Pokuty až do 15 000 korun hrozí aktivistům, kteří v sobotu vnikli do lomu Bílina u Braňan na Mostecku. Policie v areálu zajistila 133 lidí, většinu z nich už propustila, sdělil krajský policejní mluvčí Daniel Vítek. Další potíže už policie neřešila.
Britský fyzik Stephen Hawking spolupracuje na projektu Breakthrough Starshot, který vyšle k nejbližší hvězdě Alfě Centauri takzvanou sluneční plachetnici. Jde o malou vesmírnou loď poháněnou slunečním zářením, která dosáhne až pětiny rychlosti světla. Do 20 let by se tak mohla dostat i k planetě Proxima B, která je podobně velká jako Země. Slavný fyzik už dlouho varuje, že kolonizace jiné planety je jediná možnost záchrany lidstva.
Na zabezpečení globální zásoby semen rostlin vydá norská vláda 4,4 milionu dolarů (přes 102 milionů korun). Úložiště postavené na Špicberkách musí po teprve devíti letech projít modernizací. Může za to globální oteplování. Vysoké teploty způsobují tání okolního ledu a voda se dostává nebezpečně blízko k chráněnému obsahu trezoru. Zásoby vzorků rostlin, které mají zachránit lidstvo v případě globální pohromy, jsou v ohrožení.
V Evropské unii zbývají ještě dvě země, které Pařížskou úmluvu neratifikovaly. Hádáte správně, jednou z nich je Česká republika. Náš parlament se na ratifikaci v důsledku obstrukcí ODS nedokázal domluvit ani napopáté. Není jasné, co můžeme jako země tímto otálením získat, tedy samozřejmě kromě zdviženého obočí mezinárodního společenství, říká Jan Rovenský z Greenpeace Česká republika. Více v dalším díle DVTV Apel.
Americký prezident Donald Trump sice odstoupil od Pařížské dohody o ochraně klimatu, následky globálního oteplování se ale nevyhýbají ani Spojeným státům. Pobřeží jižanského státu Louisiana trápí eroze a úbytek půdy. Nejvíce to postihlo obyvatele ostrova Isle de Jean Charles, které plánuje vláda USA do konce roku přesídlit do vnitrozemí. Od roku 1955 ztratil ostrov vlivem pobřežní eroze a stoupající hladiny moře 98 procent svého území.
Co vlastně riskujeme? Jen to, že urychlíme technologickou revoluci, která stejně přijde, nebo spíš už je v plném proudu.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy odstoupí od Pařížské dohody o klimatu. Dokument si jako hlavní cíl klade prostřednictvím omezení emisí skleníkových plynů udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia. Z celého světa následně přišla podpora dohody a kritika jejího odmítání. Dohodu plánuje dál ctít i Rusko, Čína nebo státy Evropské unie.
Na podobě klimatické dohody se v prosinci 2015 na pařížské konferenci OSN o ochraně klimatu shodli zástupci 195 zemí. Světoví vůdci to považovali za klíčový krok ve snaze o zachování udržitelného životního prostředí. Společně se zavázali, že udrží oteplování ovzduší pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Podívejte se na hlavní body dohody, které mají k tomuto cíli vést.
Donald Trump už dříve oznámil, že tento týden rozhodne, zda Spojené státy odstoupí od Pařížské dohody o klimatu z prosince 2015. Podle agentur Axios nebo AP už tak učinil a USA opravdu odstoupí. Sám prezident to ale nepotvrdil. Pokud by Spojené státy dohodu skutečně vypověděly, mohlo by to znamenat konec globálního klimatického konsensu. Ani další hlavní producenti karbonových emisí, Čína a Indie, by se totiž smlouvou z Paříže nemuseli cítit vázáni.
Za posledních 150 let vzrostla teplota o 1,1 stupně Celsia. Voda v půdě ubývá, což některým plodinám škodí. Zemědělci se proto musí přeorientovat na odolnější plodiny jako je čirok či proso. Dalším řešením je úsporné využívání dostupné vody za pomocí nových technologií.
Snímky NASA odhalují, jak vlivem oteplování klimatu v průběhu času mizí ledovce a ubývá vody.
Roky 2015 i 2016 se zapsaly do historie rekordně vysokými průměrnými teplotami. Ty způsobují kromě jiného masivní tání ledovců. Snímky amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) nabízí srovnání, jak během let klimatické změny přetvořily některé oblasti Země.
