Sněmovna schválila novelu školského zákona. Pro předškolní děti tak bude od příštího roku povinný poslední rok mateřské školy a ve stejném roce se mají sjednotit přijímací zkoušky na střední školy. V návaznosti na to pak o čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky. Normu nyní dostane k projednání Senát.
Snažíme se zmapovat už předškoláky a připravit se na jejich specifika, základní vzdělání u nás dokončí všechny děti, říká ředitel oceňované inkluzivní školy v Poběžovicích Vladimír Foist. Vytvořit takovou školu je podle něj složitý proces. Odpor části společnosti je podle Foista přirozený, obavy prý pramení hlavně z neznalosti. On sám se přitom s negativními reakcemi rodičů setkal jen minimálně. Říká přitom, že hlasy politiků proti inkluzi přibývaly s tím, jak rostly negativní reakce v médiích.
Inkluze vede k přijetí sebe sama. Každý z nás je v něčem slabý, mizerný. Přijímat slabiny u druhých nás učí přijímat je i u sebe.
Ministerstvo školství od 1. září chystá změny financování vzdělávacího systému. Děti s postižením budou mít nově nárok na financování asistentů nebo doučování. Největší tíha těchto změn dopadá především na učitele, kteří se k novince staví spíše negativně. Podle Jiřího Zlatušky (ANO) obavy ze změn mohou být způsobeny částečně také z přirozeného strachu z neznámého. Česká republika má s inkluzivním vzděláváním poměrně velkou zkušenost. V současné době se v běžných základních školách vzdělává téměř 52 tisíc dětí s postižením.
Ať mi někdo přivede žáka, který je lehce mentálně postižený a s úspěchem zvládá učivo sedmé třídy, říká kritik návrhu na inkluzivní vzdělávání Martin Odehnal. Obsah učiva na druhém stupni odpovídá možnostem těch dětí, oponuje místopředsedkyně České společnosti pro inkluzivní vzdělávání Lenka Felcmanová.
Ministryně školství Kateřina Valachová opakovaně ujišťuje, že zrušení programu, podle kterého se dosud vzdělávaly lehce mentálně postižené děti, se rozhodně nerovná zrušení praktických škol. Rozhodnutí bude na rodičích. Pokud své dítě budou chtít přesunout na běžnou základku, její ředitel nebude moci dítě odmítnout. Ze zákona ale bude mít nárok na podporu, třeba v podobě asistenta.
Romské děti čelí v Česku dvojí nespravedlnosti - když neskončí v praktické škole, hrozí jim separace ve zvláštní třídě na běžné základce. Není to zlá vůle ředitelů, ale spíš lobby rodičů.
Ministr pro lidská práva odvolal Martina Šimáčka, který vzkřísil vládní Agenturu pro sociální začleňování. Důvody ministr neuvedl.
Miloš Zeman prohrál snahu prosadit poloprezidentský systém. Svoje úsilí investuje do zahraniční politiky a do krajských show.
Komentář Martina Fendrycha: Za poslední tři roky prudce stoupl počet sociálně vyloučených lokalit. V roce 2006 jich bylo asi 300, dnes zhruba dvojnásobek.
Chodí za nimi do ústavu již od první třídy. Berou si je k sobě domů na Vánoce, jezdí s nimi na výlety. "Jsou to naši kamarádi," líčí nadšeně děti z kunovické základní školy.
Podívejte se, jak podle pana prezidenta nemá vypadat vzdělávání dětí. V Základní škole v Chrášťanech si naštěstí nemyslí, že děti s postižením patří do ústavů.
Projděte si přesný přepis prezidentovy kritiky společného vzdělávání zdravých a handicapovaných dětí.
Ministr školství nesouhlasí s prezidentem. Podle Chládka je vyčleňování dětí s postižením do speciálních tříd nebezpečné.
Čeští kantoři dostanou podrobný návod, jak si i v běžné škole poradit s postiženými dětmi. Katalog podpůrných opatření popíše nejméně osmdesát různých situací.
Ministerstvo školství letos vydá na programy pomoci znevýhodněným dětem 198 milionů korun.
Za šetřením si stojíme, shoduje se ombudsman, ministerstvo i zmocněnkyně pro lidská práva.
Přečtěte si rozhovor s Jeanem Zermattenem, končícím šéfem Výboru OSN pro práva dítěte
Ministr školství Petr Fiala mluví o reformě regionálního školství
