V Hongkongu i první srpnovou neděli pokračovaly protesty proti místní čínské správě, kterou demonstranti viní z omezování demokracie. Protestující blokovali dopravu a někteří házeli kameny na policejní stanici. Policie rozháněla demonstranty slzným plynem a od soboty zadržela kvůli násilnostem přes dvě desítky lidí.
Více než 20 lidí zadržela policie při sobotních násilných střetech mezi protivládními demonstranty a příslušníky bezpečnostních složek v Hongkongu. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž jsou rozsáhlé protesty plánovány rovněž na dnešek.
Hokejové utkání juniorů před prázdnými tribunami nečekaně způsobilo mezinárodní pozdvižení. Na vině jsou hráči čínského Šen-čenu, kteří ve středečním utkání zřejmě neunesli vysokou porážku a minutu před finálním hvizdem začali bušit do soupeřů z Hongkongu.
Demonstranti v Hongkongu blokovali v ranní dopravní špičce vlakovou dopravu při další protivládní akci. Účastníci protestu vyvolali chaos a také rozhořčení některých lidí směřujících do práce, kteří se s nimi pouštěli do hádek a potyček, napsala agentura Reuters. Později večer se účastníci protestů střetli s policií poté, co před policejní služebnou žádali propuštění zadržených demonstrantů.
Tisíce lidí dnes zaplavily centrum Hongkongu na protest proti proti brutalitě při minulých demonstracích, organizátoři hovoří o 10 tisících účastnících. Police použila slzný plyn a také gumové projektily, aby rozehnala ty, kteří přišli do blízkosti čínského zastupitelského úřadu. Na plyn a projektily došlo při protestu také v sobotu, kdy bylo zraněno 24 lidí. Deník South China Morning Post napsal, že policie ve městě v noci na pondělí místního času (večer středoevropského času) obnovila pořádek a že během protestů byla zadržena nejméně desítka lidí.
V Hongkongu o víkendu pokračovaly demonstrace, kterými obyvatelé už téměř dva měsíce dávají najevo nesouhlas s extradičním zákonem. Protesty se přelily v násilnosti, když se demonstranti střetli s policií. Po skončení protestů pak navíc na vlakové nádraží vtrhli maskovaní muži, kteří útočili na lidi na nástupištích a ve vagonech.
Desítky maskovaných mužů vyzbrojených kovovými a dřevěnými holemi vtrhly v neděli večer na vlakové nádraží v hongkongské čtvrti Yuen Long a zaútočily na kolemjdoucí a protivládní demonstranty, kteří se vraceli z protestní akce. Na záběrech zveřejněných na sociálních sítích jsou vidět muži v bílých tričkách, jak útočí na lidi na nástupištích a ve vagonech. Prodemokratičtí aktivisté a poslanci obvinili policii, že na místo dorazila pozdě a násilnostem jen přihlížela. Mezi zraněnými je i těhotná žena, matka, která držela v náručí dítě, a jedna novinářka. Útok nastal po protivládní demonstraci v centru Hongkongu, kterou se policie snažila rozehnat slzným plynem a střelbou gumovými projektily.
Dav maskovaných mužů vyzbrojených obušky vtrhl v neděli na vlakové nádraží v hongkongské čtvrti Yuen Long. Podle místní nemocnice bylo zraněno 45 lidí, jeden je v kritickém stavu.
Policie se v neděli snažila slzným plynem a střelbou gumovými projektily rozehnat další z protivládních protestů v Hongkongu, kterého se podle pořadatelů účastnily statisíce lidí. Hlavním požadavkem demonstrantů je podle agentury DPA úplné stažení kontroverzního návrhu zákona o vydávání do pevninské Číny a vytvoření nezávislé komise, která by vyšetřila policejní násilí při dřívějších protestech.
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová označila návrh zákona o vydávání lidí podezřelých z trestného činu do pevninské Číny za "mrtvý". Příprava normy, která vyvolala statisícové protesty a politickou krizi, byla podle ní "naprostým selháním" místní vlády. Zástupci opozice prohlášení Lamové vzápětí odmítli a uvedli, že budou v demonstracích pokračovat.
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová odsoudila, že skupina protestujících poničila parlamentní budovu. Na tiskové konferenci svolané ještě před svítáním uvedla, že propuštění zadržených by bylo v rozporu s principy právního státu. Stíhání původců násilí ze strany protestujících podpořil i Peking, uvedla agentura AP.
Hongkongská policie po půlnoci místního času (18:00 SELČ) poměrně rychle i za použití slzného plynu vyhnala z místního parlamentu většinu demonstrantů, kteří předtím areál několik hodin okupovali. Uvádí to agentura Reuters i AFP. V areálu zasahovaly stovky těžkooděnců poté, co policie nezabránila demonstrantům v násilném vniknutí do sídla zákonodárného sboru. Šlo o další pokračování protestů proti návrhu zákona o vydávání podezřelých k trestnímu stíhání i do pevninské Číny.
