inkluze

Ministerstvo školství zatím pro příští rok nemá peníze na asistenty či speciální pomůcky pro handicapované žáky ve školách.

První rok inkluze: víc asistentů, papírování i zbytečných pomůcek, ale také lepší přístup k dětem

Vzdělávání žáků se speciálními potřebami se v loňském školním roce změnilo, školy dostaly nárok na asistenty i speciální pomůcky za cenu větší byrokracie. Díky novým pravidlům pro inkluzi stoupl průměrný počet asistentů pedagoga z 1,7 na 2,9 asistenta za školu, stále jich ale hodně chybí, stejně jako školních speciálních pedagogů a psychologů. Podle inspekce se zlepšil individuální přístup učitelů k žákům. Kvůli počátečním zmatkům se nakoupilo zbytečně mnoho pomůcek, v některých případech škola pořídila i 40 pomůcek pro jednoho žáka.

Národ Komenského se zbláznil. Učitele platí mizerně, ale valí na ně obří odpovědnost

Neexistuje tlak společnosti, aby učitelé brali víc. Zato vidíme, jak rodiče na kantory přenášejí odpovědnost za výchovu svých vlastních dětí.

Ministerstvo školství zatím nemá peníze na inkluzi. Asistenty a pomůcky přitom dětem zaručuje zákon

Stamiliony navíc, které si vyžádá společné vzdělávání dětí, tedy takzvaná inkluze, vláda pro ministerstvo školství zatím neschválila. Děti ale mají na podpůrná opatření, jako je asistent pedagoga či speciální pomůcky, ze zákona nárok. Vláda minulý týden odmítla peníze vydat, v pondělí nárok dětí na tato opatření uznala a uložila ministerstvu školství, aby společně s ministerstvem financí peníze našlo. Finance navíc jsou potřeba i kvůli tomu, že poradenská zařízení dětem přidělují asistenty či pomůcky ve větší míře, než se odhadovalo.

Inkluzi nejvíce odmítají příznivci Tomia Okamury a voliči ČSSD, ukázal průzkum

Nejvíce proti inkluzi vystupují lidé, kteří v posledních parlamentních volbách dali hlas Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury a sociálním demokratům. Naopak nejvíc příznivců pochází z řad voličů TOP 09 a lidovců. Zjistil to výzkum vzdělávací organizace Eduin, na kterém se podílel Josef Šlerka ze společnosti SocialBakers a Daniel Prokop z výzkumné agentury Median. Také se ukázalo, že nesouhlas lidí se začleňováním dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je často postaven na lžích, které se objevily v médiích.

Na okraji. Handicapované děti v Indii se složitě začleňují do normálního života

V odlehlých komunitách v Indii je zdravotní nebo mentální postižení pořád společenské tabu. Zákony mnohdy platí jen na papíře, řada rodin o existujících možnostech často neví. Změnit se to snaží místní aktivisté i mezinárodní organizace. Mezi nimi Světlo pro svět, které má svoji pobočku i v Praze. Centrum Mary Rice pro zvláštní vzdělávání v indickém Shillongu denně navštěvuje téměř stovka dětí.

Děti se toleranci učí už ve školkách. Handicap ani supertalent ale učitelé často nepoznají

Pro české školky není inkluze zaváděná od začátku letošního září žádnou velkou změnou. Integrovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zvyklé už léta. Takových dětí jsou letos ve školkách nejméně tři tisíce, v reálu jich ale bude mnohem víc. Učitelům a učitelkám totiž schází schopnost handicap, či naopak extrémní nadání odhalit.

Matematika - žák - tabule - třída - škola

Děti nejsou peloton závodníků. Nejde o to, kdo bude první, ale kdo se naučí žít

Škola? Soustředit se na jednotlivé žáky. Nestarat se tolik o srovnání a o závody, tedy kdo je jednička a kdo dvojka.

Zpátky do lavic bez čokolád a brambůrků, ze škol zmizí automaty. Plavání bude povinné a zdarma

Na začátku školního roku čeká žáky i učitele řada změn. V automatech či bufetech už si brzo nekoupí nezdravé bagety, brambůrky, ale ani přeslazené tyčinky. Začne platit takzvaná pamlsková vyhláška, která prodej nezdravých potravin ve školách zakazuje. Ministerstvo školství také rozhodlo o tom, že od příštího září budou muset všechny děti na prvním stupni základní školy projít plaveckým výcvikem. Učitelé se mohou těšit na tučnější výplaty, zároveň ale některým přibudou nové povinnosti spojené s proinkluzivním zákonem, který zajišťuje podporu dětem se zvláštními vzdělávacími potřebami. V některých třídách díky tomu přibudou asistenti, s nimiž se učitelé budou muset naučit spolupracovat.

