Politici jen skuhrají, jak jsou na nás v Bruselu zlí. To ostře kontrastuje se sebevědomím a pohodou, s níž "evropskou agendu" řeší statisíce Čechů a Češek.
ČSSD chybí silná figura, nemá Jeremy Corbyna, ale v krizi jedná jako demokratická strana, jež nepodléhá jednomu majiteli a není jeho firmou.
Půjčky že jsou riziko? S tím přijďte po volbách, teď politici nadsadili povinný optimismus. Jedeme dál.
Míříme někam k ruskému režimu, jehož dopad na společnost vidíme dnes a denně: nesvoboda, potírání nezávislosti, diktát.
Alexej Navalnyj není známý jen v Moskvě a v Petrohradu. Lidé vyšli do ulic asi ve stovce dalších míst, přibylo jich.
Etiketa sezení v MHD představuje zásadní problém. V sázce je způsob naší existence.
Centra jako Mnichov či Londýn se nemohou uzavřít do "národní" nebo etnické skořápky, jinak centry jednoduše přestanou být.
Zaorálek je politik rozměru Corbyna asi tak stejně jako Babiš hokejista rozměru Jágra, ale pořád by to byla změna a ČSSD změnu nutně potřebuje.
Zvládá rozdvojení osobnosti. Oceňuje veterány RAF, se kterými komunisté zle zametli, a přitom píše zdravice pohraničníkům totalitního státu.
V době rozbředlosti, kdy politici ochočeně hopsají, jak volič velí, vyzobávají, co si myslí, že chtějí davy slyšet, je šéf labouristů výjimka.
Zrušený koncert v Chotěvicích na Trutnovsku mohl být pokusem o restart akcí, jejichž "zlatá éra" už pominula.
Lék? Najít šéfa, mluvit jednoduše, holé věty, My jsme vláda, My jsme zaměstnanost a vyšší důchody, My jsme úspěch. Trochu emocí do toho umírání.
Až si 10. června vzpomeneme na vypálené Lidice, stojí za to si připomenout také druhý příběh Lidic. Který nikdo nenapsal, ale přesto ho všichni nevědomky sledujeme.
Studio DC využilo genderové téma filmu Wonder Woman k vlastní propagaci. Tato vypočítavost ale nijak nesnižuje kvalitu snímku ani to, že upozorňuje, že preference publika mohou být méně konzervativní, než se zdá.
Případ exhejtmana trvá pět let, justice pomalá. Soudy jsou každý pes jiná ves. Důvěru veřejnosti nebudí. Kdyby však Rath vyklouzl, bylo by hůř.
Jistě by stálo za to, kdyby se "biska" vrátila k tvrdším, konkrétnějším zprávám, které si troufnou jmenovat, obnažovat realitu.
Policejní prezident chce vyčkat na výsledky vyšetřování, ale jedním dechem nehodu interpretuje ve prospěch policie. Z bubliny by měl vystoupit on sám, ne novináři.
Co vlastně riskujeme? Jen to, že urychlíme technologickou revoluci, která stejně přijde, nebo spíš už je v plném proudu.
Doktrína klidu na práci je dodnes tak úspěšná, že v jejím jménu klidně slevíme ze svých práv. Jako v případě stavebního zákona.
Nezamykat dveře před lidmi, kteří prchají před Islámským státem. Není to šílený postoj, ale západní postoj.
