Bývalý německý kancléř Helmut Kohl, který zemřel v pátek ve věku 87 let, se dočká evropského státního obřadu. O jeho uspořádání se zasadí předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Juncker chce smuteční ceremonii pro někdejšího předsedu CDU uspořádat ve Štrasburku - ve městě, které je symbolem německo-francouzského smíření.
Ve věku 87 let zemřel v pátek ve svém domě v Ludwigshafenu bývalý německý kancléř Helmut Kohl. Informoval o tom německý deník Bild. V čele německé vlády stál Kohl v letech 1982 až 1998 a významnou měrou se zasloužil o znovusjednocení Německa v roce 1990. Bývalý předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) měl dlouhodobě zdravotní problémy. Na veřejnosti vystupoval v posledních letech již jen zřídka.
Evropská komise ve středu zahájila řízení vůči Česku, Maďarsku a Polsku. Tyto státy podle unijní exekutivy neplní své povinnosti plynoucí z programu přerozdělování migrantů, kteří se nacházejí v Itálii a Řecku. Řízení Evropské komise kvůli uprchlickým kvótám není stejné jako sankce. Europoslancům to ve středu řekl šéf komise Jean-Claude Juncker. Dodal, že Evropská komise neměla jinou možnost, protože Česko, Polsko a Maďarsko porušily unijní právo. "Je třeba dát jasně najevo, že i když hlasujete proti něčemu, tak musíte dodržovat platné právo," dodal Juncker.
Evropská komise zahájí řízení s Českou republikou, Polskem a Maďarskem. Důvodem je nedodržování migračních kvót. Vše může skončit až před unijním soudem. Česko bylo jednou ze zemí, které v roce 2015 hlasovaly proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků. Dnes odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů. "Kvóty nefungují, migranti v zemích, které je přijmou, nezůstávají, EU ale strká hlavu do písku a odmítá přijmout realitu," říká český ministr vnitra Milan Chovanec.
Premiéra Bohuslava Sobotku část sociálních demokratů viní z propadu předvolebních preferencí strany a hovoří o jeho odchodu. Předseda ČSSD ovšem nepřipouští, že chyboval. Nad sebou by se naopak podle něj měla zamyslet sama sociální demokracie. Premiér však v rozhovoru pro Aktuálně.cz raději než o krizi ČSSD hovořil o výsledcích páteční konference o obraně a bezpečnosti, na kterou do Prahy přijel předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a neformální ministryně zahraničí EU Federica Mogheriniová. Setkání mělo naznačit, jak by měla vypadat budoucí užší vojenská spolupráce zemí EU. Sobotka se vyslovil pro větší nasazení evropských jednotek zejména v Africe a na Blízkém východě.
Česko by mělo zlepšit nábor v armádě, aby mohlo plnit své závazky, míní Bohuslav Sobotka. Podporuje také, že se v Parlamentu zpřesňuje legislativa pro schvalování misí. Řekl to po konferenci o budoucnosti společné obranné a bezpečnostní politiky, která se konala v Praze a vystoupil na ní například předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Státníci se na konferenci shodli, že je potřeba prohlubovat evropskou obrannou spolupráci.
Protest čekal šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera při příjezdu na konferenci o bezpečnosti, která se koná na pražském Žofíně. Svoji nelibost mu dali pocítit čeští odpůrci směrnice upravující držení zbraní.
Čím dál častěji se mluví o společné evropské obraně, která by byla nezávislá na NATO. Evropská komise tento týden představila i konkrétnější plány. Země Evropské unie by měly společně bojovat proti teroristům nebo třeba vyvíjet drahou vojenskou techniku. Česko tyto plány jednoznačně podporuje, prohlásil na konferenci v Praze premiér Bohuslav Sobotka.
Česká republika přijímá pomoc od Evropské unie, a měla by proto prokázat solidaritu při společném řešení migrační krize, řekl ve čtvrtek v projevu o budoucnosti EU v pražském Karolinu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Reagoval na oznámení české vlády, že už nepřijme žádné další migranty podle kvót, které členské země schválily předloni. Juncker také prohlásil, že všechny země EU chtějí demokratickou, prosperující a bezpečnou Evropu. "Jsem přesvědčen, že Češi jsou velcí Evropané a měli by být Evropané i v otázce migrace," řekl Juncker. Je mu líto, že Česko dosud v rámci společného relokačního mechanismu přijalo jenom 12 lidí. Juncker poté jednal s představiteli českého parlamentu.
