Kritický hlad napříč východní Afrikou může bez finanční injekce nejzranitelnějším komunitám přerůst v katastrofu. Před nezlepšující se krizí podle agentury AP varovala mezinárodní charitativní organizace Oxfam.
Zakladatel Čínské lidové republiky a její první komunistický vůdce Mao Ce-tung se koncem 50. let rozhodl, že ovládne přírodu. Kampaň na vybíjení vrabců ale místo blahobytu přispěla k velkému hladomoru, při kterém zemřely desítky milionů lidí.
Lékaři bez hranic slaví padesáté výročí svého založení. Jejich pracovníci a zdravotníci pomáhají po celém světě nejen v nebezpečných místech postižených živelnými katastrofami nebo válečnými konflikty. Podívejte se na snímky z misí této organizace, oceněné v roce 1999 Nobelovou cenou míru.
Fámám a předsudkům lidé podléhali odjakživa. Bylo tomu tak ve starověku i ve středověku, například při upalování porodních bab... a jinak tomu podle vědců není ani dnes v 21. století. Vždy to mělo své příčiny: lidé se bojí nejistoty, prožívají osobní krize, bývají znechucení politikou anebo jsou frustrováni i jinak. Vědci proto doporučují: "Snažme se je pochopit a snad i přesvědčit."
Po roce bojů v Etiopii se tigrajským rebelům podařilo dobýt dvě důležitá města severně od Addis Abeby a hrozí jejich útok na metropoli. Vláda vyhlásila nouzový stav a obyvatele hlavního města vyzvala, aby byli připraveni se bránit. V zemi dochází k vraždění civilistů i etnickým čistkám. Přímo v Etiopii je i afrikanista Jan Záhořík, který region dlouhodobě sleduje a poskytl rozhovor Aktuálně.cz.
Po roce konfliktu v africké Etiopii došlo k náhlému zvratu. Vláda s okamžitou platností vyhlásila nouzový stav poté, co vzpurné tigrajské jednotky obsadily dvě strategická města severně od hlavního města Addis Abeby. Úřady už varovaly občany, aby byli připravení bránit se vlastními silami. Povstalecké jednotky tvrdí, že dobytí metropole je jen otázkou času.
Pavel Petrovič Kiseljov byl vyšetřovatelem případu „špionážně-diverzní a kontrarevoluční organizace českého generálního štábu“, který vykonstruovala sovětská totalitní moc. Mimosoudní orgán NKVD v Oděské oblasti, který Kiseljov vedl, odsoudil za pouhých šest týdnů 1381 lidí k trestu smrti zastřelením. Byli mezi nimi i Čechoslováci. Sám později skončil na popravišti.
Cesty Ukrajiny a Ruska se rozdělily, což se týká i pohledu na historii. Ukrajinci si o víkendu připomněli výročí obrovské tragédie - uměle vyvolaného hladomoru na Ukrajině v letech 1932 a 1933. Josifem Stalinem nařízená opatření stála život nejméně čtyři, ale možná až sedm milionů lidí, přesný počet není znám. Ukrajinci nazývají tuto dobu Holodomor.
Od poloviny května se na úpatí hor, podél řek a na dalších dobře viditelných místech v Severní Koreji začaly objevovat nové propagandistické slogany na podporu Kim Čong-una. "Náš vůdce je číslo jedna," hlásá jeden z obřích nápisů.
Kolem někdejšího vůdce komunistické Číny Mao Ce-tunga vytvořila propaganda obrovský kult osobnosti. Stavěla ho na takřka stejnou úroveň jako božstvo. Velkou roli v budování jeho jména sehrály plakáty. Ty se staly součástí velkých dějinných událostí jako například kulturní revoluce nebo období takzvaného velkého skoku vpřed. Nahlédněte do unikátní sbírky shromažďující tyto propagandistické plakáty.
Každý rok na konci listopadu si Ukrajina připomíná památku obětí hladomoru z roku 1932, který představoval jednu z nejhorších genocid 20. století. Katastrofu podle historiků uměle vyvolal Stalinův režim a zahynuly při ní miliony lidí. Tíživou minulost se Sověti snažili utajit. Letos ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby hladomor uznalo za genocidu.
Vzpomínky na hrůzy 20. století se vytrácejí a bez nich evropské společnosti hůře rozpoznají, kdyby je podobná nebezpečí čekala znovu, myslí si polská režisérka Agnieszka Hollandová.
Zdravotní péče je katastrofálně nedostupná, potraviny extrémně zdražily, velmi chatrná je distribuce vody, líčí ředitel české pobočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber. V Jemenu, kde přes tři roky zuří konflikt mezi vládními vojsky a šíitskými rebely, se podle něj odehrává jedna z největších katastrof dneška. Zhruba polovina zdravotnických zařízení nefunguje, zasaženo bylo už šest našich nemocnic, říká. Navzdory tomu se prý pracovníci Lékařů bez hranic vrací z mise v Jemenu spokojení. Místní spolupracují výborně, vracíte se tam ke kořenům medicíny, dodává Gruber.
V klíčovém jemenském přístavu Hudajdá, přes který má proudit humanitární pomoc hladovějícím Jemencům, dál zuří tuhé boje. Místní uvízli uprostřed válečného konfliktu a mezinárodní organizace volají po zpřístupnění pomoci. Vůdce jemenských rebelů zopakoval, že jeho bojovníci se nikdy nevzdají. A koalice vedená Saúdskou Arábií na jejich pozice dál útočí. Přístav kontrolovaný šíitskými povstalci je obklíčen sunnitskou přesilou.
Jemen sužuje občanská válka, v níž proti sobě bojují šíitští povstalci Húsíové, podporovaní Íránem, a vládní vojska mezinárodně uznávaného prezidenta Abdar Mansúra Hádího. Válka v Jemenu si už vyžádala tisíce lidských životů, Jemenci trpí také hladomorem a cholerou.
Loni v Jemenu zemřelo hlady 50 tisíc dětí. Humanitární pomoc se do nejpostiženějších oblastí nedostává, varuje OSN.
Přístavní město Hudajdá je místem, kudy do Jemenu proudí naprostá většina humanitární pomoci. Koalice už dobyla místní letiště.
Válka na konci Arabského poloostrova má katastrofální následky. Podívejte se na svědectví, videoreportáže a informace o dodávkách zbraní ve speciálu Aktuálně.cz.
