Aspoň že se po čerstvých tragédiích začalo mluvit o problémech drah. Je jasné, že na nejfrekventovanějších tratích musí být co nejdříve zaveden evropský systém zabezpečení.
Série nehod na železnici, ale třeba i přešlapování v dopravních projektech podle opozičních politiků znovu otevírají otázku, zda ministr Karel Havlíček (za ANO) zvládá být zároveň ministrem dopravy i ministrem průmyslu a obchodu a také vicepremiérem vlády. Ministr ale vzkázal, že rezignovat nehodlá. Zastal se ho také premiér Andrej Babiš.
Množství incidentů na železnici v posledních letech nepřetržitě roste. Od roku 2015 se jejich počet zvýšil o 15 procent na loňských 1228 mimořádných událostí. Většina se jich stává na celostátních tratích, postupně roste počet incidentů po nedovolené jízdě vlaku. Vyplývá to z údajů Drážní inspekce. Jednou z příčin růstu může být podle expertů zvyšující se hustota provozu.
Na hlavní trati z Prahy na Kolín se v úterý večer u Českého Brodu srazily osobní a nákladní vlak. Při neštěstí zemřel strojvedoucí osobního vlaku, podle záchranářů se zranilo 35 cestujících, z toho čtyři těžce. Podle ministra dopravy Karla Havlíčka šlo zřejmě o chybu jednotlivce. Provoz vlaků v místě nehody byl obnoven po 10:30 po jedné koleji, část vlaků dál jezdí odklonem.
Ještě před včerejší srážkou vlaků v Českém Brodě oživily debatu o bezpečnosti na železnici vlakové nehody z minulého týdne. Stát i odboráři se shodují na nedostatečnosti lidské kontroly. Ministr dopravy Havlíček ale odmítá řešení, která by pomohla hned, a upřednostňuje postupné zavádění celoevropského systému ECTS. To však bude stát desítky miliard korun a potrvá mnoho let.
Stát spolu s podnikateli připravuje speciální formu pomoci pro tuzemský letecký průmysl. Na podzim za využití evropských fondů zřejmě vypíše podpůrný program pro projekty z leteckého výzkumu s rozpočtem ve výši až jedné miliardy korun.
Je smutné nebo spíš tragické, jakého máme vicepremiéra. Denně maká 16 hodin, ale nezbývá mu ani minutka na pěstování samostatnosti a osobní odvahy. A na pochopení, že Babišův střet zájmů Česku škodí čím dál víc.
Koronavirová krize i přes letošní oslabení provozu nesnížila počet obětí dopravních nehod. Letos při nich zemřelo do středy 217 lidí, což je stejné číslo jako loni. Intenzita dopravy se přitom během krize snížila přibližně o polovinu. Novinářům to ve středu řekl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Státu se z výnosů solárních elektráren vrací zpět polovina, tedy okolo 14 miliard korun ročně, vyplývá z čerstvé analýzy společnosti EY pro Solární asociaci. Mezi největší položky na straně příjmu státu patří solární odvod a daně právnických osob. Podpora tohoto často kritizovaného obnovitelného zdroje elektřiny je tak dle asociace podstatně nižší, než uvádí vláda. Ta letos dotace opět snížila.
Zvažovaná státní záruka pro leteckou společnost Smartwings je podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) logická. Pokud by České aerolinie (ČSA) zkrachovaly, stát by na dávkách a podpoře vyplatil více, zhruba 1,2 miliardy korun, řekl Hamáček novinářům před pondělním jednáním vlády.
Letecká skupina Smartwings upozorňuje v inzerátu v pátečních vydáních několika deníků, že pomoc od státu dostaly desítky leteckých společností, a ona nikoliv. Podivuje se nad váháním české vlády poskytnout překlenovací úvěr nebo záruky za něj. Skupina Smartwings řeší problémy spojené s koronavirovou krizí a zastavením provozu. Společnost v minulých týdnech uvedla, že potřebuje pomoc od státu.
Hnědouhelná Elektrárna Prunéřov I na Chomutovsku ukončí provoz k 30. červnu, postavená byla před 53 lety. Zaměstnává 150 lidí, kteří přecházejí do Elektrárny Prunéřov II. Novinářům to v pátek řekl ředitel Elektráren Prunéřov a Tušimice Otakar Tuček. V areálu Elektráren Prunéřov také v pátek zasedala uhelná komise státu. Do konce roku chce stanovit postup útlumu těžby uhlí.
Andrej Babiš se zatím chová tak, jako by chtěl Čechy přesvědčit, že nový jaderný blok je nebezpečná investice.
Z megazakázky za 3,7 miliardy korun na dodávku ochranných pomůcek pro Správu státních hmotných rezerv by mohli výrazně těžit také čeští výrobci. A to zejména v případě, kdy se s nimi chce stát domluvit na tom, že by část dodávek drželi ve svých skladech pro případ krizových situací. Vyplývá to z vyjádření předsedy úřadu Pavla Švagra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka.
Zveřejnění firem, včetně jejich skutečných majitelů, které uspěly v úvěrovém programu COVID III, není porušením bankovního tajemství. Vyplývá to z vyjádření České národní banky, o kterém ve středu informovaly Hospodářské noviny (HN).
Vláda plánuje prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv nakoupit do strategických zásob státu pro další možnou krizi miliony ochranných a zdravotnických pomůcek za 3,7 miliardy korun včetně DPH. Nákup rozdělí na dvě fáze.
Kolem padesáti autobusů v úterý dopoledne demonstrativně projelo centrem Prahy. Dopravci tím chtěli upozornit na kritickou situaci v oboru, většina firem kvůli pandemii koronaviru přišla o všechny zakázky, čtvrtina z nich podle organizátorů akce může úplně skončit. Firmy proto žádají vládu o podpůrná opatření, jejich návrhy předali zástupci firem po protestní jízdě ministru dopravy Havlíčkovi.
Ve státní Českomoravské záruční a rozvojové bance skončili za poslední dva měsíce dva ze tří členů představenstva. Koncem března skončil ve funkci Ivan Duda, který měl na starosti risk management. Obchodní ředitel Ivo Škrabal skončil k 30. dubnu. Hospodářským novinám to potvrdil generální ředitel banky Jiří Jirásek, který zůstal v představenstvu jediný.
