Turecká armáda je teoreticky druhá nejsilnější v NATO, ale sotva schopná rychle provést velkou pozemní operaci v zahraničí, píše deník Zaman. Část sil je vázaná na východě země boji se separatisty z PKK. Ruská intervence, pomáhající syrskému prezidentovi Asadovi, Turkům vadí, ale zřejmě nepovede k válce mezi oběma zeměmi.
Libanonec Alí Fajád, který od roku 1989 žil na Ukrajině, ve čtvrtek odletěl z Čech. Na palubě soukromého letounu s ním byl i obchodník s drogami Chálid Marabí. Všichni byli propuštěni na svobodu, a nebyli tak vydáni do USA poté, co se domů vrátila pětice unesených Čechů. Aktuálně.cz se snaží odpovědět na otázky, které se v kauze kolem Alího Fajáda objevují.
Ještě loni v létě to s režimem syrského prezidenta Bašára Asada vypadalo bledě. Ruská intervence ale situaci změnila k nepoznání. Na bojišti i v diplomacii.
Zdravotníci a humanitární pracovníci ze Sýrie obviňují OSN, že zbytečně čekala s pomocí pro hladovějící obyvatele syrského města Madája. Podle nich se organizace snažila vyhovět syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, a žádala proto o souhlas, který vůbec nepotřebovala. O kritické situaci v Madáje prý věděla už loni na podzim, pomoc se ale hladovějícím lidem dostala až letos v lednu. To, že OSN nepostupovala razantněji, podle autorů dopisu činí z OSN nikoli "symbol naděje, ale symbol spoluviny".
"Na vlastní oči jsme viděli několik těžce podvyživených dětí. Jsem si jistý, že tu jsou také podvyživení starší lidé." Tak popisují humanitární pracovníci situaci v syrském městě Madája, které je už dlouhé měsíce obklíčeno spojenci syrské armády. Situace ve městě je kritická, hladoví tam na 40 000 lidí. Vláda syrského prezidenta Bašára Asada popírá, že přístup do Madáji uzavřela blokádou. Vinu za neutěšenou situaci tamních obyvatel podle ní nesou povstalci, kteří prý hromadí potraviny.
V posledních dnech se začalo hovořit o situaci desetitisíců lidí v syrském městě Madája, které se armáda Bašára Asada pokouší vyhladovět. OSN sice ve čtvrtek odpoledne oznámila, že syrská vláda souhlasila s dodávkami pomoci do obléhaného města, podobných případů je ale v zemi zmítané občanskou válkou více. A humanitární katastrofy se odehrávají "v tichosti". Málokdo se o nich dozví.
Hizballáh se zapojil do války v Sýrii na straně Asadova režimu. Posílá tam tisíce bojovníků, nejméně 1300 jich tam už padlo a dalších pět tisíc bylo zraněno. Hnutí je ale ve složité situaci. Nemůže si dovolit velký konflikt s Izraelem právě kvůli tomu, jak je angažováno v Sýrii.
Během nedělního raketového útoku v syrské metropoli Damašku zemřel člen radikálního hnutí Hizballáh Sámir Kanatar, který byl dlouhá léta vězněn v Izraeli za čtyřnásobnou vraždu. Kantar byl v Izraeli odsouzen v roce 1979 k doživotí za vraždu čtyř Izraelců, mezi nimiž byla čtyřletá holčička. V roce 2008 byl propuštěn v rámci výměny vězňů Hizballáhu za těla padlých izraelských vojáků. Po svém návratu do Libanonu prohlásil, že hodlá pokračovat v boji proti židovskému státu. Není jasné, jakou roli hrál v syrském konfliktu.
Izraelský ministr obrany Moše Jalon na konferenci, pořádané výzkumným centrem Brookings Institution uvedl, že Putin plánoval ruský zásah na maximálně tři měsíce. Ty uplynou na konci roku. Politici židovského státu včetně premiéra Benjamina Netanjahua jednali s ruskými představiteli v Moskvě krátce po zahájení ruských náletů. "Putin chtěl, aby Asadova armáda dostala zpět pod kontrolu Idlíb a další oblasti, držené povstalci, během tří měsíců. To se nestane, zatím vypadá intervence jako neúspěch," uvedl Jalon.