Země Evropské unie začínají budovat společnou obranu. Chtějí rozvíjet společné obranné schopnosti samy, bez závislosti na NATO. Cílem je, aby byly v případě potřeby schopné poslat společné jednotky nebo vojenskou techniku do místa zmítaného krizí. Roli NATO však nezpochybňují - nemá ani jít o nahrazení Aliance. Do budoucích společných evropských misí by mělo přispívat i Česko. To patří mezi největší příznivce evropské spolupráce v obraně.
Evropa musí převzít svou obranu do vlastních rukou. Ve společném článku v americkém listu Wall Street Journal to napsali český premiér Bohuslav Sobotka a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle nich se Evropa musí přestat spoléhat na pomoc zvenku. Partnerství EU s NATO je do budoucna stále zásadní, ale unie musí umět taky "nezávisle a náležitě reagovat na vnější hrozby". V tomto případě zmiňují zvýšení rozpočtů na obranu.
Evropská unie Turecku dlouhodobě vyčítá nedodržování lidských práv a porušování svobody slova, což je jedním z důvodů, proč se jednání Turecka o jeho vstupu do EU vlečou již od roku 2005. Na schůzce prezidenta Erdogana, předsedy Evropské rady Donalda Tuska a předsedy Evropské komise (EK) Jeana-Clauda Junckera se však obě strany shodly na nutnosti pokračování vzájemné spolupráce.
Do Evropského sboru solidarity, jehož spuštění připravuje Evropská komise, se přihlásily už tisíce mladých lidí. V jeho rámci budou moci lidé do třiceti let vyrazit pomáhat jako dobrovolníci, například dětem ve vyloučených oblastech či uprchlíkům na evropských hranicích, nebo získat pracovní stáž. Projekt jim tak může podle Evropské komise pomoci získat pracovní zkušenosti. To by zároveň mohlo snížit vysokou nezaměstnanost, která mladé lidi v řadě evropských zemí trápí.
Velká Británie odmítla, že by měla v rámci svého odchodu z Evropské unie zaplatit 100 miliard eur, tedy přes 2,6 bilionu korun. Částku vypočítal deník Financial Times na základě požadavků zemí unie. Jde například o peníze, které Británie slíbila dřív v rámci víceletého evropského rozpočtu, který platí až do roku 2020. Evropské země i Británie mluví o tom, že jednání o brexitu budou velmi tvrdá. Podle některých zdrojů jsou britská očekávání "naprosto nereálná".
Lídři 27 zemí Evropské unie jednomyslně schválili politická vodítka pro vyjednávání s Británií o jejím odchodu z EU. Dohodli se hlavně, že při vyjednávání o brexitu budou postupovat jednotně. V předem zveřejněném návrhu politických vodítek byla zdůrazněna potřeba zachování práv občanů EU v Británii po brexitu, vypořádání všech finančních závazků Británie vůči EU nebo vyřešení otázky hranice mezi britským Severním Irskem a Irskou republikou.
Věra Jourová, která v Evropské komisi hájí práva spotřebitelů, tlačí na automobilku, aby také Evropanům vyplácela kompenzace za "dieselgate". Šéf Volkswagenu se nyní proti této aktivitě ohradil, podle něj na ni nemá komise právo. Juncker se Jourové zastal.
Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.
Evropská komise odmítla rakouskou žádost, aby Vídeň nemusela v rámci povinných kvót přijímat uprchlíky z Řecka a Itálie. V rámci kvót má Rakousko přijmout 1900 žadatelů o azyl. Jeho vláda nakonec v reakci na odpověď Evropské komise potvrdila, že to udělá. Kvóty ale zatím splnilo jen minimum zemí, a Evropská komise proto hrozí žalobami. Jedna z nich může dopadnout i na Česko, které zatím v rámci kvót přijalo jen dvanáct uprchlíků.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová i ministři obrany členských zemí budou v Praze řešit, jak lépe ochránit Evropu a její obyvatele. Z akce, která se uskuteční 9. června na Žofíně, mají vzejít konkrétní návrhy. Ty pak komise zapracuje do nové bezpečnostní strategie, kterou chce představit ještě během června. "Doufám, že pražský summit bude v debatě o společné bezpečnosti v Evropě přelomem," řekl Aktuálně.cz předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Británie ve středu ostatním zemím Evropské unie oznámí, že chce ze společenství vystoupit. Poté bude mít dva roky, aby si s EU vyjednala podmínky "rozvodu" i podobu následných vztahů. Sporných bodů je spousta a jednání můžou podle odborníků zkrachovat.
