Tchajwanské politické špičky a podnikatelé jednají v Česku o investicích a obchodech, ve středu přijíždí do Prahy také ministr zahraničí Joseph Wu. Ostrov hledá po světě spojence, kteří by mu pomohli ustát tlak Číny a po loňské návštěvě předsedy Senátu Miloše Vystrčila v Tchaj-peji je Česko považované za důležitého partnera.
Americký prezident Joe Biden podepsal příkaz, kterým od 8. listopadu zrušil omezení cest do USA z většiny evropských zemí včetně České republiky. Zároveň však stanovil nutnost prokázat před odletem naočkování proti covidu-19 pro téměř všechny zahraniční cestující, kteří do země směřují. Tento požadavek se nicméně nebude týkat osob mladších 18 let.
Joe Biden po nástupu do úřadu hlavy státu dal najevo, že život v Bílém domě mu nevyhovuje. Podle webu televize CNN v něm současný americký prezident oproti svým předchůdcům včetně Donalda Trumpa příliš času nestrávil.
Před dvaceti lety popsal novinář David Brooks nastupující zaoceánský establishment jako třídu, s níž Spojené státy čeká nový zlatý věk. Věřil, že bobos, jak vzdělané elity nové informační doby nazval, potáhnou vzhůru celou společnost. Ale bobos místo toho Ameriku rozdělili. Na ty úspěšné a vlivné, a na ty neviditelné, strádající. Pak přišel Trump.
Spojené státy by v případě čínského útoku bránily Tchaj-wan, uvedl v pátek americký prezident Joe Biden. Vláda USA by tak vůči ostrovnímu státu, který Čína vnímá jako svou vzbouřeneckou provincii, dostála svým závazkům, dodal podle světových agentur. Tchajwanská vláda Bidenovu podporu ocenila, napsala agentura DPA.
Na blížícím se summitu v Glasgow chce Joe Biden přesvědčit svět, aby se sjednotil v boji proti změnám klimatu. Jenže teď americkému prezidentovi hrozí, že on sám přijede do skotské metropole s prázdnýma rukama. A nebude moct garantovat, že USA dodrží své vlastní závazky snižování emisí.
Jako náčelník generálního štábu Colin Powell v roce 1991 podmiňoval možné nasazení americké vojenské síly ohrožením životních zájmů USA a stanovením jasných cílů. Jako ministr zahraničí ale po 11. září 2001 stál u začátku dvou amerických válečných tažení v Afghánistánu a Iráku, pro jejichž rozpačité vyznění se vžilo pojmenování "nekonečné války".
Řeči o systémovém rasismu v americké společnosti nebo volání po definancování policie odrazují demokratům středové voliče. Průzkumy ukazují, že pro stranu by bylo lepší tato témata nechat u ledu. Její progresivistické křídlo ovšem tvrdí, že nemůže zradit své přesvědčení ani své voliče.
Prezident USA Joe Biden má za sebou nepovedené léto a jeho popularita jde výrazně dolů. Důvodem je únava Američanů z přetrvávající epidemie koronaviru, ale také sílící pocit, že prezident chybuje a mezi svými rozhádanými demokraty nedokáže prosadit vlastní agendu.
Závody ve zbrojení jsou "na pochodu" a odstartovalo je americké odstoupení od smlouvy o protiraketové obraně (ABM) na počátku tisíciletí, prohlásil ve středu ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň poznamenal, že Moskva je ohledně odzbrojování připravena na konstruktivní jednání s Washingtonem. Vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem se podle Putina díky společným zájmům jednou zlepší.
Pracoval jako zahraniční zpravodaj v Iráku i Afghánistánu a obě války jsou podle něj velkou prohrou Západu. V roce 2005 přežil sebevražedný bombový útok v Mosulu a pak se potýkal s posttraumatickým syndromem. "Když jsem konečně odjel, cítil jsem se velmi provinile. Po tom útoku jsem byl spojený s místními i vojáky, kteří tam museli zůstat," říká pro Aktuálně.cz novinář Jack Fairweather.
Spojené státy procházejí krizí. Ne-li rovnou krizí svého politického systému, pak určitě krizí sebedůvěry. Mladí Američané si už nemyslí, že jejich země je výjimečná. Jde o tektonický pohyb, zatím ale nevíme, co bude jeho výsledkem.
Přestože Spojené státy zůstávají pro Evropu nejdůležitějším partnerem, vzájemné vztahy dostávají trhliny. Na vině jsou vakcíny, odchod z Afghánistánu nebo nejnověji také diplomatický spor mezi USA a Francií kvůli nákupu ponorek.
Poslední týdny a dny Donalda Trumpa v Bílém domě vedly některé americké důstojníky k vážným obavám z toho, že psychicky nestabilní prezident, nezvládající kritiku a volební porážku, vyvolá mezinárodní konflikt.
Prezident Joe Biden se chce zapsat do historie USA největšími státními investicemi do sociálních a zdravotních programů za posledního půl století. Do cesty se mu ale postavil "nezávislý hlas Arizony", demokratická senátorka Kyrsten Sinemaová. Pochází z mormonské rodiny, dělá triatlon a podle médií jsou její názory velkou záhadou.
Američtí demokraté vedou těžký boj. Progresivisté z jejich řad jsou přesvědčeni, že přišel čas na přechod k evropskému modelu sociálního státu. Střed strany se naopak obává, že USA na to nejsou připraveny, a možná nikdy nebudou. Hle, dva pohledy na současnost a především budoucnost Spojených států.