Inkluzi využívají už teď dvě třetiny žáků se speciálními potřebami. V krajích ale nemají rovné šance

Téměř dvě třetiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se loni vzdělávaly v běžných základních školách, roste i počet středoškoláků. Ukázala to studie Nadace Open Society Fund Prague. Nejvyšší podíl těchto žáků v běžných školách je v Královéhradeckém kraji (12 procent), nejméně v Jihočeském (pět procent). Rozložení žáků se speciálními potřebami v populaci by podle nadace mělo být rovnoměrné – dosud tomu ale bránilo financování.

Vojtěch Polášek, nevidomý student informatiky

Nevidomý informatik studuje na univerzitě. Běžná škola mě lépe připravila na život, hájí inkluzi

Vojtěch Polášek je jedním z prvních dětí, které chodily na běžnou základní školu, i když jsou nevidomé. Dnes studuje informatiku na vysoké škole a podporuje nový zákon, který má od září integraci usnadňovat. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami budou mít zákonný nárok na podporu, ať už ve formě asistenta, pomůcek či odborné pomoci. Má tak usnadnit vzdělávání dětí s postižením v běžných třídách. I podle Poláška umí běžná škola připravit na život lépe než škola speciální.

Děti se díky Legu naučí Braillovo písmo. Projekt pomáhá inkluzi zrakově postižených

Brazilský projekt Braille Bricks, neboli Braillovy kostičky, se rozhodl využít kostky Lega na výuku slepeckého písma. To funguje na principu plastických bodů vyražených do materiálu, které čtenář vnímá hmatem. Každý znak písma se skládá z mřížky šesti bodů uspořádaných do obdélníku 2x3, jednoduše se tak jednotlivá písmena abecedy dají přetvořit na kostičky Lega. Unikátní nápad poskytli autoři projektu přes neziskovou organizaci Creative Commons volně k užití. Kdokoliv tak bude chtít tyto kostičky využít k výuce, může tak zadarmo učinit.

Kateřina Valachová, ministryně školství (2016)

Svaz měst a obcí lže, že nemůže zajistit místa ve školkách, řekla k vetu prezidenta Valachová

Ministryně školství Kateřina Valachová odmítla argumenty Svazu měst a obcí, že za čtyři roky nebudou obce schopné zajistit místa ve školkách i pro dvouleté děti. Kvůli tomu ve středu prezident Miloš Zeman vetoval novelu školského zákona. "Stanovisko Svazu měst a obcí považuji ze dvou třetin za zcela lživé, zbytek je nepravda," uvedla na krátkém tiskovém brífinku Valachová. Novela školského zákona obsahuje také povinný poslední rok školky, povinnou maturitu z matematiky či jednotné přijímací zkoušky na střední školy. K přehlasování prezidentského veta je potřeba 101 poslaneckých hlasů. Pokud poslanci proti prezidentovi hlasovat nebudou, celá novela spadne pod stůl.

Zeman vetoval školský zákon. Vadí mu školka pro dvouleté i inkluze. Valachová je zklamaná

Prezident Miloš Zeman ve středu vetoval novelu školského zákona. Uvedl, že dal na doporučení Svazu měst a obcí. Vadí mu povinnost vymezit obvody spádových mateřských škol a také místa pro dvouleté děti, které by mohly nastoupit od roku 2020. Podle Zemana nebudou mít školky dostatek času, aby se na ně připravily. Zeman zmínil i podporu inkluze, ačkoli ji tato novela vůbec neřeší. Ministryně školství Kateřina Valachová je zklamaná. "Tímto krokem se rodičům opět nepomůže a to ani ve slaďování rodinného a profesního života," uvedla.

Třetina zájemců o pedagogiku učit nechce. Studentky vymyslely, jak místo nich nalákat "neučitele"

Z průzkumu společnosti Scio vyplynulo, že třetina studentů hlásících se na pedagogiku do budoucna vůbec učit nechce. Jejich "výpadek" mohou naopak nahradit studenti jiných oborů, kteří nevylučují, že by je učení bavilo. Na ty cílí projekt studentek Karlovy univerzity Sandry Feyglové a Jany Fryzelkové s názvem Výluka. Dává studentům možnost vyzkoušet si roli učitele na základní škole. Pak se můžou rozhodnout, zda si doplní vzdělání o pedagogické minimum.

