


Hlídka v Brně opět předvedla: Občan je jen předmět vhodný k buzeraci
Nasazovat lidem pouta bez pádného důvodu, chovat se brutálně, je nepřijatelné policejní jednání. Často má však podporu u nadřízených.



Nasazovat lidem pouta bez pádného důvodu, chovat se brutálně, je nepřijatelné policejní jednání. Často má však podporu u nadřízených.



Pekingem zřejmě zaviněná či urychlená smrt disidenta je pro české občany důkazem, jak krutému režimu se naši politici klanějí jako ubozí vazalové.



Právo má být srozumitelné a předvídatelné, kdežto tohle je fantasmagorie.



Tak jako se snažil kontrolovat Liouův život, pokusil se čínský represivní aparát kontrolovat i jeho smrt.



Je to pěkný nápad, ta hra ODS na hledání sedmi tuzemských divů. A musíme přiznat, že toho u nás najdeme hodně divného.



Existují i dálnice v dobrém stavu. Jinak by ODS asi těžko mohla navrhovat, aby se na nich povolená rychlost zvýšila na 150 kilometrů v hodině.



Ještě že nás za pár let vyhodí na dlažbu roboti.



Často slyšíme výtky tuzemců, že Evropa nebrání svoje hodnoty, že se islamizuje. Soud ve Štrasburku ukázal, že to nesedí.



Populistická cesta k politické moci vede přes ostrou zatáčku doprava. Levá je dnes v Česku slepá.



Jak to, že tolik lidí necítí: tohle bych neměl sdílet, prohlížet si to, pouštět to kamarádům? Není to divné? Vypovídá to o naší prázdnotě.



Neuvážené sdílení fotografií s dětmi kritizovali mnohokrát ochránci soukromí, mockrát se připomínalo, že to může být riziko.



Existuje "česká kultura plavek"? Jsou pro nás dvoudílné plavky něco jako kosárek, fěrtůšek, rukávce, čepení, třaslavice, vonička? Ne.



Jednání summitu G20 v Hamburku ukázalo, že jediné, co se počítá ve světě amerického prezidenta Donalda Trumpa, je vítězství, "Amerika na prvním místě". Třeba proti všem a třeba i za cenu toho, že všichni ostatní, včetně spojenců USA, na to mohou tvrdě doplatit. Trump chce bránit "hodnoty Západu", jeho politika však štěpí transatlantické společenství.



Politici s koštětem v ruce jako Andrej Babiš nebo Donald Trump jsou teď in. (Ve svobodných zemích, jinde by se neuplatnili.)



Jan Moláček píše o tom, jak spolu mluvit a proč si tak často nerozumíme.



Bohužel je možné, že to předseda hnutí ANO a nejpopulárnější politik současnosti myslí upřímně.



Se Švejkem coby biblí Vratislav Kulhánek šanci má, byť jeho výroky nápadně připomínají plukovníka Bedřicha Krause von Zillergut.



Opravovat věci není ekologická móda, ale normální reflex. I když se to obchodníkům nemusí líbit.



Představy šéfa ANO o přímé demokracii jsou dětské i riskantní. Prokazuje zarážející nekompetentnost, neznalost hraničící s hloupostí.



Co mohlo na počátku vypadat jako snaha o ochranu nezávislosti médií, či snad demokracie, stává se pravým opakem svobodného jednání.