Rusko hledá v Evropě spojence proti Islámskému státu. Kreml vkládá své naděje do Francie, otřesené nedávnými teroristickými útoky. Na spolupráci se prezident Vladimir Putin dohodl i s britským premiérem Davidem Cameronem. Šance na vznik široké mezinárodní koalice, v níž bude i Rusko, jsou ale malé. Alespoň podle Leonida Gozmana, šéfa ruského opozičního hnutí Svaz pravých sil. "Jsem přesvědčen, že podobná koalice může vzniknout, až bude v Rusku demokracie," říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Útok se odehrál v jižní části města ve čtvrti Búrdž al-Bradžná, kde žijí hlavně šíitští muslimové a působí tam hnutí Hizballáh. K útoku se přihlásila organizace Islámský stát (IS), proti které Hizballáh bojuje v Sýrii po boku tamějšího prezidenta Bašára Asada.
Írán ve středu uvedl, že vysoce postavený diplomat, který zmizel při zářijové tlačenici během pouti do Mekky, je naživu. Úředníky v Saúdské Arábii proto vyzvaly, aby diplomata vrátily domů. V íránských médiích se v uplynulých týdnech objevily informace, že Ghazanfar Roknabádí byl v Saúdské Arábii zadržen.
Írán láká afghánské uprchlíky, aby odešli bojovat za Bašára Asada do Sýrie. Lidem, kteří jsou v zoufalé situaci, slibuje měsíční plat a povolení k pobytu. List The Guardian přinesl svědectví íránského fotografa. Ten se účastnil minimálně deseti pohřbů běženců z Afghánistánu, kteří zemřeli v syrské válce. Írán syrskému režimu posílá i mladíky, kterým nebylo ani osmnáct let. Stačí, když s náborem písemně souhlasí jejich rodiče.
Syrští rebelové smazávají ruskou leteckou převahu napadáním vládních pozemních jednotek protitankovými zbraněmi. Dodávky se po ruském vstupu do války zrychlily. I přes masivní ruskou leteckou podporu tak armáda postupuje zatím pomalu. Podle informací agentury Reuters se ale chystá spolu s tisícovkami elitních íránských vojáků a také ozbrojenců Hizballáhu zahájit velkou ofenzívu na největší syrské město Aleppo. Jeho východní část mají v rukou povstalci, západní Asadův režim.
Libanonskému Hizballáhu, jenž bojuje po boku armády, se podařilo obsadit jižní část města Kafr Nabúda. V neděli armáda údajně získala další důležité město v provincii Idlíb, která leží stejně jako Hamá východně od pobřežní provincie Latákíja, jež je domovem vládnoucích alávitů.
Členové organizace Islámský stát (IS) zabili generála íránských revolučních gard bojujícího za režim prezidenta Bašára Asada. V pátek to potvrdil Írán, podle kterého šlo o brigádního generála Hosejna Hamedáního. Generál se zasloužil o posilování jednotné islámské fronty v boji proti teroristům. Podle prohlášení gard ho během mise v oblasti města Aleppo v severní Sýrii zabili příslušníci IS. Írán aktivně zasahuje do bojů v Sýrii na Asadově straně od vypuknutí občanské války v roce 2011. Má v Sýrii mnoho vojenských poradců a pod velením íránských revolučních gard tam operují milice. Aktivně spolupracuje také s libanonským hnutím Hizballáh.
Spojené státy a NATO registrují velký přesun ruských vojáků, děl a raketometů do Sýrie. Může jít o přípravu na ofenzivu proti povstalcům, ve které budou ruské jednotky podporovat přímo na bojišti syrskou armádu. V Rusku se hovoří o příchodu "dobrovolníků" do Sýrie.
Rusko se vstupem do války de facto přihlásilo do koalice, kterou tvoří spolu s Asadem, Íránem a libanonským hnutím Hizballáh. Sunnitské země - zejména Saúdská Arábie a Turecko - nejspíše dodají více zbraní povstalcům, které Rusové bombardují na severozápadě Sýrie a kteří nepatří k Islámskému státu. Putin chce jednoznačně zabránit pádu Asadova režimu, ale není jasné, jaké s ním má další plány. Úplně zničit ozbrojenou opozici proti režimu ale bude sotva možné, byť jí Spojené státy zřejmě vojensky nepomohou.
Židovský stát s nedůvěrou nahlíží na vzrůstající ruskou vojenskou angažovanost v Sýrii a premiér Netanjahu přijel vyřešit otázky, jak zabránit případným kolizím ruských a izraelských letadel nad Sýrií. Po jednání s ruským prezidentem Putinem uvedl, že Izrael a Rusko budou koordinovat své vojenské akce v Sýrii, aby zabránily případným ozbrojeným incidentům.
Když svérázný politik ohlásil v červnu svou kandidaturu, bookmakeři odhadovali jeho šanci na vítězství 100:1. On ale dokázal nemožné a stal se hlavním favoritem, který si - k zděšení labouristického vedení - došel až pro vítězství.
