V Hongkongu je po cestě do pevninské Číny od začátku srpna pohřešován zaměstnanec britského konzulátu v této bývalé britské kolonii. Napsal to v úterý hongkongský server HK01 s odvoláním na mužovu partnerku. Britské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že jej informace o možném zadržení osmadvacetiletého Simona Chenga znepokojila.
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová v úterý oznámila, že její vláda bude ve snaze obnovit pořádek jednat s demonstranty, kteří se neuchylují k násilí. Informovala o tom agentura Reuters. Propekingská politička zároveň vyjádřila naději, že pokojné víkendové protesty jsou předzvěstí zklidnění situace v poloautonomním čínském regionu, který čelí největší politické krizi za desítky let. Organizátoři demonstrací nabídku Lamové odmítli s tím, že jde o past, která má za cíl získat čas.
Sociální sítě Twitter a Facebook zablokovaly řadu účtů, které jsou podle jejich názoru spojené s dezinformační kampaní Číny zaměřenou na hongkongské protesty.
Obří demonstrace v Hongkongu neustávají, naopak. Nedělního protestu se podle organizátorů zúčastnilo 1,7 milionu lidí. Požadují svobodné volby a konec policejních násilností. Už jedenáct týdnů trvající protesty původně odstartoval nesouhlas se zákonem o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny, časem ale přerostly v požadavek na větší demokratičnost politického systému a odchod propekingské správkyně města Carrie Lamové.
Čínské velvyslanectví v Praze se ohradilo proti vyjádřením některých českých politiků a institucí o Hongkongu. V prohlášení na facebooku označilo jejich názory za chybné a za vměšování do vnitřních záležitostí Číny. Při protestech v Hongkongu se podle ambasády odehrává extrémní násilí, které překročilo rozsah pokojných demonstrací. Tento týden apeloval na Čínu, aby se zdržela násilí, předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer, otevřený dopis čínskému velvyslanci zaslaly i odbory.
V hongkongském přístavu se v sobotu sešli prodemokratičtí demonstranti i stoupenci místní vlády k dalším z řady protestů, které se v této bývalé britské kolonii konají již desátý týden. Podle agentury DPA vyšlo do ulic na 50 000 lidí, demonstrace ale proběhly klidně a žádné vážnější střety s policií zatím hlášeny nejsou. Účastníci shromáždění u policejní stanice ve čtvrti Mong Kok se rozešli přesně ve chvíli, kdy jednotky pořádkové policie začaly místo vyklízet.
Americký prezident Donald Trump dal najevo obavy z čínského použití síly vůči demonstrantům v Hongkongu. V pátek na mítinku v New Hamsphire prohlásil, že jej představa zásahu armády "velice znepokojuje" a že o tom chce brzy telefonicky mluvit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Americký prezident Donald Trump kvůli krizi v Hongkongu pomýšlí na osobní schůzku se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Ve středu večer místního času (ve čtvrtek nad ránem SELČ) to napsal na Twitteru. USA daly ve středu najevo své hluboké znepokojení ohledně informací, že do oblasti sousedící s Hongkongem se přesunují čínské polovojenské síly.
Hongkongská policie použila slzný plyn proti stovkám protestujících, kteří se shromáždili před policejní stanicí v obytné čtvrti na poloostrově Kchou-lun (Kowloon). Informovala o tom ve středu agentura Reuters. Podle jejích fotografů policie použila slzný plyn prakticky bez varování proti demonstrantům, kteří na stanici svítili laserovými ukazovátky a na silnici pálili papír používaný na obětiny duchům předků.
Obří, až dvoumilionové demonstrace v Hongkongu za demokratické reformy a větší nezávislost na Číně trvají už více než dva měsíce. Z pokojných protestů se změnily na násilné střety mezi policií a demonstranty. Bývalý zpravodaj České televize v Číně Tomáš Etzler se domnívá, že doba, kdy mohly protesty skončit a vše se vrátit ke starým pořádkům, minula. A už není cesty zpět. "Nevím, jak to skončí, ale neskončí to dobře pro Hongkong," říká novinář v rozhovor pro deník Aktuálně.cz.