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová ignorovala lhůtu, kterou jí dali demonstranti ke stažení návrhu zákona, jenž by umožňoval vydávat osoby podezřelé z trestných činů z Hongkongu do pevninské Číny. Lamová, za níž stojí vláda v Pekingu, pod tlakem masových protestů o víkendu schvalování zákona odložila na neurčito. Studentské skupiny ji ale na internetu vyzvaly, aby návrh zákona zcela stáhla do čtvrtečních 17:00 místního času (11:00 středoevropského času), jinak lidé vyjdou v pátek znovu masově do ulic.
Obyvatelé Hongkongu v neděli opět protestovali kvůli návrhu zákona, který má umožnit vydávat lidi podezřelé z kriminálního činu i do pevninské Číny. Lidé mají strach, že Peking zákon zneužije k pronásledování odpůrců a k utužení kontroly nad bývalou britskou kolonií. Správkyně Hongkongu Carrie Lamová sice pod tlakem nepokojů odložila schvalování zákona na neurčito, demonstrantům to ale nestačí. Podle organizátorů jich v neděli vyrazily protestovat téměř dva miliony.
V Hongkongu propustili z vězení dvaadvacetiletého Joshuu Wonga, který byl hlavní osobností tamních studentských protestů v roce 2014. Téměř dva miliony lidí v neděli podle organizátorů pochodovaly ulicemi Hongkongu a domáhaly se stažení návrhu zákona umožňujícího vydávat lidi podezřelé z kriminálního činu mimo jiné i do pevninské Číny. Policie se dopočítala 338 tisíců demonstrantů.
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová oznámila odklad schvalování zákona o vydávání osob podezřelých ze spáchání trestného činu. Návrh zákona, který by umožnil vydávat podezřelé do zemí, s nimiž Hongkong nemá smlouvu o vydávání, tedy i do pevninské Číny, vyvolal masové protesty. Hongkong je bývalá britská kolonie, předaná Číně v roce 1997 v rámci principu jedna země, dva systémy, což garantuje určitou autonomii v oblasti justice, legislativy a ekonomického systému. Kritici se obávají, že Čína by zákona využila k pronásledování svých oponentů a že norma utuží čínskou kontrolu nad Hongkongem. Vedení Hongkongu tvrdí, že zákon zabrání tomu, aby se bývalá kolonie stala útočištěm zločinců.
Masivní kybernetický útok na komunikační komunikační platformu, kterou používali i protestující v Hongkongu, byl veden z Číny. Informoval o tom zpravodajský server BBC s odvoláním na zakladatele aplikace Telegram Pavla Durova. Společnost ve středu potvrdila, že takzvaný DDoS útok, jehož cílem je zahltit web požadavky vyslanými současně z většího množství počítačů, vyřadila aplikaci Telegram z provozu na zhruba půl hodiny. IP adresy, ze kterých byl útok veden, jsou veskrze v Číně, řekl Durov. Telegram používali lidé k organizaci protestů v Hongkongu.
Hongkong v posledních týdnech ochromily masové demonstrace, které násilím rozhání policie. Lidé protestují proti návrhu zákona, který by měl usnadnit vydávání obviněných do zahraničí. Největší obavy jim dělá vydávání do pevninské Číny, která by mohla bez spravedlivého soudu trestat i hongkongské aktivisty. K dění ve městě přinášíme přehledné otázky a odpovědi.
Hongkongská policie ve středu zasáhla slzným plynem, vodními děly a gumovými projektily proti demonstrantům, kteří se shromáždili u vládních budov na protest proti spornému návrhu zákona, jenž má umožnit vydávat do pevninské Číny osoby podezřelé ze spáchání trestného činu. Demonstranti se pokusili proniknout do vládního komplexu a házeli na policisty kameny. Podle místních médií utrpělo přes 20 lidí zranění. Normu měl parlament začít projednávat ve druhém čtení. Kvůli protestům, které zablokovaly vstup do budovy zákonodárného sboru, byla ale schůze poslanců odložena.
Statisíce lidí v neděli v Hongkongu protestovaly proti návrhu zákona, který by umožnil vydávat osoby podezřelé ze spáchání trestného činu do pevninské Číny. Očekává se, že masová účast zvýší tlak na vládu této zvláštní správní oblasti Číny, aby od přijetí zákona ustoupila. Organizátoři tvrdí, že do ulic vyrazilo přes milion lidí, což by znamenalo, že dnešní účast byla větší než při protestu z 1. července 2003, kdy lidé demonstrovali proti spornému zákonu o národní bezpečnosti. Policejní odhady jsou ale výrazně nižší.
