


Přehledně: Teroristé útočí v Evropě bombami i mačetami. Projděte si, kde všude udeřili
Od začátku roku 2016 došlo v Evropě de facto každý týden k teroristickému útoku. Aktuálně.cz sestavilo mapu s detaily o atentátech i jejich motivech.



Od začátku roku 2016 došlo v Evropě de facto každý týden k teroristickému útoku. Aktuálně.cz sestavilo mapu s detaily o atentátech i jejich motivech.



Francie v uplynulých měsících zavřela v rámci boje proti islámskému radikalismu dvacítku mešit nebo modliteben a další jsou patrně na řadě, řekl ministr vnitra Bernard Cazeneuve po schůzce s předsedou Rady pro islámské vyznání (CFCM). Předseda této organizace muslimů ve Francii uvedl, že rada začne po prázdninách pracovat na "rozkladu džihádistické propagace", bude klást větší důraz na vzdělávání duchovních a transparentnost financování mešit. "Není tu místo pro ty, kteří vyzývají k nenávisti nebo ji podněcují, nerespektují některé republikánské principy, především rovnost mezi mužem a ženou" dodal.



Němci reagují na terorismus s překvapivým klidem. I přes počáteční paniku, kterou vyvolalo hned několik útoků během jediného týdne, se situaci podařilo uklidnit. Zásluhu na tom měl i mnichovský policejní mluvčí Marcus da Gloria Martins, který se neúnavně snažil oddělovat fakta od smyšlenek. Stejným způsobem fungují i veřejné debaty, píše britský list The Economist.



Bangladéšská policie při razii v jedné z budov na předměstí hlavního města Dháka zabila devět ozbrojenců z některé z radikálních skupin. Uvedla to agentura Reuters. "Všichni patřili k radikální skupině, ale stále není jasné, která skupina to byla," řekl úředník. Další muž byl zatčen a se zraněními převezen do nemocnice. Podle oblečení a dalších důkazů zřejmě ozbrojenci patřili k místní zakázané skupině Džumatul Mudžáhidín (Shromáždění svatých bojovníků), která je zodpovědná za útok v restauraci v diplomatické čtvrti hlavního města z 1. července, dodala agentura AP.



Za poslední týden Německo zažilo nejméně čtyři útoky, za nimiž stáli mladí muži s kořeny na Blízkém východě. Nejvíce obětí si vyžádala akce 18letého Němce íránského původu, který u obchodního centra v Mnichově zastřelil devět lidí a sám pak spáchal sebevraždu.



Bavorská policie vyšetřuje noční útok, který má na svědomí mladý Afghánec. Sedmnáctiletý žadatel o azyl při něm napadl cestující ve vlaku sekyrou a nožem. Policie ho posléze zastřelila. První zjištění naznačují, že šlo o džihádistu, policie ale zatím incident neoznačila za terorismus. K incidentu došlo jen pár dnů po tragickém teroristickém činu v jihofrancouzském Nice.



Dva policisté přišli v Bangladéši o život a devět dalších utrpělo zranění při granátovém útoku proti jejich kontrolnímu stanovišti. Za atentátem podle všeho stojí islámští extremisté, kteří se pokusili narušit oslavy svátku íd al-fitr, tedy konce postního měsíce ramadánu. Mezi mrtvými jsou i dva útočníci. Incident se odehrál ve městě Kišoregandž, asi 140 kilometrů severovýchodně od hlavního města Dháka, kde se k oslavám sešlo na 200 tisíc lidí. Útok neměl tak krvavé následky jako před týdnem v metropoli, protože pachatelé byli kromě několika granátů vyzbrojeni jen mačetami. Policejnímu oddílu se tak po počátečním překvapení podařilo ubránit.



Ačkoliv má Turecko jeden z nejvyšších obranných rozpočtů v NATO (19,1 miliardy dolarů), je kvůli své poloze, etnickému a náboženskému složení obyvatelstva, ale také nejednoznačnému postoji k Islámskému státu v mimořádně složité bezpečnostní situaci. V rozhovoru s Aktuálně.cz na to po útoku na Atatürkově letišti v Istanbulu upozorňuje František Štěpánek. Bývalý generální konzul v Turecku, který pracoval též jako šéf Vojenské zpravodajské služby.



Západ by měl více naslouchat muslimům, kteří doma ve svých zemích aktivně burcují proti džihádistické ideologii. I přes nebezpečí a hrozby, které jim to přináší. Rozhovor Aktuálně.cz poskytla Karime Bennouneová, autorka knihy Tady vaše fatwa neplatí.



Před týdnem lákal Úsvit a Blok proti islamizaci na debatu v Ostravě o islamizaci. A jako speciální host měla být předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, která však nakonec nedorazila a tvrdila, že účast ani nepotvrdila. Večer se ale uskuteční další debata nazvaná Brusel je nám na nic, chceme ochranu hranic! tentokrát ale v Jihlavě, kam Vitásková už dorazí a pronese úvodní slovo o energetice.



