Česká republika zažívá největší sucho za poslední půltisíciletí. Ohrožuje zemědělce i domácí produkci potravin. Nejvíc to cítí jižní Morava, které hrozí postupný přechod k polopoušti. Dá se tento trend zvrátit? Na tuto, ale i další otázky spojené s citelným oteplováním odpovídá v rozhovoru s Aktuálně.cz mezinárodně uznávaný expert profesor Zdeněk Žalud.
Co mají sucho a klimatické změny společného s válkami či migračními vlnami? Čeští vědci varují: víc, než si myslíme. Podle geologa Václava Cílka je nejvíce ohrožena celá středomořská oblast. Destabilizace hrozí například Španělsku či jižní Francii, a to i v podobě pokračování migrační vlny ze severní Afriky. Sucho hrozí taky zemědělským oblastem USA. V Česku začíná změny pociťovat jižní Morava. "Přímá souvislost mezi vysycháním rozsáhlých oblastí naší planety a stále četnějšími válečnými konflikty tu je," přitakává ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Spojené státy přispěly 500 miliony dolarů (13,5 miliardami korun) do Zeleného klimatického fondu, jehož cílem je pomoci rozvojovým zemím v boji s klimatickými změnami. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí. Krok, který nastal pouhých několik dní před odchodem prezidenta Baracka Obamy, byl podle mluvčího ministerstva Johna Kirbyho dlouhodobě plánovaný. Pro dosluhujícího šéfa Bílého domu byl boj s klimatickými změnami prioritou. Za jeho prezidentství byla uzavřena pařížská klimatická dohoda. Obamův nástupce Donald Trump ale během kampaně tvrdil, že globální oteplování je podvod, který si vymyslela Čína, aby poškodila americké hospodářství. Později svá slova mírnil.
Vlivem klimatických změn stoupá teplota oceánů a na severní polokouli klesá množství ledu. Na krách plujících po moři přitom závisí životy ledních medvědů, kteří na nich loví potravu. Těch je kvůli globálnímu oteplování stále méně. V současnosti žije ve volné přírodě jen zhruba 25 tisíc jedinců.
Téma klimatických změn opět nabralo na síle, a to díky Donaldu Trumpovi. Přestože ten nakonec po svém zvolení americkým prezidentem neurčitě připustil, že mezi změnami klimatu a lidskou činností existuje spojitost. Na extrémní sucho způsobené zvyšováním teplot přitom doplácejí hlavně ty země, které mají na globálním oteplování nejmenší podíl. Část severní Afriky se podle odborníků stane v tomto století neobyvatelnou. Podobný osud čeká v budoucnu také Blízký východ. Klimatické změny tak mohou vytvořit migrační vlnu nebývalých rozměrů.
Rok 2016 bude podle OSN nejteplejším rokem v historii měření. Projevuje se to mimo jiné masivním táním mořských ledovců nebo běláním korálových útesů. Ledové kry na severním pólu mizí nebývalou rychlostí a ledová krusta obklopující Antarktidu se tenčí. Vědecká analýza navíc odhalila, že ani ledy v Grónsku, které by v případě roztání zvýšily hladinu oceánu o celých sedm metrů, nejsou tak stabilní, jak se předpokládalo. Zvyšování teploty moří má ničivé dopady i na jejich ekosystém. Na postupné odumírání korálů doplácejí i miliony lidí.
Koncentrace metanu v ovzduší roste a vědci varují, že soustředit se jen na oxid uhličitý může být chyba. Metanu je sice ve vzduchu méně, ale může vést k silnějšímu skleníkovému efektu. A navíc oproti oxidu uhličitému není nijak regulovaný. Metan má mnoho zdrojů, podle profesora Roberta Jacksona ze Stanfordovy univerzity jde často o skot, rýžová pole nebo mokřady.
Nominace Scotta Pruitta do čela americké agentury pro životní prostředí je pro tamní ekologické aktivisty velkým zklamáním. Jmenování zastánce průmyslové a uhelné lobby podle nich ukazuje, jak bude nový prezident USA Donald Trump zacházet s ekologickými tématy. Nový šéf Bílého domu i přesto přijal ve svém newyorském sídle i zastánce opačného názoru: herce Leonarda DiCapria a bývalého amerického viceprezidenta Ala Gorea.
Nově zvolený prezident Spojených států Donald Trump připustil, že na klimatické změny má vliv i člověk. Co se týče budoucnosti americké podpory pařížské klimatické dohody, je podle svých slov otevřený všem možnostem. Myslí prý ale na dopady boje proti klimatickým změnám na konkurenceschopnost amerických podniků. Trump přitom v předvolební kampani tvrdil, že globální oteplování je podvod, který si vymyslela Čína, aby poškodila americké hospodářství.
