Jemen je na pokraji katastrofální humanitární krize. Podle OSN zemi hrozí největší hladomor za několik desítek let. Důvodem je podle organizace blokáda ze strany Saúdské Arábie, kvůli které do země neproudí humanitární pomoc.
Jen několika lidem se podařilo uprchnout ze Severní Koreje. Často pak skončí u jihokorejských sousedů, kde si teprve zvykají na svobodu - třeba i v tom, kam pojedou vlakem. Jednou z nich je i Hyeonseo Leeová, autorka knihy Dívka se sedmi jmény. V sedmnácti letech utekla z KLDR a nyní na přednáškách popisuje své zážitky. "Nebojím se, že by mě někdo zavraždil, ale spíše toho, že mě unesou a donutí na nějaké tiskové konferenci odvolat všechno, co jsem dosud napsala a řekla," tvrdí žena, kterou doprovází její vlastní ochranka.
Letecké údery v Jemenu ji připravily o rodiče i sourozence. Ona útok přežila, ze zranění se teď léčí v nemocnici. O tom, že je sirotek, dodnes neví. Tragický příběh pětileté holčičky jménem Buthaina obletěl po sociálních sítích celý svět. Upozorňuje na přehlížený krvavý konflikt v Jemenu, který provází i těžká humanitární krize.
Jedna třetina potravin, které se na světě vyrobí, se každoročně vyhodí. To představuje téměř 1,3 miliardy tun potravin v celkové hodnotě 750 miliard dolarů, což odpovídá hrubému domácímu produktu Švýcarska, říká Adam Podhola, spoluzakladatel sdružení Zachraň jídlo. Více v dalším díle DVTV Apel.
Bezmála pět milionů lidí na severovýchodě Nigérie, kde působí islamistická teroristická organizace Boko Haram, potřebuje potravinovou pomoc. Světový program pro výživu může nyní zajistit jídlo pouze pro 1,3 milionu Nigerijců. Severovýchod Nigérie se ocitá na pokraji hladomoru kvůli několika neúspěšným sklizním a upadající ekonomice.
Ve stínu syrského konfliktu svět podcenil následky kruté občanské války v Jižním Súdánu. Dva miliony dětí opustily své domovy, milion jich uprchnul ze země. Desítky tisíc z nich jsou sirotky. Malí Súdánci nemají v zemi žádnou budoucnost - nechodí do školy, jsou rekrutováni jako dětští vojáci a umírají na hladomor.
Jemenu hrozí hladomor biblických rozměrů. Agentuře Reuters to ve středu řekl Jan Egeland, který stojí v čele Norské rady pro uprchlíky (NRC) a působí také jako poradce OSN pro humanitární pomoc Sýrii. Jemen, kde se od roku 2014 bojuje, právě sám navštívil. OSN odhaduje, že konflikt si vyžádal životy 10 tisíc lidí. Egeland řekl, že ve srovnání se Sýrií je jemenský konflikt menší, ale způsobil rozsáhlou katastrofu. "Na pokraji hladomoru je sedm milionů lidí," dodal odborník. Podle něj je blízko smrti půl milionu jemenských dětí a mnohé už "tiše a tragicky" umírají ve svých domovech.
Strach z nemrtvých nepochází z hororových filmů, znali ho už lidé ve středověké Anglii. Tvrdí to archeologové, kteří zanalyzovali lidské kosti vykopané v hrabství Yorkshire. Kostry byly bez hlav, rozřezané a ohořelé. Podle vědců nešlo o masakr způsobený nájezdníky, ani o známky kanibalismu. Řezy na kostech podle nich dokazují strach lidí, že se mrtví vrátí ze záhrobí.
Jemen sužuje jedna z největších humanitárních krizí současného světa. Jednou z nejchudších arabských zemí hýbe občanská válka, ve které bojují příznivci současného a bývalého prezidenta. Od doby, kdy se do konfliktu v roce 2015 zapojila leteckými údery mezinárodní koalice vedená Saúdskou Arábií, v něm zahynulo více než 7600 lidí, z toho přes 1560 dětí. Dalších zhruba 42 tisíc obyvatel Jemenu utrpělo zranění.
Nejmladší země světa čelí hladu. Ve dvou okresech na severu Jižního Súdánu je hladomorem zasaženo více než 100 tisíc obyvatel, dalším pěti milionům vážný nedostatek potravin hrozí. V pondělí to na tiskové konferenci v jihosúdánské metropoli Džubě oznámili představitelé vlády a Organizace spojených národů.
Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) hrozí z Africe v důsledku hladomoru smrt až 1,4 milionu dětí. Situace je nejhorší v Jiřním Súdánu, Nigérii, Somálsku a Jemenu, kde je hladomor způsoben především válečnými konflikty. Humanitární pomoc se tak do těchto oblastí dostává se značnými potížemi a pomalu. Český UNICEF tak v pondělí vyhlásil sbírku na pomoc podvyživeným a hladovějícím dětem v Jižním Súdánu.