Islamisté ze skupiny Abu Sayyafa zabili na Filipínách kanadského rukojmího Roberta Halla. Společně s Hallem byli v přístavu nedaleko města Davao loni v září uneseni další tři civilisté z Kanady, Filipín a Norska. Extremisté je pak převezli na odlehlý ostrov Jolo. Prvního z Kanaďanů Johna Ridsdela zavraždili ozbrojenci 25. dubna. Armáda našla jeho uříznutou hlavu. V rukou ozbrojenců ještě zůstává Hallova filipínská partnerka Marites Florová a Nor Kjartan Sekkingstad. Radikálové po únosu uvedli, že za každého z rukojmích žádají v přepočtu 21 milionů dolarů, později částku snížili na 6,4 milionu. Vlády Kanady a Filipín požadavek odmítly.



Podle listu to dokazuje i nedávný případ z odlehlé oblasti hornaté oblasti Ghór v Afgánistánu, kterou má toto islamistické hnutí pod kontrolou. Jeden z místních obyvatel tam byl islamisty doslova stažen zaživa z kůže.



Letecká základna, kterou vládní síly v sobotu dobyly, se nachází zhruba 70 kilometrů od města Syrta. To od konce roku 2014 drží islamisté. Libyjský premiér uvedl, že vítězství proti Islámskému státu je v zemi na dosah ruky. Je podle něj ale třeba mezinárodní pomoc.



"Pro Keňany je to taktická katastrofa. Jak mohou dvě stovky ozbrojenců al-Šabábu za bílého dne projít k vojenské základně, aniž by si jich někdo všiml?" cituje televize CNN západního diplomata, působícího v Mogadišu. Keňská armáda zřejmě přišla o 180 mužů, ale vláda to tají.



Irácký premiér Hajdar Abádí oznámil zahájení vojenské operace, jejímž cílem je získání Fallúdži, jedné ze současných bašt džihádistů. Irácké jednotky "se přibližují k velkému vítězství" proti Islámskému státu (IS), uvedl Abádí obklopený vojenskými veliteli v televizním projevu. Armáda již v neděli tamní obyvatele vyzvala, aby město opustili. Ti, kteří nebudou moci odejít, mají vyvěsit bílou vlajku, vzkázala. Fallúdža byla prvním iráckým městem, které IS dobyl v lednu 2014, půl roku před tím, než během drtivého postupu ovládl rozsáhlé oblasti v severním Iráku a sousední Sýrii.



Muž s nožem začal deset minut před pátou hodinou ráno bodat kolem sebe na nádraží v Grafingu. Zasáhl čtyři lidi. Jeden muž svým zraněním podlehl, další tři jsou zranění. Útočníka policie zadržela, ale zatím nezveřejnila jeho identitu. Podle zpravodajského serveru Spiegel Online jde o Paula H. z Hesenska.



Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se distancoval od prohlášení předsedy parlamentu Ismaila Kahramana, že by připravovaná nová ústava měla opět propojit stát s islámem. Prý pouze projevil "osobní názor". Proti výroku protestovalo asi 300 lidí, které policie rozehnala. Kritici se obávají Erdogana jakožto autoritářského politika a následného dodržování lidských práv. V posledních letech je země kritizována za nenápadný přechod od sekularismu k islamizaci. Například byl přijat zákon ztěžující přístup k alkoholu, regulovány jsou i sociální sítě a výjimečné nejsou ani tresty za "rouhání" kvůli kritice proroka Mohameda.



"Nemohu žít normální život. Bojím se cestovat sama,“ řekla deníku Guardian Aša Moníová, manželka loni zavražděného blogera Niladry Čattópádháje. Byla svědkem toho, jak násilníci jejího manžela rozsekali mačetami. Sama jim otevřela dveře, když se vydávali za zájemce o podnájem ve volném bytě v domě. V pondělí zase ve svém bytě zemřel obhájce práv gayů. Útočníci se za dveřmi vydávali za kurýry.



Policejní razie po březnových útocích v Bruselu vedly k dalším obviněním. Smail F. a Ibrahim F. si vyslechli obvinění z členství v teroristické skupině a podílu na vraždách. Podle prokuratury pronajali byt na Avenue des Casernes v bruselské čtvrti Etterbeek, v němž se ukrývali bruselští atentátníci i další islamisté.



Islamisté z Boko Haram unesli tisíce žen, které si pak prošly peklem. Každodenním znásilňováním i nucenými manželstvími. Nigerijské armádě se za poslední rok podařilo řadu z nich osvobodit, mnohé z nich se ale nemají kam vrátit. Navíc si ze svého zajetí odnesly stigma, lidé se bojí, že jim džihádisté vymyli mozek a ony se obrátí proti nim. Například jako sebevražedné atentátnice.