Rok 2016 bude podle Světové meteorologické organizace (WMO) velmi pravděpodobně nejteplejším od doby, co existují záznamy. Předběžné údaje shromážděné za prvních devět měsíců letošního roku ukazují, že průměrná globální teplota je letos 1,2 stupně nad úrovní před průmyslovou revolucí. Teploty zůstanou podle agentury OSN vysoké i v závěru letošního roku, a rok 2016 tak překoná rok loňský, který byl také rekordní. Vliv na zvyšování teplot má nebezpečný klimatický jev zvaný El Niňo, nejvýznamnějším faktorem jsou ale stále emise skleníkových plynů. Do 18.11. probíhá v Maroku klimatická konference OSN, jejímž cílem je zpřesnit pravidla a najít způsoby naplňování pařížské klimatické dohody.
V pátek oficiálně vstoupila v platnost nová globální dohoda o klimatu, která byla uzavřena na loňské konferenci v Paříži. Podle textu má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí ve svých zemích emise, především oxidu uhličitého. Pařížský dokument nahrazuje dosavadní Kjótský protokol z roku 1997. Byl podepsán loni v prosinci zástupci téměř 200 zemí. K letošnímu 5. říjnu se podařilo dosáhnout cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Dalším krokem je nyní realizace závazků.
Jde o částečně fluorované uhlovodíky (HFC), které nahradily freony a využívají se například v ledničkách. Dohoda uzavřená v africké Rwandě rozděluje země do tří skupin. Každá ze skupin pak má vytyčený vlastní termín pro splnění podmínek ujednání. Rozvinuté země, jako jsou USA či většina Evropy, se zavázaly snížit používání průmyslově produkovaných HFC o deset procent do roku 2019, v roce 2036 pak snížení dosáhne 85 procent. Stanovení termínů bylo během jednání ve Rwandě jedním z hlavních sporů. O více času na přípravu žádala například Indie, která je třetím největším producentem skleníkových plynů.
Evropský parlament v úterý schválil loňskou klimatickou dohodu, která byla pod záštitou OSN přijata v Paříži. Znamená to, že začne platit globálně. Bylo stanoveno, že v platnost má vyjít 30 dní po ratifikaci 55 zeměmi, které jsou dohromady zodpovědné nejméně za 55 procent globálních emisí. Tento práh byl nyní překonán. Pro dohodu se v parlamentu vyslovilo 610 europoslanců, 38 proti. Jde o historické hlasování, uvedl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Před europoslanci v této souvislosti vystoupil se svým projevem i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který ocenil vůdčí roli EU v boji proti klimatickým změnám. Dohodu dosud ratifikovalo 62 států, které představují 52 procent emisí.
Klimatická změna s oteplováním i úbytkem vody je tu a my nemáme moc šancí ji zastavit. Můžeme ji z hlediska produkce skleníkových plynů jen zmírnit, varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). A má-li to říci natvrdo, přežije jen ten, kdo se přizpůsobí a využije k zachycení vody přirozených vodních reliéfů či stovek zaniklých rybníků, které se po desetiletí neprozřetelně vysušovaly nebo jsou dnes zarostlé či zasypané.
Čína a Spojené státy dnes oznámily podpis mezinárodní klimatické dohody z Paříže. Informovala o tom agentura Reuters. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun poté oznámil, že do New Yorku svolá světové představitele, aby dokument o ochraně globální klimatu slavnostně přijali. Základním cílem pařížské dohody je udržet vzestup průměrné globální teploty oproti předindustriálnímu období výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Text rovněž vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení emisí skleníkových plynů.
Čína je největším producentem oxidu uhličitého na světě. Druhé místo patří Spojeným státům, které pařížskou dohodu o klimatu ještě nestvrdily
Dosud způsobovaly záplavy tající ledovce v řídce osídlených oblastech. Nyní ale v tropickém pásmu Jižní Ameriky přímo ohrožují životy lidí v hustě obydlených městech. Jezera, která ledovce vytváří, mají křehkou strukturu a jejich naplnění může způsobit rozsáhlé záplavy. Navíc pro obyvatele žijící na úpatí hor představují již po celá staletí jediný zdroj vody, ať už pro osobní spotřebu, zemědělství nebo jako zdroj energie.
Jeden ze čtyř etnických konfliktů ve světě vypukne kvůli klimatickým změnám. Tvrdí to alespoň experti z německého Postdamského institutu pro výzkum změn klimatu. Zkoumali války mezi lety 1980 a 2010 a zjistili, že sucho, nedostatek vody nebo naopak záplavy stojí za devíti procenty všech válek ve světě, a dokonce 23 procenty etnických konfliktů. Upozorňují proto, že vypuknutí války může být dalším z mnoha dopadů globálního oteplování na lidstvo a planetu.
Praha potřebuje více zeleně, která funguje jako přírodní klimatizace města. Alespoň to vychází z návrhů pro hlavní město, ve kterých se aktéři zaměřili na udržitelné hospodaření s vodou, "zazeleňování" ulic nebo budování ekologicky šetrných staveb.
Světové mocnosti už roky řeší, jak omezit emise skleníkových plynů a zpomalit tak globální oteplování. Řešením by mohl být převratný islandský projekt, díky němuž je oxid uhličitý přeměněn na horninu. Má to ale háček.
