Země visegrádské čtyřky a Evropská komise chtějí překonat vzájemné spory, například ohledně migrace. Šéf komise Juncker a premiéři států V4 se na společné večeři v Bruselu shodli, že EU by se neměla dělit na země s eurem a na státy s vlastní měnou. Stejně tak by v Evropě nemělo převládnout rozdělení na Západ a Východ.
Jednou kečup obsahuje 8,6 procenta sušiny, jindy 6,7 procenta. V prvním případě se prodává v Rakousku, ve druhém v Česku - jenže pod jednou značkou a ve stejném obalu. Problém dvojího složení potravin řešili minulý týden v Bratislavě zástupci visegrádské čtyřky i potravinářů. Česká vláda prosazuje, aby se upravila směrnice o nekalých obchodních praktikách. To však zatím Evropská komise nechce. Její šéf Jean-Claude Juncker ale už připouští, že dvojí kvalita potravin je v EU nepřípustná.
Britská premiérka Theresa Mayová a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se v pondělí na pracovní večeři shodli na tom, že je třeba "zvýšit úsilí" při vyjednávání o brexitu.
Vyjednávání o odchodu Británie z Evropské unie potrvá déle, než se očekávalo. Řekl to předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle něj zatím není možné zahájit s Londýnem druhou část jednání o budoucích obchodních vztazích. K tomu mělo dojít příští týden na summitu EU v Bruselu. Podle Junckera je na vině především neschopnost najít kompromis v otázce finančních závazků. Neshodu v těchto otázkách vidí jako klíčovou i hlavní vyjednavač EU Michel Barnier. Unijní svazek trvá na tom, aby Británie před odchodem uhradila své finanční závazky. Hovoří se o částce 60 až 100 miliard eur (1,5 až 2,6 bilionu Kč). Londýn požadavky považuje za přehnané a platit zatím odmítá.
Na summitu EU v Tallinu vrcholní představitelé Unie debatovali o budoucnosti evropské integrace. Pracovní plán bude obsahovat body o prohloubení hospodářské a měnové unie s důrazem na dokončení bankovní unie. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker poznamenal, že rok 2024 by mohl být dobrým datem, kdy by nyní zvažované reformy Unie mohly být dokončeny. Do konce příštího roku by měly všechny státy EU dokončit digitální trh.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker plánuje do Schengenského prostoru rychle zapojit také Rumunsko a Bulharsko. To se však nelíbí německým zemským ministrům, podle nichž na to oba státy ani EU nejsou připraveny.
Slovenský premiér Robert Fico: "Je jasné, že dojde k užší spolupráci v takzvaném jádru a Slovensko chce být jednoznačně přítomné."
Nejdrsněji "odlidštění" české zahraniční politiky ukazuje neochota, či dokonce strach našich úřadů dát azyl čínským křesťanským uprchlíkům.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl, že Brusel přijde do konce září s plánem na zrychlení deportace migrantů, kteří nemají nárok na azyl v Evropě. Juncker také ocenil Itálii, která se potýká s množstvím migrantů připlouvajících z Libye. "Itálie zachraňuje čest Evropy," řekl. Ve svém projevu o stavu EU mluvil i o dvojím složení potravin na západě a východě Evropy nebo o nutnosti rozšíření schengenského prostoru o Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.
Podle německé ministryně hospodářství Brigitte Zypriesové jsou připravované sankce Spojených států proti Rusku v rozporu s mezinárodním právem. Evropská komise by se podle ní měla nyní zabývat protiopatřeními. Proti chystaným restrikcím se ohradila také Francie a Rakousko. Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, minulou středu Spojené státy varoval, že EU obratem zareaguje na chystané sankce, pokud budou ohrožovat energetickou bezpečnost unie.
Evropská komise nepovažuje problém dvojí kvality potravin za nevýznamný, řekl dnes její předseda Jean-Claude Juncker. Na společné tiskové konferenci se slovenským premiérem Robertem Ficem v Bruselu dodal, že komise bude této otázce "věnovat plnou pozornost". Novou legislativu, která by měla dvojí kvalitě potravin zabránit, v tuto chvíli nepředpokládá. Do budoucna ji však nevylučuje. Země visegrádské čtyřky (V4), tedy Slovensko, Česko, Polsko a Maďarsko, kritizují praxi, kdy jsou na jednotlivé trhy v rámci unie dodávány produkty pod stejným názvem, ale s odlišným obsahem. Zesilují tlak na Evropskou komisi, aby tomu zabránila zavedením kontrolních mechanismů.
