Jaderné středisko v severokorejském Jongbjonu. To je údajně bod, na kterém se zaseklo čtvrteční jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa a vůdce KLDR Kim Čong-una. Přesněji řečeno jeho demontáž.
Severní Korea buduje novou raketovou základnu, kterou dosud před světem ukrývala. Vylepšování arzenálu mají dokazovat satelitní snímky, které získala americká televize CNN od Middleburského institutu mezinárodních studií v Monterey (MIIS).
K události pozve i zahraniční novináře včetně těch ze Spojených států a Jižní Koreje.
Podle mluvčího britského vlády je nadále zásadní, aby se nezávisle ověřovalo, že Írán dodržuje dohodu.
Budoucí ministr zahraničí USA Mike Pompeo o Velikonocích jednal se severokorejským diktátorem.
Dokud Spojené státy budou pořádat společné vojenské cvičení s Jižní Koreou, odmítá Severní Korea jednat s USA o ukončení jaderného programu. Podle severokorejského velvyslance při OSN Hn Te-songa jej má jako prostředek k zastrašování USA.
Severní Korea je "krutá diktatura" a Kim Čong-un je "malý a tlustý". Za tyto nejnovější výroky žádá severokorejský vládní deník Rodong Sinmun trest smrti pro amerického prezidenta Donalda Trumpa. Válka slov mezi Pchjongjangem a Washingtonem i přes veškerá diplomatická jednání posledních dní pokračuje. Do Severní Koreje mezitím míří zvláštní vyslanec čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Není ale jasné, jestli se s Kimem vůbec sejde. A pokud ano, zda budou jednat o jaderném programu.
Americký prezident Donald Trump přistál v úterý v Jižní Koreji. Totalitnímu režimu v sousední KLDR během předchozí návštěvy Japonska znovu pohrozil vojenským útokem, pokud se nevzdá jaderných zbraní. "Vypuknutí takové války by zabilo statisíce lidí," kritizuje Trumpa vlivná americká senátorka Dianne Feinsteinová a spolu s dalšími americkými zákonodárci ho obviňuje z nezodpovědného zvyšování rizika jaderné války se Severní Koreou. Jiní politici v USA ale varují, že čas na zastavení nebezpečného režimu Kim Čong-una se dramaticky krátí.
Organizátoři petrohradského diplomatického zasedání se snaží o zprostředkování jednání mezi Severní a Jižní Koreou. Zatímco jihokorejská delegace je ke kroku připravena, sousední země setkání odmítá. S oběma diplomatickými vyslanci se má sejít i šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková. Předmětem diskuze by mělo být nalezení cesty k uklidnění situace na Korejském poloostrově.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce přístav Wonsan přetvořit na turistický resort. Vybudovat zde chce luxusní obchodní dům i obří golfové hřiště. A to i přesto, že armáda nedaleko na pobřeží pravidelně uskutečňuje vojenská cvičení a provádí testy raket. Cestovní ruch je jedno z mála odvětví, na které zatím nejsou uvalené mezinárodní sankce. A právě tento fakt chce Kim využít při rozvoji speciální zóny, kterou hodlá vybudovat kolem přístavu. Zahraniční investory láká na lukrativní pobídky a daňová zvýhodnění. Zájem o investice však zatím nikdo neprojevil.
Výhrůžky mezi Spojenými státy a KLDR se čím dál více stupňují. Naposledy severokorejský ministr zahraničí prohlásil, že Američané jeho zemi vyhlásili válku. Čína, Rusko i západní země se ihned ozvaly, aby situaci uklidnily. Peking uvedl, že je to jen přilévání oleje do ohně. A podle agentury Reuters Rusové potichu hledají politické řešení celé krize.
Totalitní Severní Korea vypálila ve středu nejnovější balistickou raketu. Dosáhla výšky 4500 kilometrů nad zemí a dopadla do japonských vod. Podle Pchjongjangu zasáhne střela Hwasong-15 jakékoliv místo ve Spojených státech i jinde na Západě a ve spojení s jadernou hlavicí může rozpoutat ničivý světový konflikt. Spor mezi USA a totalitním režimem diktátora Kim Čong-una znovu nabírá obrátky. Podívejte se, jak daleko v současnosti opravdu dolétnou severokorejské rakety.