Více než 100 tisíc obyvatel Jižního Súdánu trpí hladomorem. Uvedla to v pondělí jihosúdánská vláda a tři orgány OSN. Podle těch vláda prezidenta Salvy Kiira blokuje dodávky potravinové pomoci do některých oblastí. "Tento hladomor způsobili lidé," sdělil ředitel Světového potravinového programu (WFP) v Jižním Súdánu Joyce Luma. Problém se navíc může rozšířit. Vážnému nedostatku potravin a riziku smrti může v nadcházejících měsících čelit až polovina z celkového počtu zhruba 11 milionů obyvatel země. Těžce podvyživených a v ohrožení života je i přes 250 000 dětí. Jižní Súdán je zmítán tříletým konfliktem a související hospodářskou krizí. Zemi sužoval hladomor už v roce 1998.
šéf humanitárních operací OSN Stephen O'Brien varoval, že konflikt v Jemenu by mohl vést k masivnímu hladomoru v zemi. Více jak polovina z 27 milionů obyvatel trpí nedostatkem jídla. Bez pitné vody je 19 milionů lidí.Podvýživa u dětí se zvýšila za poslední rok o 63 procent, špatnou stravou strádá kolem 2,7 milionu dětí. Každých deset minut umírá dítě mladší pěti let z nějaké příčiny, které se dalo předejít. Jemen je od roku 2014 dějištěm bojů mezi menšinovými šíity a vládou. O život při nich přišlo na 10 tisíc lidí.
Hurikán Matthew zničil až osmdesát procent úrody na Haiti. Lidé bez svých plantáží nebudou mít co jíst, varuje OSN. Podle expertů bude trvat nejméně pět let, než se plantáže obnoví. OSN se kromě hladomoru obává i šíření epidemie cholery, která může vypuknout kvůli nedostatku pitné vody.
Podle OSN v západní Africe v oblastech, kde jsou aktivní radikálové z hnutí Boko Haram umírají hlady tisíce Afričanů. "Tragédie používání slova hladomor spočívá v tom, že když ho použijete, je zpravidla už příliš pozdě," citovala agentura Reuters humanitárního koordinátora OSN Tobyho Lanzera. Boko Haram bojuje od roku 2009 na severovýchodě Nigérie a má od té doby na svědomí životy asi 20 tisíc lidí.
Jezdím tam pravidelně od roku 2013, situace se neustále zhoršuje, na začátku července v zemi vypukly nové nepokoje, říká dobrovolnice Lenka Huberová o situaci v Jižním Súdánu.
Až 5,3 milionu lidí bude mít v Jižním Súdánu sužovaném občanskou válkou letos potíže se sháněním potravin, a to kvůli očekávané špatné úrodě. Uvedli to zástupci Světového programu pro výživu (WFP). Je to téměř dvojnásobek oproti prvním třem měsícům tohoto roku, kdy se nedostatek potravin týkal asi 2,8 milionu osob. Přímo hladem z toho trpělo přibližně 40 tisíc lidí. Občanská válka, která v této nejmladší zemi světa zuří od prosince 2013, zabránila obyvatelům na mnoha místech obdělávat svá pole. V konfliktu proti sobě stojí síly loajální prezidentovi Salvu Kiirovi a povstalci podporující svého vůdce Rieka Machara. Násilnosti mají nejen politické, ale i etnické pozadí.
Státem řízený deník Severokorejcům oznámil, že by se měli připravovat na nový "náročný pochod". Stejný termín Pchjongjang použil v roce 1993 před očekávaným hladomorem, který nakonec zabil okolo 3,5 milionu Severokorejců. Výzva režimu ke střádání jídla přichází necelý měsíc poté, co Rada bezpečnosti OSN na zemi kvůli jejímu jadernému a raketovému programu uvalila nové sankce.
Téměř 60 000 dětí hrozí v Somálsku smrt hladem kvůli trvajícímu suchu, které zhoršil klimatický jev El Niňo. Uvedl to Úřad Organizace spojených národů pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). Problém s nedostatkem jídla má nyní v dvanáctimilionové zemi prý až 950 000 lidí. Stupeň podvýživy 58 300 dětí v Somálsku je podle OCHA alarmující. Nejvíce jsou postižené oblasti na severovýchodě země. Určitý druh humanitární pomoci potřebuje v Somálsku asi 40 % populace, tedy zhruba 4,7 milionu lidí. Koordinátor humanitární pomoci OSN Peter de Clercq proto požádal o rychlou finanční pomoc mezinárodního společenství. Velká část z hladovějících uprchla na severovýchod před násilím skupiny Šabáb.
Zimbabwský prezident Robert Mugabe vyhlásil stav přírodní pohromy ve většině venkovských oblastí vážně postižených suchem. Až 26 procent obyvatelstva potřebuje naléhavě potravinovou pomoc, informovala agentura Reuters. Vyhlášení přírodní katastrofy umožní mezinárodním dárcům urychleně shromáždit peníze na dodání potravin do Zimbabwe. Vláda v Harare už oznámila, že zvýší dovoz kukuřice v letošním roce až na 700 tisíc tun, aby odvrátila hladomor. Představitelé Světového programu pro výživu (WFP), který spadá pod OSN, v polovině ledna upozornili, že na jihu Afriky hrozí kvůli suchu hlad zhruba 14 milionům lidí. Nejhůře postiženými státy jsou podle nich Malawi, Madagaskar a Zimbabwe.
