S americkými vojáky opustila Afghánistán také Ústřední zpravodajská služba (CIA). Po roce 2001 patřil Kábul mezi priority americké rozvědky, protože v zemi působila teroristická organizace al-Káida a zorganizovala odtud útoky z 11. září na New York a Washington.
Následky ukvapeného útěku z Afghánistánu se povlečou ještě několik let. Biden slíbil, že dostane vojáky ze země pryč, to se mu povedlo. Ale je exit a exit. Tenhle způsob odchodu podkopává autoritu USA ve světě a zadělává na další problémy, míní bývalý velvyslanec ve Washingtonu Alexandr Vondra. Američané opustili nerealistickou představu přetvořit Afghánistán v demokratickou oázu, dodává.
"Válka v Afghánistánu skončila," vyhlásil Joe Biden v úterním televizním projevu. Americký prezident by chtěl, aby to byla definitivní tečka za dlouhým dvacetiletým konfliktem. Jenže jeho vyústění, které se změnilo v chaotický a nebezpečný odsun, Bidena doma v USA výrazně oslabilo. A bude ho politicky pronásledovat.
Když Biden odůvodňoval odchod z Afghánistánu, uvedl, že tahle válka už nemá pro Američany ospravedlnění, že nestojí za jediný další život amerického vojáka. A také uvedl, že základních cílů bylo dosaženo, že Afghánistán už není zázemím teroristů. Teď ale teroristé v Afghánistánu zabili třináct Američanů.
Na Západě panuje nervozita, že Tálibán po ovládnutí Afghánistánu opět může poskytnout útočiště al-Káidě a jiným teroristům. Britský ministr obrany Ben Wallace už upozornil, že pokud by se tak stalo, jejich armáda se do země vrátí. Islamisty před rozšiřováním svého vlivu za hranice Afghánistánu varoval i ruský prezident Vladimir Putin.
Jedním z důvodů, proč se prezident Joe Biden rozhodl k rychlému odchodu z Afghánistánu, byla snaha uvolnit si ruce k řešení vnitropolitické agendy. Rychlý pád Kábulu zpět do rukou Tálibánu se ale pro něj nyní stal nejtěžší domácí krizí od nástupu do úřadu.
Severoatlantická aliance potřebuje podle českého prezidenta Miloše Zemana zásadní reformu. V souvislosti s děním v Afghánistánu v rozhovoru pro Blesk.cz uvedl, že by NATO mělo přestat být servisní organizací Spojených států amerických a uplatňovat větší rovnost mezi svými členy. Definovat by NATO mělo podle něj také svého nepřítele, tím je mezinárodní terorismus, nikoliv například Rusko.
Je to zahanbující, šokující prohra, která poznamená hodnocení celé dvacetileté války. Stalo se vše, o čem americký prezident tvrdil, že se určitě nestane. Teď sčítá politické ztráty.
Před prezidentskými volbami Joe Biden propagoval svoji zkušenost v zahraniční politice jako základní přednost ve srovnání s Donaldem Trumpem. Po pádu Afghánistánu a jeho hlavního města Kábulu do rukou Tálibánu se ale "Biden zapíše do historie jako prezident, který způsobil zbytečný chaos a vystavil nebezpečí lidi, kteří toho tolik obětovali v naději za lepší Afghánistán".
Američané by neměli bojovat a umírat ve válce, ve které ani samy afghánské síly nechtějí bojovat, uvedl americký prezident Joe Biden. Spojené státy utratily za válku v Afghánistánu přes bilion dolarů, daly tamním vládním jednotkám všechny prostředky, aby mohly vyhrát boj o svou budoucnost. "Jediné, co jsme jim dát nemohli, je vůle bojovat," uvedl šéf Bílého domu v mimořádném projevu.
Po více než osmnácti letech loni 3. března začala bobtnat v Afghánistánu velká změna. Američtí diplomaté a zástupci radikálního hnutí Tálibán tehdy zasedli k jednacímu stolu v Kataru a ve stejný den si telefonovali prezident USA Donald Trump a jeden z vůdců Tálibánu Abdal Ghání Baradár.
Jak symbolické. Americký odchod z Afghánistánu se kryje s 20. výročím teroristického útoku al-Káidy na USA. Samo o sobě by to nevadilo. Ale v kombinaci s tím, že šéf Bílého domu podcenil, jak rychle bude situace v Afghánistánu degradovat, působí jeho rozhodnutí jako velká chyba.
Tato americká rodina s italskými kořeny má guvernérování nejspíš v genech. Andrew Cuomo byl už druhým čelným představitelem amerického státu New York se stejným příjmením. Teď ale jeho působení dospělo do neslavného konce: třiašedesátiletý politik v úterý rezignoval poté, co se potvrdilo obvinění ze sexuálního obtěžování celkem jedenácti žen.
Americké ministerstvo spravedlnosti v pondělí oznámilo, že přezkoumá, jaké dosud utajované informace o teroristických útocích z 11. září 2001 by mohlo poskytnout veřejnosti. Úřady v USA čelí rostoucímu tlaku na uveřejnění nových skutečností s tím, jak se blíží 20. výročí událostí, při nichž zemřelo téměř 3000 lidí.
Odmítali očkování proti koronaviru, ale teď jsou jich plné nemocnice. Spojené státy zažívají další velkou vlnu nákaz. Varianta delta se šíří hlavně mezi neočkovanými lidmi, na lůžku v těžkém stavu končí i mladší ročníky.
Radikální hnutí Tálibán má v rukou první velké afghánské město. O víkendu po pouhých dvou dnech pozemních bojů dobylo Kundúz, kde žije přes 300 tisíc lidí. Ani to ale zřejmě nezmění plány Američanů odejít ze země.
