Připravovaný Památník ticha na nádraží v Praze-Bubnech, kde čekaly na transport smrti tisíce pražských Židů, ke svým aktivitám přidal galerii. Ode dneška jsou v ní k vidění díla několika umělců, která budou záměrně vystavena vlivům okolí a 3. října oficiálně zahájí provoz galerie Vrstvy paměti.
Kolem 200 lidí se v neděli u Památníku Hodonín u Kunštátu na Blanensku sešlo, aby uctili památku obětí romského holokaustu za druhé světové války. Letos v srpnu je to 74 let, co z tehdejšího cikánského tábora byly násilím odvezeny romské rodiny do Osvětimi, kde naprostá většina z nich zahynula. Příchozím to připomněla Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury, které pietní akt pořádalo. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že každý pomník obětem holokaustu je pomníkem proti nenávisti. Přítomní se sešli v místech, kde byl tábor.
V izraelské Haifě v pátek ve věku 113 let zemřel nejstarší muž planety Jisrael Kristal, Izraelec s polskými kořeny. S odvoláním na jeho dceru Šulamit o tom informovala agentura DPA. Příští měsíc by Kristal, který přežil holokaust, oslavil 114. narozeniny.
Nejznámější německý popírač holokaustu Ernst Zündel je po smrti. Zemřel ve věku osmasedmdesáti let, informovala v pondělí agentura AP. Kvůli popírání masového vyvražďování Židů během druhé světové války si v minulosti odpykal několikaletý trest vězení. V Německu narozený Zündel žil v minulosti v USA i v Kanadě, odkud byl v roce 2005 vydán do spolkové republiky. V listopadu téhož roku s ním byl zahájen v Mannheimu proces, na jehož konci byl odsouzen k pětiletému trestu. Soud přijal argumentaci obžaloby, podle které Zündel dlouhodobě a soustavně ve svých spisech i na webové stránce popíral nezvratně prokázanou skutečnost, že němečtí nacisté zahubili miliony Židů.
S myšlenkou, jak přiblížit hrůzy nacismu širšímu okruhu lidí, přišli zástupci muzea na místě bývalého koncentračního tábora v polské Osvětimi. Plánují vyrazit s exponáty z tábora na jihu Polska napříč Evropou a Spojenými státy. Slibují si, že se z pojízdné výstavy stane varování pro moderní evropskou a americkou společnost, která se podle zástupců muzea nachází v "nejistém období". Výstava nabídne artefakty z dob druhé světové války, vagon, ve kterém byli přepravování Židé do tábora, či předměty, které po sobě zanechali jak Židé a ostatní věznění, tak nacisté. První zastávkou na evropském "turné" bude španělská metropole Madrid.
Obvodní soud pro Prahu 1 dnes projednával případ Adama Bartoše, který podle obžaloby rozněcoval nenávist, hanobil národ a ospravedlňoval nacistické zločiny. Bartoš se bránil tím, že každý má právo svobody slova a nemůže být obviněn jen proto, že napsal knihu. Podpořit ho přišel také prezidentský kandidát Petr Hannig. Soud případ odročil na 12. říjen 2017. Dle Bartoše se soudní spor potáhne hodně dlouho.
Maďarsko vydává do Německa uprchlého popírače holokaustu Horsta Mahlera. O vydání 81letého mužerozhodl ve zjednodušeném řízení budapešťský soud na základě evropského zatykače, informovala agentura MTI. Německé úřady nyní mají deset dní na to, aby si ho převzaly. Mahlera zadržela 15. května policie v Šoproni. O dva dny později ho budapešťský městský soud vsadil do vydávací vazby. Mahler se chtěl útěkem vyhnout odpykání zbytku desetiletého trestu za podněcování k národnostní nesnášenlivosti a popírání holokaustu. V létě 2015 mu německá justice přerušila trest s ohledem na špatný zdravotní stav. V dubnu se měl za mříže opět vrátit, ale do vězení nenastoupil a žádal v Maďarsku o politický azyl.
