obejmout, ujistit se, že vůbec ještě existuje. Až s Amadeem ten plán vyšel," vzpomínal Forman.
Bývalý vysoký příslušník komunistické Státní bezpečnosti s podřízenými donutil nátlakem výrazného disidenta opustit někdejší Československo. Důstojník za to dostal podmíněný trest, uplynulý pátek ho vynesl Obvodní soud pro Prahu 6. Je to vůbec první trest, který tento muž za službu v represivním aparátu totalitní moci dostal. Aktuálně.cz bylo u vynesení verdiktu.
Češi jsou známí tím, že si na svůj život rádi stěžují. Bylo to tak ale vždy v minulosti? Kdy vítězil optimismus a kdy naopak převládala blbá nálada popisuje historik Jakub Rákosník, který se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy specializuje na sociální dějiny.
Každý den, když usedá Vietnamec Jason k počítači, lže svému okolí o tom, co na něm dělá. Přestože má práci, na kterou je hrdý, nikdo se nesmí dozvědět, co přesně je její náplní. Jako novinář, který se snaží informovat o dění v represivním Vietnamu objektivně, by mohl, stejně jako mnoho jeho kolegů, skončit ve vězení.
Režisér Jiří Strach se poslední dobou projevuje hlavně silnými společenskými názory. V oblasti umělecké tvorby už je to komplikovanější. Čím ambicióznější věci natáčí filmař, který není schopen zvládnout ani pohádku, aby se z ní člověku neprotáčely panenky, tím bolestivější to bývá podívaná.
Pražské metro je plné uměleckých děl, především z doby před rokem 1989. Některé sochy, mozaiky či stěny sloužily komunistické propagandě, mnohé další ale mají vysokou kvalitu. S nadsázkou se proto metru přezdívá největší podzemní galerie. Za vstup navíc zaplatíte jen pár korun. Vydejte se na projížďku po nejzajímavějších místech s Aktuálně.cz.
Poprvé v historii stane před trestním soudem člověk, který v Pohraniční stráži odpovídal za násilné zákroky vůči lidem prchajícím z komunistického Československa. Státní zástupkyně ho obžalovala ze zneužití pravomoci úřední osoby. Navrhuje pro něj podmínku a peněžitý trest. Plyne to z obžaloby, kterou má Aktuálně.cz k dispozici. Hlavní líčení je nařízené na červen.
Moravská galerie v Brně otevřela retrospektivu přední dokumentární fotografky Dagmar Hochové, jejíž pozůstalost spravuje. Výstava v Pražákově paláci začala minulý týden, potrvá do 29. září. Hochovou ukazuje nejen jako pozorovatelku dětských her, což byla její nejznámější poloha, ale také coby portrétistku významných osobností nebo dokumentaristku změny režimu v roce 1989.
Natočit film, jehož hrdinkou bude věznice, se může jevit jako zvláštní nápad; však také historie té uherskohradišťské zvláštní byla. Původem z 19. století, sloužila svému účelu do roku 1960. Později v ní sídlily mírumilovnější instituce, třeba školní jídelna a družina. Po roce 1989 objekt chátral, až se zdálo, že bude zbourán.
Na cenách Magnesia Litera pravicové Echo porazilo levicový Alarm. V kategorii za publicistiku vyhrála filozofka Tereza Matějčková s eseji a rozhovory pro týdeník Echo, v nichž kromě literatury píše o genderu či cancel culture. Porotci jí dali přednost před knihou o klimatických dezinformacích sociologa Vojtěcha Pecky, kterou vydal web Alarm a jež kritizuje třeba exprezidenta Václava Klause.
Desítky let Hollywood přisuzoval Vietnamcům nanejvýš vedlejší role ve filmech o vietnamské válce jako Olověná vesta, Lovec jelenů nebo Apokalypsa. Ty ukazovaly, jak se konflikt podepsal na Američanech. Nová špionážní minisérie Sympatizant, kterou lze od pondělí vidět také na českém HBO Max, staví do středu pozornosti Vietnamce.