Nový americký návrh protiruských sankcí dává Spojeným státům možnost podniknout kroky proti všem firmám, které v Rusku investují do ropy a plynu. To se týká mnoha evropských společností - například německé E.ON nebo britsko-nizozemské Shell. Pro Brusel ani Berlín to není přijatelné. Vzniká tak paradoxní situace. Německo je jasným zastáncem sankcí vůči Rusku. Zároveň ale kritizuje Spojené státy, které se chystají sankce přitvrdit.
Účastníci summitu Ukrajina-EU neodpovědeli na tiskové konferenci na otázku, jestli bylo z jednání přijato závěrečné prohlášení, jak se jindy děje. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Politici na summitu řešili otázku korupce a integraci Ukrajiny do Evropské unie.
Poslanecká sněmovna podpořila v úvodním kole obchodní dohodu CETA mez Evropskou unií a Kanadou. Dohoda by měla přinést odstranění cel a průmyslových poplatků, ale i otevření kanadského trhu pro české podnikatele. Proti byli pouze poslanci z KSČM, kteří ve vyčerpávajících projevech tvrdili, že dohoda nepřinese žádné ekonomické výhody, pouze nadvládu "nadnárodní globální kapitalistické elity". Ministr financí Ivan Pilný jejich výhrady odmítl. Dohoda by měla začít platit 21. září
Aspoň něco, hodnotí čeští europoslanci rozhodnutí ministra vnitra Milana Chovance poslat Itálii 21 milionů korun na pomoc s nelegální migrací. Chovanec také v osobním dopise nabídl svému italskému protějšku blíže nespecifikovaný počet policistů. "Přišlo to pozdě, ale lepší pozdě než ještě později," říká europoslanec Stanislav Polčák (TOP 09) s tím, že "nemůžeme na všechno říkat ne". Česko ale také dál trvá na tom, že žádné další uprchlíky nepřijme. Podle závazných unijních dohod mělo poskytnout azyl zhruba 2600 lidí. Kdyby česká vláda za každého nepřijatého migranta měla zaplatit pokutu, jak zvažuje Evropská komise, stálo by to státní pokladnu přes 18 miliard korun.
Italové žádají, aby jim ostatní evropské státy více pomáhaly se záchranou migrantů ve Středomoří. To ale Francie odmítá, podle ní na italské břehy připlouvají hlavně tzv. ekonomičtí migranti, kteří ve své vlasti nečelí bezprostřednímu nebezpečí. Francouzi i Němci naopak souhlasí s přitvrzením pravidel pro lodě humanitárních organizací, které podle nich pomáhají pašerákům lidí. Do Itálie letos připlulo o pětinu víc migrantů než za stejné období loňského roku. Naopak do Řecka už téměř žádní běženci neproudí.
Česko se snaží uhájit peníze, které mu plynou z fondů Evropské unie. Těch by v příštích letech mohlo být v unijním rozpočtu méně. Brusel chce postupně nahradit nenávratné dotace půjčkami a zárukami. Změny může přinést i vytvoření zvláštního rozpočtu pro státy, které jsou členy eurozóny. Přinést nové peníze ale můžou nové zdroje pro rozpočet EU. Mezi ně může patřit třeba zdanění paliv nebo korporací.
Peníze z tzv. Junckerova balíčku, který má v rámci Evropské unie podporovat inovace, už podpořily nejrůznější projekty částkou více než 200 miliard eur. Podle europoslanců by ale měly směřovat i k ambicióznějším a rizikovějším návrhům, které pomůžou zmapovat nové investiční oblasti. Z balíčku je zatím možné poskytovat jen půjčky, které mají silné záruky. Větší část těchto peněz proto směřuje k projektům, které by fungovaly i bez nového inovačního fondu. Míří navíc hlavně ke "starším" členům Evropské unie.
Evropská unie bere Česku suverenitu, prohlásil na Žofínském fóru prezident Miloš Zeman. Právě ta je přitom podle hlavy státu naším hlavním národním zájmem. "Jsme malá země, netýkají se nás mocenské sféry vlivu. Náš zájem je mít suverénní stát," řekl Zeman s tím, že Evropská unie ji v mnoha ohledech pošlapává. "Nacházím jisté podobnosti mezi pojmem omezené suverenity, kterou prosazoval Brežněv, a pojmem sdílené suverenity, kterou razí EU."
Navzdory přání vdovy po Helmutu Kohlovi pronese projev na smutečním rozloučení s bývalým německým kancléřem také Angela Merkelová. Přestože byla ve své době Kohlovou chráněnkou, později se nerozešli v dobrém. Kromě kancléřky promluví také třeba předseda Evropské rady Donald Tusk, bývalý americký prezident Bill Clinton nebo současný francouzský prezident Emmanuel Macron. Obřad proběhne ve Štrasburku a poté bude rakev s Kohlovými ostatky převezena do Německa.