Kyjev se brání podezření, že by Severní Korea mohla nakoupit motory ke svým nejnovějším raketám právě na Ukrajině. Podle ředitele Státní kosmické agentury byly všechny motory svého druhu hned po vyrobení prodány do Ruska. Někteří bezpečnostní analytici upozorňují i na jiné možnosti, jak se Severní Korea mohla dostat k vojenské technice. Ve hře je kopírování výrobních plánů, ale i teorie, že KLDR pracuje s technologiemi íránské výroby.
V Íránu v pátek večer skončily prezidentské volby, uvedla s odvoláním na místní televizi agentura Reuters. Zvítězil v nich reformní íránský prezident Hasan Rúhání a svůj post obhájil už v prvním kole.
"Existuje možnost, že dojde k velkému, velkému konfliktu se Severní Koreou," řekl ve čtvrtek v rozhovoru s agenturou Reuters americký prezident Donald Trump. "Moc rádi bychom tu záležitost vyřešili diplomaticky, ale je to velmi obtížné," dodal. Trump v poslední době přitvrdil verbální projevy proti KLDR, posílil námořní přítomnost USA v oblasti Korejského poloostrova a vyhlásil, že hodlá severokorejského vůdce Kim Čong-una přimět, aby upustil od raketových a jaderných testů. V rozhovoru také ocenil přístup čínského prezidenta k řešení severokorejské otázky. Severokorejský test odsoudily Jižní Korea i Japonsko.
Jaderný program KLDR postoupil do další fáze. Velikost severokorejského zařízení na obohacování uranu se za posledních pár let zdvojnásobila. Řekl to šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukija Amano. KLDR v poslední době značně rozšířila zařízení na výrobu plutonia a na obohacování uranu ve svém středisku v Jongbjonu. Amano v rozhovoru pro The Wall Street Journal zapochyboval, že by se situace dala řešit diplomatickou cestou.
Největším a zároveň nejkontroverznějším dědictvím Baracka Obamy je tzv. Obamacare, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz pár dní před odchodem prvního amerického černošského prezidenta z Bílého domu Michael Žantovský, bývalý český velvyslanec ve Spojených státech a současný ředitel Knihovny Václava Havla. Obamovi se podle něj podařilo stabilizovat USA po velké finanční krizi. V zahraniční politice ale nevyřešil jedinou válku a vztahy s Ruskem jsou na konci jeho vlády horší než na jejím počátku.
"Íránský režim je nejvážnější hrozbou pro stabilitu a mír na Blízkém východě," prohlásil v dubnu na půdě Centra strategických a mezinárodních studií ve Washingtonu James Mattis, kterého si budoucí prezident USA Donald Trump tento týden zvolil za nového šéfa Pentagonu. Politika Trumpa vůči Teheránu ale může narazit na zájmy Ruska.
Írán letos už podruhé nesplnil podmínky z loňské dohody o jaderném programu. Podle oznámení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) vlastní 130,1 tuny těžké vody, ačkoli má mít jen 130. MAAE na situaci poukázala jen několik hodin po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Trump v kampani dohodu kritizoval. MAAE tvrdí, že v prvním případě Írán letos povolené množství překročil na 130,9 tuny a rychle se vrátil k normálu, aniž to vyvolalo kritiku. V nové zprávě se uvádí, že generální ředitel MAAE 2. listopadu vyjádřil znepokojení týkající se zásob těžké vody íránskému viceprezidentovi Alímu Akbarovi Sálehímu. Írán informoval, že v připravuje převoz pěti tun vody mimo své území.
Rusko pozastavuje spolupráci s USA na jaderném a energetickém výzkumu. Příslušné nařízení vydal předseda ruské vlády Dmitrij Medveděv. Státní agentura Rosatom zároveň pozastavuje výzkumné projekty s ministerstvem energetiky Spojených států, uvedla ruská vláda na svém webu. Smlouva o společném výzkumu v jaderné a energetické oblasti byla uzavřena v roce 2013. Rusko tak reaguje na omezení, která americká strana zavedla na spolupráci v jaderné energetice. Tato omezení byla součástí sankcí, které Washington vyhlásil proti Rusku po anexi Krymu. Rosatom, hlavní ruská agentura pro realizaci jaderných projektů, spolupracuje s ministerstvem energetiky od roku 2010.
