Itálie vyhostila dva Tunisany podezřelé ze spojení s islamismem. Jeden z nich měl pravděpodobně kontakt na pachatele berlínského teroristického útoku Anise Amriho, který kamionem zabil 12 lidí na vánočních trzích. Druhý vyhoštěný projevoval sympatie k Islámskému státu a uvažoval o tom, že by odešel bojovat do Sýrie. Itálie v tomto roce vyhostila už 15 lidí podezřelých z náboženského extremismu.
Turci budou hlasovat 16. dubna o změně ústavy, která má posílit pravomoci prezidenta. Změny podporuje vládnoucí islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje a taky celebrity, včetně vnučky posledního sultána. Z ulic a sdělovacích prostředků mizí cokoliv, co připomíná slovo "ne". Prezident Recep Erdogan označil všechny odpůrce změn ústavy za podporovatele spiklenců a teroristů. V zemi platí od července výjimečný stav a pokračuje zatýkání podezřelých z podpory loňského pokusu o puč.
Anis Amri se vedle Německa pohyboval také po Nizozemsku, Belgii a Francii, než dorazil do Itálie, ukazují dosavadní výsledky vyšetřování. Čtyřiadvacetiletý Tunisan zaútočil kamionem na trh v centru německé metropole 19. prosince, zemřelo 12 lidí.
Stovka ozbrojených islamistů přepadla brzy ráno na jihu Filipín věznici a umožnila útěk téměř 160 vězňů. Přestřelka mezi útočníky a dozorci v oblasti Cotabato trvala asi dvě hodiny. Nejméně jeden dozorce a pět vězňů přišlo o život, uvedly tamní úřady. "Chtěli osvobodit své vězněné kamarády. Ostatní vězni využili příležitosti," vysvětlil novinářům zástupce dozorců Peter John Bonggat. Podle něj útočili členové radikální skupiny, která se odtrhla od Fronty národního osvobození Morů (MNLF), která uzavřela mírovou dohodu s filipínskou vládou. Policie podle úřadů zatím dopadla a vrátila do žaláře, kde před útokem bylo přes 1500 vězňů, jen šest ze 158 uprchlíků.
Německá Křesťansko-sociální unie (CSU), která je součástí tamní vládní koalice, chce prosadit tvrdší postup vůči podezřelým migrantům a taky výrazné prodloužení doby, po kterou můžou úřady držet neúspěšné žadatele o azyl před jejich vyhoštěním ze země. Vláda Angely Merkelové začala už před několika měsíci měnit dříve velmi vstřícný postoj k žadatelům o azyl. Německé obavy o bezpečnost zesílily po nedávném teroristickém útoku v Berlíně, během kterého zemřelo 12 lidí. Muž, který ho podle policie pravděpodobně spáchal, neuspěl s žádostí o azyl. Německu se ho ale nepodařilo vyhostit.
Německá policie zadržela dva muže podezřelé z přípravy útoku v nákupním centru ve městě Oberhausen na západě země. Jde o bratry původem z Kosova, uvedla agentura DPA. Podle policie ale případ nesouvisí s berlínským útokem. "Neexistuje žádná spojitost s případem Amri kromě toho, že má (případ) islamistické pozadí," uvedl mluvčí policie ze západoněmeckého Essenu.
Německá policie věděla řadu měsíců, že Tunisan Anis Amri – kterého nyní hledá ve spojitosti s útokem na vánočních trzích v Berlíně – má kontakty s islamisty a je drogovým dealerem. Deportaci do Tuniska ale bránil fakt, že tamní úřady mu odmítaly vystavit pas. Německo ve středu vypsalo odměnu 100 tisíc eur za informace, které povedou k Amriho dopadení. Jeho doklady se našly v kabině vozu, který v pondělí večer vjel mezi stánky v centru německé metropole. Policie upozorňuje, že to automaticky neznamená, že právě on byl řidičem "kamionu smrti".
Ač se to na první pohled nemusí zdát, porážka teroristické organizace Islámský stát je životně důležitá i pro Severní Kavkaz. Právě odsud do Sýrie zamířily stovky radikálů. Vzestup islamismu v Sýrii navíc mnohdy tragicky ovlivnil životy mnoha dagestánských rodin.
Stovky německých policistů zasahují od rána na několika místech země proti radikální islamistické organizace s názvem Pravá víra. Policejní oddíly prohledávají mešity, kanceláře a sklady. Pravá víra sdružuje zhruba pět stovek lidí a hlásá neslučitelnost demokracie s islámem, někteří její sympatizanti odjeli bojovat za džihádisty do Sýrie a Iráku. Nechceme, aby se z Německa terorismus vyvážel," řekl k zásahu spolkový ministr vnitra Thomas de Maiziére.