Řeka Slim na severozápadě Kanady loni v květnu změnila svůj tok. Zdánlivě obyčejný jev se ale udál během pouhých čtyř dnů, kdy původní koryto řeky vyschlo. Ledovec, který řeku zásobil vodou, důsledkem extrémně vysokých teplot ustoupil a voda si našla jinou cestu. Podle vědců, kteří nyní na jev upozornili, jde o první zmizení řeky v novodobých dějinách. A vlivem globálního oteplování může takových změn přibývat.
Kanadský ostrov Newfoundland ležící u Atlantského oceánu bývá domovem především rybářů. Tamější obyvatelé každoročně pozorují kusy ledovce, které se oddělily od pobřeží Grónska a plují směrem na jih. Letošní jaro ovšem překvapilo i domorodce - nejenže ledovců přibylo, ale jeden z nich taky dosahuje velkých rozměrů. Už teď v dubnu je ledovců podle agentury The Canadian Press více než 600, což je zhruba celoroční průměr. Vesnice na východním pobřeží Newfoundlandu navštěvuje mnoho turistů, kteří kusy ledu pozorují nebo kolem nich jezdí na kajaku. Podle agentury AP by za neobvyklým počtem plujících ledovců mohlo být zvyšování teploty v Arktidě.
Záplavy, vlny veder nebo extrémní sucho mohou být podle nových vědeckých poznatků způsobeny skleníkovými plyny. Ty ohřívají atmosféru a zpomalují nebo úplně zastavují takzvané planetární vlny, které proudí kolem Země a ovlivňují počasí. V důsledku toho pak některé regiony "uváznou" na delší dobu například v dešti nebo v horku.
Donald Trump se v prezidentské kampani Američanůn nabídl jako ten, kdo dokáže řídit celý stát stejným způsobem a stejně "úspěšně" jako svůj komerční byznys. Že mu to uvěřili voliči, je jedna věc. Skutečným problémem však je, že tomu nejspíše stále věří i sám Donald Trump. A že nic jiného než vnímat politiku a vládnutí jako management a "dealy" s realitami zatím neumí a nedokáže.
Nový americký prezident Donald Trump už v předvolební kampani sliboval, že nenechá z "hloupé" ekologické politiky svého předchůdce Baracka Obamy kámen na kameni. Řekl, že zruší jeho omezení pro vypouštění emisí, a dodal, že ani v zahraničí nebudou USA pod jeho taktovkou dál "zelenat". Jako prezident teď Donald Trump ekologickou agendu svého předchůdce opravdu demontuje. Zrušil nové přísné limity spotřeby pro automobily. Krotit emise skleníkových plynů nebudou zřejmě muset ani americké uhelné elektrárny. Trump taky zastavil americké příspěvky do klimatického programu OSN. USA nejspíš taky nesplní své závazky z Pařížské klimatické dohody z prosince 2015.
Každý den zemře na světě přes 800 dětí mladších pěti let na onemocnění způsobená nedostatkem čisté vody a špatnou hygienou. Nedostatečný přístup k čisté vodě trápí 36 zemí. V důsledku klimatických změn se situace bude zhoršovat. Na Světový den vody vydala organizace UNICEF alarmující zprávu, podle které budou vážné zdravotní problémy kvůli nedostatku čisté vody hrozit každému čtvrtému dítěti na světě.
V Austrálii během letošního léta padlo 205 teplotních rekordů, uvedla nezisková organizace Climate Council. Zatímco východ země sužovaly vlny veder a celá řada požárů buše, západ se potýkal s povodněmi z přívalových srážek. Města Sydney, Brisbane a Canberra zakusila nejteplejší léto vůbec, uvádí britská stanice BBC. V Adelaide na jihu země slavili nejteplejší Vánoce za posledních 70 let: bylo tu 41,3 stupně Celsia. A situace se má opakovat, což by podle organizace ohrozilo energetiku nebo zemědělství, a tedy i celou australskou ekonomiku. Podle odborníků letošní léto naznačuje, že klimatické změny se projevují po celém australském kontinentu.
Vědci v letošním antarktickém létě naměřili rekordní úbytek ledu v jižní Antarktidě, je ho tam nejméně za bezmála 40 let. Kontinent, který dosud odporoval trendům globálního rozpouštění ledu, se tak nejspíš začíná měnit. Méně ledu zhorší schopnost planety odrážet teplo, změnit se může i cirkulace mořských proudů, říká Pavel Kapler, vedoucí několika antarktických výprav.
