V Praze se dodnes staví podle pravidel, která město nastavilo v roce 1999. Zastaralý územní plán, klíčový pro rozvoj města, je jednou z hlavních příčin pomalé výstavby a astronomicky rostoucích cen nemovitostí. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy nyní představil nový Metropolitní plán, který má podle jeho ředitele Ondřeje Boháče výstavbu odblokovat.
Komplex modernistických budov známý jako Pragerovy kostky, který je domovem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) i Centra architektury a městského plánování (CAMP), se dočká zásadní proměny. Po více než padesáti letech od jeho dokončení začne jeho první rozsáhlá rekonstrukce.
Tisíce výdejních boxů v posledních letech zaplavily Česko. Na jednu stranu usnadnily nakupování, na druhou vyrostly i na místech, kde podle odborníků nemají co dělat. V ulicích působí rušivě, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Kristýna Lhotská z Institutu plánování a rozvoje. A navrhuje, jak do budoucna vyřešit, aby boxy sloužily lidem i nadále, ale zároveň nekazily veřejný prostor.
Jakou tvář bude mít hlavní město za pět, deset nebo patnáct let, ukazuje nová aplikace Institutu plánování a rozvoje nazvaná "Praha zítra?“. Pomocí interaktivní mapy přibližuje aktuální stavební záměry i realizace ve všech městských čtvrtích. Zahrnuje menší veřejné investice, jako jsou opravy ulic, velké městské zakázky i projekty soukromých investorů.
Architekti Adam Gebrian a Pavel Hnilička, šéf IPR Praha Ondřej Boháč, umělec Vladimir 518 a další hledali na první veřejné debatě Spotlight Public cestu, jak vytvořit dokonalé město. Podle Hniličky je sice utopií, ale musíme se snažit k němu přibližovat. Ať už zlepšením stavebního řízení, péčí o veřejný prostor, nebo obyčejnou "láskou" k místu, kde žijeme, shodli se účastníci debaty.
"V Praze mi chybí odvaha stavět a dotahovat velké věci," říká ředitel Raiffeisen stavební spořitelny Pavel Čejka na debatě Spotlight Public. Podle šéfa IPR Praha je ale větším problémem, že takovým počinům brání systém. "Jakmile se kopne do země, tak jsme vyhráli," komentuje Ondřej Boháč. Kdo může nejvíce ovlivnit to, jak česká města vypadají, a co lidem nejvíce brání, aby se do nich stěhovali?
"Skoro všechno, co mám v Praze rád, udělal někdo už před hodně dlouhou dobou. To znamená, my tady hodně žijeme z podstaty a z toho, že jsme na fantastickém místě," kritizuje architekt Adam Gebrian v debatě Spotlight Public. Problém je podle něj ve stavebních zákonech, ale i v tom, jak málo lidí ve městě opravdu žije. Jde to změnit? A kdo se o rozvoj Prahy podle něj nejvíce zasloužil?
"Je hrozně důležité se o město zajímat. Často mnohem důležitější, než jestli je v něm vizuální smog," říká umělec a hudebník Vladimir 518 v debatě Spotlight Public: Dokonalé město. Souhlasí s ním i expertka na vizuální smog a designérka Veronika Rút, podle které mají česká města zásadní nešvar. O co jde? Jak v lidech probudit zájem o místo, kde žijí, a jak města zvelebit skrze umění?
"V Praze se skvěle žije, ale trochu už jede na 'výpary' a nemáme moc velké rezervy. Chybí byty, školy a dobré dopravní napojení na Evropu," řekl na prvním živém vysílání Spotlight Public: Dokonalé město šéf IPR Praha Ondřej Boháč. Youtuber Janek Rubeš doplnil, že co Pražané na české metropoli nesnáší, turisté naopak milují. Co to je? A co Praze nejvíce schází k tomu, aby byla "dokonalým městem?"
Moderátorky Spotlightu Witowská a Tvarůžková v pražském CAMP poprvé přivítaly hosty před živým publikem. Umělec Vladimir 518, architekt Adam Gebrian nebo ředitel IPR Ondřej Boháč a další diskutovali o tom, co Praze a dalším městům chybí k tomu, aby byla dokonalá. "Že je první dojem z Prahy park Sherwood? Je to léčba šokem, ale mění se to k lepšímu," říká Boháč.
Dokonalé město. Může jím být Praha? Nebo i další česká města? Jaká je identita české metropole, její největší potenciál a co musíme udělat, aby nebyla tuctovým městem a aby v ní lidi bavilo žít. Téma pro Spotlight, prémiového pořadu Aktuálně.cz, který vůbec poprvé vyrazí mezi živé publikum. Moderátorky Světlana Witowská a Zuzana Tvarůžková se představí se skvělými a inspirativními hosty.