Změny ve školství musí přijít od učitelů a studentů, je čas rozbít stereotypy, shodli se odborníci

České školství má zažité stereotypy, se kterými je potřeba bojovat. Podle diskutujících na páteční panelové diskuzi pořádané Českou středoškolskou unií je nutné, aby změny iniciovali samotní žáci a učitelé. Když už ke změně má dojít, často je odmítnuta rodiči studentů a veřejností. To je podle Ondřeje Šteffla ze společnosti SCIO i případ inkluze.

Inkluzivní novela se neodkládá a místa pro dvouleté ve školkách budou, rozhodl Senát

Skoro celý den se senátoři přeli o novelu školského zákona, která zavádí povinnou školku pro pětileté děti, povinné přijímací zkoušky na střední školy i povinnou maturitu z matematiky. Nakonec novelu školského zákona nechali tak, jak ji schválila Poslanecká sněmovna. Největší hádka byla o zavedení povinné školní docházky od pěti lety a nárok na místa ve školkách pro dvouleté děti. Ta nakonec od roku 2020 zajištěná budou.

Inkluze není otestována, zrušte ji, stěžovali si rodiče a učitel u Ústavního soudu, ten je odmítl

Ústavní soud odmítl návrh na zrušení inkluze ve školství. Návrh podal advokát Richard Novák zastupující rodiče devíti žáků a pedagoga. Rodiče navrhující zrušení inkluze se domnívají, že dětem s postižením nepomohou srovnat rozdíly mezi nimi a ostatními školáky ani asistenti. Podle soudu ale fyzické osoby nejsou oprávněné napadnout přímo ustanovení školského zákona a jeho prováděcí vyhlášky. Cílem inkluze je začlenit do kolektivů na klasických základních školách děti s lehkým mentálním postižením, mimořádně nadané děti i školáky s dalšími omezeními.

Kampaň Blesku proti inkluzi? Jde jim o prodeje a jednoduchá rešení, tvrdí rodič postiženého dítěte

Kampaň Blesku proti inkluzi? Jde jim o prodeje a jednoduchá rešení, tvrdí rodič postiženého dítěte

Je to jednoduchý způsob, jak vytlouct politický kapitál, který se hodí politikům, kteří nedokážou řešit větší problémy ve školství, říká o reakcích na protiinkluzní kampaň Blesku Tomáš Hečko, rodič dítěte s Downovým syndromem. Deník podle něj staví pokřivený obraz reality, ve kterém jsou všichni proti inkluzi, a zatajuje důležité informace.

Obavy odpůrců inkluze se nenaplnily. Postižených dětí v běžných třídách nepřibude, ukázaly zápisy

V září začíná platit zákon podporující společné vzdělávání postižených dětí v běžných třídách. Stát nově garantuje dětem podporu, jakou potřebují. Data ze zápisů do prvních tříd však ukázala, že novinka zatím rodiče dětí se speciálními potřebami neláká. Zájem o praktické školy, které se na vzdělávání dětí s handicapy specializují, je stejný jako loni, uvedlo ministerstvo školství. Předsedkyně aliance Rodiče za inkluzi Hana Kubíková tyto výsledky očekávala. Podle ní školy vůbec nevědí, jak to bude fungovat, a nechtějí rodičům nic zaručit. Klára Laurenčíková z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání považuje za úspěch, že rodiče neodradila negativní kampaň vedená proti inkluzi.

Střední škola Nydalen v norském Oslu, kam chodí společně děti neslyšící, těžce postižené i ty, které se vzdělávají všeobecně podobně jako v Česku na gymnáziu.

Děti s handicapem ve škole pro všechny? Reportáž z míst, kde inkluze probíhá jinak, než byste čekali

Jak bude či nebude fungovat společné vzdělávání dětí s různými handicapy v běžných třídách, v posledních měsících řeší učitelé, média i politici. Státy jako Velká Británie, Finsko či Norsko už se o inkluzi snaží i několik desítek let. Aktuálně.cz mělo možnost podívat se na inkluzivní vzdělávání přímo v norském Oslu. Zažitá představa, že se při inkluzi všechny děti bez ohledu na své handicapy učí v jedné třídě, v Norsku tak úplně neplatí. V Česku se má změnit vzdělávání handicapovaných od letošního září.