Ve věku 95 let zemřel odsouzený dozorce z Osvětimi Reinhold Hanning. Před rokem ho soud v porýnském městě Detmoldu poslal na pět let do vězení za napomáhání k hromadné vraždě. Rozsudek ale nenabyl právní moci. Obhajoba i vedlejší žalobci se totiž odvolali ke Spolkovému soudnímu dvoru. Hanningův právník Andreas Scharmer podle agentury DPA potvrdil, že bývalý příslušník jednotek SS zemřel v úterý v obci Lage bei Detmold. Hanning byl odsouzen za napomáhání k vraždě ve 170 tisících případech. Neprokázalo se ale, že by se na vraždění podílel přímo. V Německu se v současnosti konají zřejmě poslední soudní procesy, ve kterých se ze svých činů zodpovídají členové personálu nacistických táborů.
Známý německý neonacista Horst Mahler, odsouzený ve vlasti za popírání holocaustu, údajně uprchl před trestem do Maďarska, kde požádal o azyl. Oznámila to agentura AP s odvoláním na německý list Mitteldeutsche Zeitung, který zveřejnil dopis od Mahlera. Ten tvrdí, že požádal "vůdce maďarského národa Viktora Orbána", aby mu poskytl "azyl před politickým pronásledováním". Mahler si odpykával desetiletý trest za popírání masového vyvražďování Židů za druhé světové války a za antisemitské podněcování. Před dvěma lety mu soud povolil vězení opustit kvůli vážné nemoci. Měl nařízeno vrátit se do věznice ke konci loňského roku, což ale neučinil.
Problémy, se kterými jsme konfrontováni, jsou stejné, ale každý máme zcela jinou představu, jak je řešit. Ale daleko víc než Matěj mi vadí Miloš Zeman, který explicitně orientuje negativní emoce směrem k celým národům, říká Fedor Gál, který knižně vydává deset let své korespondence se slovenským národním socialistou Matějem. Vadí mu prý, že veřejný prostor je zahlcen lidmi, kteří mluví, ale málo je těch ochotných poslouchat. Lidé jako Matěj podle něj nejsou izolovaní hráči, sám si často připadá jako menšina. Problém vidí v tom, že podobně smýšlejících lidí přibývá a postupně se z nich stávají radikálové. Dodává, že neví, jestli nejsme už moc blízko hranici, kdy to masové napětí exploduje.
Jean-François Jalkh vydržel v čele francouzské Národní fronty jen několik dní. Dostihla ho aféra. Podle francouzských médií v roce 2000 zpochybnil využití cyklónu B v nacistických vyhlazovacích táborech. Kauza vrhá na Národní frontu negativní světlo v době, kdy všichni odpočítávají poslední dny do druhého kola prezidentských voleb. V tom bude bojovat o křeslo hlavy státu Marine Le Penová, která právě z čela Národní fronty dočasně odstoupila.
Marine Le Penová v pondělí pozastavila své působení v čele Národní fronty. V televizním rozhovoru oznámila, že na postu předsedkyně nastupuje dovolenou, aby byla nad stranickým uvažováním. "Francouzi by se mne neměli bát, ani mého projektu, ale spíše programu a osobnosti Macrona," řekla o svém soupeři, kterého označila za člověka nepopulárního dosluhujícího prezidenta Françoise Hollanda.
V neděli se v Praze konala vzpomínková akce pod názvem Všichni jsme lidi. Mezi zúčastněnými byl například izraelský velvyslanec v České republice Daniel Meron. Ten varoval přes sílícím antisemitismem. "Antisemitismus není nový. Objevuje se v různých podobách. V posledním roce jsme viděli dramatický nárůst počtu antisemitských útoků v Evropě a severní Americe. Byl to nejhorší rok od nacistické éry," uvedl. Přítomny byly Evelina Merová a Judith Rosenzweigová. Obě dámy prošly terezínským ghettem. Rosenzweigová mimo jiné vyzývala k tomu, aby se lidé nepodřizovali příkazům, které jsou proti lidskému svědomí.
