USA a Jižní Korea hledají způsob, jak co nejvíce znepříjemnit život stalinistickému režimu v KLDR, který minulý týden provedl už pátý test jaderné bomby. Chtějí ho odříznout od nezanedbatelného objemu financí, který do Pchjongjangu proudí od Severokorejců pracujících v zahraničí. Ti otročí ve více než čtyřiadvaceti zemích, přičemž dvě třetiny jejich příjmů putují do rozpočtu.
Dva americké strategické bombardéry schopné nést atomové zbraně přeletěly dnes nad územím Koreje v reakci na páteční jadernou zkoušku KLDR. Informovala o tom agentura AP, podle níž šlo o ukázku americké připravenosti pomoci svému spojenci proti severokorejské hrozbě. Podobné přelety jsou běžné v dobách zvýšeného napětí na Korejském poloostrově. Bombardéry B-1B přeletěly podle AP v doprovodu amerických a korejských stíhaček přibližně 120 kilometrů od hranice obou znepřátelených států. Poté zřejmě zamířily zpět na svou základnu nacházející se na americkém tichomořském ostrově Guam. Šlo o zjevnou reakci na už pátý a dosud nejsilnější jaderný výbuch, jenž severokorejský režim uskutečnil v pátek.
Severní Korea potvrdila obnovení výroby plutonia v rámci zpracovávání vyhořelého paliva z atomového reaktoru. Zároveň dala najevo, že hodlá pokračovat v jaderných zkouškách tak dlouho, dokud se bude cítit ohrožována Spojenými státy. Informovala o tom japonská agentura Kjódó s odvoláním na severokorejský ústav pro atomovou energii, který dohlíží na provoz v jaderném zařízení v Jongbjonu. "Zpracovali jsme vyhořelé jaderné palivové tyče, které jsme odstranili z grafitového reaktoru," uvedl ústav pro Kjódó. Zároveň dodal, že výroba vysoce obohaceného uranu nezbytného pro jaderné zbraně jde "podle plánu". Rada bezpečnosti OSN uvalila na Severní Koreu nové sankce po jejím lednovém jaderném testu.
Hlasatelka Severokorejského rádia do éteru celých 14 minut četla řadu čísel. Údajně se mělo jednat o úkoly z matematiky či fyzikální příklady. Jejich skutečný význam však nebyl odhalen. Soul se domnívá, že by mohlo jít o kódované zprávy vysílané tajným agentům. Metoda využívající rozhlasové vysílání byla oblíbená v období studené války. Nyní se odborníci domnívají, že může jít jen o psychologickou válku.
Pro českou diplomacii je květen pořádně "horký" měsíc. Během něj se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) setká se zástupci dvou velmi znepřátelených zemí − Íránu a Izraele. Už v pondělí přivítá viceprezidenta Alího Akbara Sálehího, který je zároveň šéfem íránského jaderného programu. Jde o delikátní záležitost, protože Izrael vždy považoval Česko za svého největšího spojence v EU a s velkými obavami pozoruje, jak po lednovém skončení sankcí uvalených na Írán navazují mnozí s touto zemí přátelské vztahy. Tyto obavy potvrzuje v rozhovoru i izraelský velvyslanec v Česku Gary Koren. Český premiér by měl podle něj dát jasně najevo, že má Írán skončit se sponzorováním terorismu.
Tábor prezidenta Hasana Rúháníjo bude mít v příštích čtyřech letech v íránském parlamentu k dispozici nejméně dvojnásobek zástupců než v tom minulém, v němž výrazně dominovali konzervativci. Ze 137 mandátů, u nichž byly výsledky hlasování už zveřejněny, získávají reformisté 54 křesel, k tomu se přidává dalších 11 mandátů nezávislých kandidátů, kteří jsou reformistům blízcí.
Severní Korea obnovila provoz jaderného reaktoru na produkci plutonia. To lze využít k sestrojení atomové bomby či raketové hlavice. Kromě toho KLDR "učinila kroky" k rozmístění mobilního systému mezikontinentálních balistických raket. Podle agentury Reuters se to uvádí ve zprávě, kterou před zpravodajským výborem Senátu přednese ředitel amerických zpravodajských služeb James Clapper. Severní Korea by podle Clappera mohla začít v řádu týdnů či měsíců budovat zásoby plutonia. S tvrzením přichází šéf tajných služeb krátce poté, co Pchjongjang odpálil severokorejskou balistickou raketu, která na oběžnou dráhu údajně vynesla družici.
Severomořská ropa Brent dnes v asijském obchodování sestoupila až na 27,67 dolaru za barel, tedy na nejnižší hodnotu od roku 2003. Trh se připravuje na zvýšení íránských dodávek této strategické suroviny poté, co Spojené státy a Evropská unie ohlásily rušení sankcí vůči Íránu. Podle analytiků přichází íránský vývoz ve velmi špatnou dobu. Na světovém trhu panuje chronický nadbytek ropy.