Letiště v Hongkongu ve středu obnovilo provoz, v předchozích dvou dnech muselo kvůli protestům většinu odletů zrušit. Protivládní demonstranti zde protestovali pět dní v kuse, v pondělí večer se střetli s policií, napsala agentura Reuters. Podle čínského státního úřadu pro záležitosti Hongkongu a Macaa se násilí páchané protivládními aktivisty "nijak neliší od násilí teroristů". Agentura AP uvedla, že satelitní snímky ukazují pohyb čínské polovojenské policie na hranicích města s kontinentální Čínou.
Čína nevyhověla žádosti dvou lodí armády Spojených států, které chtěly v nejbližších týdnech kotvit v Hongkongu. S odvoláním na nejmenované americké představitele to dnes napsala agentura Reuters. Hongkong se aktuálně nachází v hluboké politické krizi, kritici místní vlády již několik týdnů demonstrují proti údajně zvyšujícímu se vlivu Pekingu.
Protivládní demonstranti, kteří pátý den protestují na letišti v Hongkongu, se v úterý střetli s pořádkovou policií. Letiště kvůli pokračujícím protestům už druhý den muselo zrušit většinu odletů, protože do jeho prostor se po pondělní blokádě vrátily tisíce demonstrantů. Provoz dočasně fungoval jen brzy ráno, odlety a přílety se však uskutečňovaly mimo stanovený čas a stovky letů musely být nakonec i dnes zrušeny.
Kvůli demonstraci na letišti v Hongkongu zrušily místní úřady všechny ještě neodbavené lety na tento den. Podle letištní správy bude provoz obnoven ráno místního času. Protivládní demonstrace na letišti pokračovaly čtvrtý den a dav dnes navíc protestoval proti víkendovému násilnému zásahu policie. Ústřední čínské úřady v Pekingu uvedly, že hongkongské protesty začínají mít teroristické tendence. Spojené státy a Kanada vyzývají ke zdrženlivosti.
Italský módní dům Versace stáhl z prodeje tričko, které zvláštní administrativní části Číny - města Hongkong a Macao -, označovalo jako samostatná území. Za přešlap se omluvila celá značka i sama umělecká ředitelka Donatella Versaceová. Známá čínská herečka a ambasadorka značky v zemi Yang Mi kvůli faux pas rozvázala s Versace spolupráci.
Přes policejní zákaz pochodů se v neděli opět shromáždily tisíce lidí ve východoasijské metropoli Hongkong, který spravuje komunistická Čína. Lidé manifestují i na letišti. Protestují proti hongkongským vrcholným představitelům, podléhajícím pokynům Číny, už devátý týden. Demonstrace opakovaně končí střety s policií, v neděli stejně jako v sobotu použily pořádkové síly proti demonstrantům slzný plyn.
Příměří, uzavřené na summitu G20 v Ósace na konci června, nevydrželo dlouho. Obchodní válka mezi USA a Čínou se znovu rozjela. Čínská centrální banka tento týden devalvovala měnu jüan, aby podpořila export a americký prezident Donald Trump chce od začátku září uvalit nová desetiprocentní cla na čínský dovoz v hodnotě 300 miliard dolarů ročně.
Nepokoje v Hongkongu začínají negativně ovlivňovat pro zemi důležitý turismus. Hongkongský úřad pro turistický ruch uvedl, že podle předběžných údajů ve druhé polovině července poklesl počet návštěvníků o dvojciferné číslo. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Podstatně klesly také rezervace ubytování na srpen a září, stejně jako počty zakoupených letenek. Hongkongská letecká společnost Cathay Pacific sice odmítla uvést jakákoli čísla, ale uvedla, že "dopad místních politických nepokojů je znát".
Hongkongské úřady v pátek v obavách z dalších demonstrací omezily přístup na místní mezinárodní letiště, kde chtějí prodemokratičtí aktivisté zahájit velké třídenní protesty. Policie a letištní ostraha umožňují vstup na terminál pouze lidem s cestovními dokumenty, informovala agentura Reuters. Začátek demonstrace se čeká v odpoledních hodinách.
Na začátku srpna došlo k tradiční schůzce v letovisku Beidaihe na pobřeží Pochajského zálivu na severovýchodě Číny. Sešli se tu členové politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Číny a špičky armády i zpravodajských služeb. Schůzky nejsou tajné, ale na veřejnost se z nich nedostane téměř nic. Letos tu vedení jednalo hlavně o jednom muži: americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi.