Do českých kin vstupuje ve čtvrtek nový americký film s názvem "Úkryt v zoo", natočený podle skutečného příběhu někdejšího ředitele varšavské zoologické zahrady Jana Żabińského. Ten za druhé světové války zachránil se svou manželkou Antoninou v rozbombardované zahradě své instituce několik stovek Židů. Od nacistů jim přitom za takový krok hrozil okamžitý trest smrti.
Americký psycholog Stanley Milgram před více než 50 lety zkoumal poslušnost lidí k autoritě. Podle jeho slavného pokusu s elektrošoky je pojmenovaný tzv. Milgramův experiment. Jeho variaci provedli nyní také v Polsku, tedy poprvé ve střední Evropě. Jak se ukázalo, psychika lidí se v tomto směru nezměnila. Příkazům nadřízeného podléhaly testované subjekty stejně snadno jako v roce 1961, a to i když byly příkazy proti jejich morálnímu přesvědčení.
Známe syndrom dětí přeživších holocaustu, existují první zprávy, že stres se může projevit v modifikaci genetického materiálu, jsou to mechanismy, kdy se v době velkého stresu mění organismus i genetický materiál, zjišťujeme, jestli se to přenáší i do další generace, tvrdí neurolog Ivan Rektor, vedoucí Centra neurověd z Masarykovy univerzity. Dodává, že sledují především, jestli a jak se struktury mozku potomků přeživších mění. Snaží se do výzkumu zapojit co nejvíce přeživších.
Poláci si tento týden připomněli kulaté narozeniny jedné z nejdůležitějších organizací v novodobých polských dějinách - Zemské armády (Armija krajowa, AK). Vznikla před 75 lety - 14. února 1942. Během druhé světové války měla skoro 300 000 členů a byla nejsilnější organizovanou vojenskou složkou v okupované Evropě. Stála za drtivou většinou polských odbojových akcí a výrazně ovlivnila i dějiny holocaustu. Její příslušník, diplomat Jan Karski, jako první dostal na Západ zprávu o systematickém vraždění polských Židů nacisty. Spojenci ale na jeho report nereagovali.
Ve věku 93 let zemřel přeživší holokaustu Edgar Krása. Krása se narodil v židovské rodině v roce 1924 v Karlových Varech, v roce 1933 se rodina přestěhovala do Prahy. Vyučil se kuchařem v restauraci U Rozvařilů, na podzim 1941 odjel s prvním transportem do terezínského ghetta. Krása byl v září 1944 deportován do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, odkud odjel do tábora v Gleiwitzu, kde opravoval vagóny. V lednu 1945 se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti a vrátil se do Prahy. V 60. letech se přestěhoval do USA, usadil se v Bostonu.
Brněnští vědci v unikátním výzkumu zkoumají dopad traumatizujících zážitků přeživších holocaustu na generace jejich potomků. Výzkumníci ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) jako jediní na světě zahrnuli i vnuky a vnučky systematického vyvražďování Židů, Romů nebo homosexuálů. Vědci už zjistili, že potomci přeživších mohou trpět přecitlivělostí, nebo naopak lépe zvládat stres. Brněnští neurologové proto hledají biologické ukazatele, například změny ve struktuře mozku. Vedoucí výzkumu Ivan Rektor říká, že tento problém je aktuální – výsledky bádání se budou moct aplikovat například na oběti války v Sýrii a jejich potomky.
Byli hladoví, zesláblí, mnozí na hranici smrti. Takhle zastihla koncem ledna 1945 sovětská Rudá armáda poslední zbytky vězňů v komplexu nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau na jihu Polska. U příležitosti 75. výročí jeho osvobození, které připadne na 27. ledna, připomínáme příběhy přeživších nacistických hrůz.