Francouzská vláda hledá způsob, jak se vyrovnat s rostoucím fenoménem radikalizace ve věznicích, které se dlouhodobě potýkají s přeplněním. Právě tam se často z drobných podvodníků a zlodějíčků stávají radikální islamisté. Na začátku letošního roku proto spustila první projekt na deradikalizaci vězňů. V pěti vybraných věznicích vytvořila oddělené části, kde shromažďuje pouze islámské radikály. Experiment má však řadu kritiků.
Čtyři demonstrace v Praze, Ostravě, Plzni a Mostu byly propojeny telemostem. Na demonstrace dohlíželi policisté v uniformách i civilu, akce skončily bez větších problémů.
Německý deník Süddeutsche Zeitung zveřejnil komunikaci dvojice teroristů, kteří v červenci zaútočili v bavorských městech Ansbach a Würzburg. Je z ní patrné, jak se oba muže, kteří útočili ve jménu teroristické organizace Islámský stát (IS), kdosi snažil na dálku ovlivnit. Vyšetřovatelé vycházejí z toho, že členové IS přes internet vyhledávají lidi ochotné spáchat teroristický útok. Zdroj svých informací deník neupřesnil.
Radikálním imámům, rekrutům bojovníků pro válku v Sýrii či navrátilcům ze Sýrie hrozí v Německu přísné tresty. Vláda a soudy nechtějí dopustit další buňky, jakou byla ta, která se podílela na útocích v New Yorku a Washingtonu před patnácti lety.
Osmdesát zraněných, dva mrtví. To je podle agentruy AP bilance posledního útoku chemickými zbraněmi, k němuž podle protirežimních aktivistů došlo v úterý v severosyrském Aleppu. Nejde přitom o ojedinělou záležitost. Používání chemických zbraní se neštítí ani armáda prezidenta Bašára Asada, ani islamisté.
Nigerijský prezident Muhammad Buhari hledá zahraničního prostředníka, který by dokázal vyjednat s islamistickým hnutím Boko Haram o propuštění školaček unesených před dvěma lety. Dosud se jich pohřešuje více než dvě stě.
Ahmad Mahdí Faki přiznal, že se v létě 2012 podílel na ničení památek v malijském historickém skvostu Timbuktu, napsala agentura AFP. Radikál ze skupiny Ansar Dine, napojené na Al-Káidu, je prvním člověkem, který kvůli podobnému obvinění stanul před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu. Ničení památek je považováno za jeden z válečných zločinů, a to podle haagské konvence z roku 1954.
Na pařížském předměstí pohřbili devatenáctiletého mladíka, který koncem července v Normandii zavraždil kněze přímo v kostele v Normandii. K útoku se poté přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Proti pochování Adela Kermiche se dříve vzbouřila muslimská komunita, kde žil. Odmítala jej pohřbít, aby "nepošpinil islám." Spolupachatel vraždy pětaosmdesátiletého kněze Jacquesa Hamela ještě místo spočinutí nenašel. Oba mladíky policie po činu zastřelila.
Desetiletý trest hrozí radikálnímu islámského duchovnímu Anjemu Choudarymu kvůli vyzývání k podpoře Islámského státu (IS). Britský soud islamistu usvědčil, rozsudek vynese 6. září. Muž dlouhodobě šířil extremistické názory, oslavoval teroristické útoky a vysílal výzvy IS na YouTube. Stál také v čele britské islamistické organizace Islam4UK, která byla v Británii v roce 2010 kvůli extremismu zakázaná. Odsouzen byl také Mohammed Mizanur Rahman, který též vyzýval k podpoře terorismu.
Francouzský občan Mourad Hamyd, který je švagrem útočníka na satirický časopis Charlie Hebdo Chérifa Kouachiho, bude vydán do Francie, kde bude čelit obviněním z terorismu. Rozhodl o tom bulharský soud. Francouzské úřady Hamyda podezírají, že se chtěl připojit k islamistům v Sýrii či v Iráku. Dvacetiletý muž byl zadržen v Bulharsku 29. července na základě francouzského zatykače. Původně ho policie podezřívala i ze zapojení do útoku na Cherlie Hebdo z ledna loňského roku, při kterém bylo zavražděno 12 lidí. Nyní Hamydovi hrozí až deset let vězení. On sám veškerá obvinění popírá.
Francii mají v boji proti radikálnímu islamismu pomoci sami muslimové. Vláda premiéra Manuela Vallse navíc chystá zásadní změny ve fungování mešit i vzdělávání duchovních. "Od loňského prosince jsme zavřeli 20 mešit a modliteben. A další budou následovat," oznámil ministr vnitra. V zemi funguje přes sto "výroben džihádistů".