Pražští zastupitelé ve čtvrtek schválili změnu územního plánu, která má zkultivovat oblast Vítězného náměstí. Nové řešení vybrané v urbanistické soutěži Institutu plánování a rozvoje (IPR) veškerou dopravu ze středu takzvaného Kulaťáku odklání. Náměstí se v budoucnu promění v místo pro setkávání a měl by mu dominovat i ústřední monument.
Z monitorů a sluchátek mezi diváky. Vlajkový pořad Aktuálně.cz Spotlight vyráží mezi své příznivce s formátem Spotlight Public. Moderátorky Světlana Witowská a Zuzana Tvarůžková promluví o problémech a výzvách nejen pro Prahu s architektem Adamem Gebrianem, výtvarníkem Vladimirem 518, youtuberem a autorem pořadu Kluci z Prahy Jankem Rubešem nebo ředitelem IPR Ondřejem Boháčem.
"V Praze se žije skvěle, je to jedno z nejlepších měst k životu, ale je trochu skanzenem," říká šéf IPR Ondřej Boháč k tomu, že se hlavní město dlouhodobě potácí mezi plány architektů a dalších, kdo chtějí metropoli měnit, zdlouhavým úředním schvalováním a starými územními plány. Je to problém jenom hlavního města? Kdo zastavil Kasárna Karlín a proč ještě neutichl rozruch kolem Máje?
Rozvoj Prahy se řídí podle územního plánu z roku 1999. "Tehdy se v Česku vyráběly fabie a lidé poslouchali walkmany," poukazuje na dobu vzniku klíčového dokumentu Ondřej Boháč, šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, který má na starosti vypracování nové, modernější verze. Po mnoha odkladech a tisících připomínkách stále není hotovo. Na vině je souboj s byrokracií, říká Boháč.
Jak dosáhnout velkých věcí za použití minimálních prostředků ukazuje výstava nazvaná A Lot With Little (Hodně s málem) v pražském Centru architektury a městského plánování. Kromě zahraničních projektů je v sále u Pragerových kostek také řada českých realizací, které chytře a udržitelně řeší témata jako bydlení, vzdělávání, nouzovou architekturu nebo proměny.
Před pražským hlavním nádražím v budoucnu vznikne dřevěná střešní konstrukce, která propojí odbavovací halu, Vrchlického sady a plánovanou novou tramvajovou zastávku. Počítá s tím návrh architektů z kodaňského studia Henning Larsen Architects, kteří uspěli v soutěži na podobu úprav nádraží a jeho okolí. Přeměna nádraží a přilehlého parku by měla začít v roce 2028, vyjde na dvě miliardy korun.
Přezdívku Praha stověžatá může hlavní město posunout ještě dál - dnešní metropole čítá přes sto tisíc domů. Každý z nich teď dostane věrnou digitální kopii v propracovaném modelu, který nemá v Česku obdoby. Praha ho veřejnosti zpřístupní koncem letošního roku. Pomůže tak nejen projektantům a architektům, ale i obyvatelům města třeba při opravách domu. Předpovídat podle něj půjdou i rizika povodní.
"Navrhli jsme ji jako bílou subtilní linku, která se vine krajinou," říká o pražské lávce mezi Karlínem a Holešovicemi její architekt a spoluautor Petr Tej, který ji navrhl spolu s kolegou Markem Blankem. Pěší most přes Vltavu Pražanům slouží od 28. července 2023. Vyrazte na virtuální procházku díky fotogalerii Aktuálně.cz.
Krize? Kde? Na mrhavé, světelné šílenství narazíte v Praze na nebezpečně mnoha místech. Výjimku tvoří Úřad vlády, hledíte na něj přes Vltavu a hle, jde to. Nezáří, tone ve tmě a vás zalije až jakási vděčnost.
Plánovaný železniční most přes Vltavu by Česku mnohé vzal - a nic za to nenabídl. Leda estetiku východoevropského nádražního bufetu ze sedmdesátých let.
Praha zahájila přípravné práce na rekonstrukci náměstí Jiřího z Poděbrad, která potrvá 33 měsíců. Za návrhem stojí architektonické studio MCA atelier. Prohlédněte si současnou i budoucí podobu jednoho z nejživějších pražských náměstí.
Nová linka pražského metra D nepřinese jen rychlejší spojení jižních částí města s centrem, ale také promění okolí budoucích stanic. Na Nových Dvorech a v Libuši vzniknou nové čtvrti, zásadně se promění také oblast krčského nádraží a Thomayerovy nemocnice. Město zde chce postavit přes šest tisíc nových bytů, ale také nová náměstí, hotely, administrativní budovy nebo osmdesátimetrovou věž.
Jeden z nejvytíženějších dopravních uzlů v Praze čeká proměna. Autobusové nádraží Florenc a jeho okolí vyroste v moderní čtvrť podle návrhu českých architektonických studií UNIT architekti a A69 architekti a londýnského ateliéru Marko & Placemakers. Jejich návrh zvítězil v soutěži o novou podobu této pražské čtvrti. Podívejte se, jak se Florenc změní, a také na další soutěžní návrhy.