Írán zvýší vývoz ropy o půl milionu barelů denně, prohlásil náměstek ministra ropného průmyslu. Zpráva přišla jen několik hodin poté, co USA a Evropská unie rozhodly, že ruší vůči zemi hospodářské sankce. Na trhu s ropou již delší dobu převládá nabídka nad poptávkou.
Írán splnil veškeré požadavky loňské dohody s velmocemi ohledně svého jaderného programu, uvedla ve svém prohlášení Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Uvolnila se tak cesta ke zrušení protiíránských sankcí. Ty by mohly být zrušeny během několika hodin či dní, napsala agentura Reuters. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf v sobotu o uvolnění sankcí jednal ve Vídni s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Írán po uvolnění sankcí mimo jiné získá přístup ke 100 miliardám dolarů z ropných příjmů, které jsou blokovány v bankách v zahraničí.
Írán v rámci výměny vězňů propustil na svobodu čtyři íránsko-americké občany, mezi nimi také zpravodaje listu The Washington Post odsouzeného v zemi za špionáž. Žádné další americké občany už Írán zřejmě nezadržuje. Američané recipročně propustili sedm zadržených Íránců a stáhli obvinění proti dalším čtrnácti. Vstřícný krok udělal Teherán patrně ve snaze zmírnit sankce uvalené na zemi kvůli íránskému jadernému programu.
Íránský prezident Hasan Rúhání vyzval íránskou justici, aby začala velmi rychle soudně stíhat osoby, které o víkendu napadly saúdskoarabskou ambasádu v Teheránu na protest proti popravě významného šíitského duchovního. Rúhání svým vyjádřením naznačil, že se snaží o snížení napětí mezi Teheránem a sunnitskými sousedy Íránu, zejména Saúdskou Arábií, poznamenala agentura Reuters.
Írán splnil závazky k šesti světovým mocnostem, že sníží zásoby obohaceného uranu z devíti tun na cca 300 kilogramů. Začátkem tohoto týdne pak naposledy převezl uran do Ruska. Obohacený uran lze využít coby palivo do jaderných reaktorů, ale i k výrobě jaderných hlavic.
Spojené státy dále rozšířily své sankce vůči Severní Koreji kvůli jejímu jadernému a raketovému programu. Terčem nových sankcí jsou strategické raketové síly severokorejské armády, činitelé dvou bank a tři přepravní společnosti, které jsou údajně zapojené do nezákonného obchodu se zbraněmi. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Nově přijatá opatření zakazují americkým občanům či firmám jakékoli transakce s těmito společnostmi a zmrazují také finance, které nově označené subjekty případně mají v USA.
Íránský parlament schválil zákon o dohodě, kterou s Teheránem o jeho jaderném programu v červenci uzavřelo šest velmocí. Poslanci nicméně prosadili požadavek omezeného přístupu mezinárodních inspektorů do íránských vojenských zařízení. Zákonodárný sbor má 290 členů a je mezi nimi mnoho konzervativců, kteří rozhovory kritizovali jako přílišné ustupování Západu. Nakonec pro normu zvedlo ruku 161 poslanců. Dohoda od Íránu požaduje omezit jaderné aktivity, což má vyloučit možnost, že si v blízké době vyrobí atomovou bombu. Za to budou zrušeny sankce proti němu. Írán tvrdí, že o jaderné zbraně neusiluje, ale některé z jeho aktivit nejsou dostatečně vysvětleny a vyvolaly toto podezření.
Severní Korea oznámila, že vylepšila a obnovila provoz ve všech podnicích věnujících se výrobě jaderných zbraní, napsala agentura AP. Podle ní oznámení dál zhorší vztahy Pchjongjangu se světem. Pozorovatelé jsou přesvědčeni, že severokorejské vedení se podobnými prohlášeními snaží přimět Washington k obnovení rozhovorů, které by komunistické zemi mohly přinést uvolnění tvrdých mezinárodních sankcí. V pondělí Pchjongjang avizoval, že v říjnu hodlá vypustit družice pomocí raket dlouhého doletu.
Nejvyšší duchovní představitel ajatolláh Alí Chameneí se vyslovil pro přijetí jaderné ohody. Zároveň ale vyzval k ukončení sankcí vůči Íránu. Pokud budou jen pozastaveny, Írán svůj jaderný program podle jeho slov také pouze pozastaví.
Po dohodě s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii nemusí Íránci zpřístupnit vojenské zařízení Parčín, ale musí dokázat, že tam neprováděli jaderný výzkum.
Íránský jaderný program je hrozbou pro celý svět a dohoda tuto hrozbu jen prohlubuje, napsal ambasador Gary Koren v komentáři pro Hospodářské noviny.
Vztahy Hizballáhu s Íránem jsou založeny na ideologickém základu a převažují nad politickými zájmy, konstatoval šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh.
