


Rýsuje se nová válka na troskách Sýrie? Tlak na sousední Izrael sílí, vše je v ruských rukou
Víkendový izraelský útok na Sýrii byl nejsilnější za posledních šestatřicet let. A budou další, dokud Írán nepřestane provokovat, varují Izraelci.



Víkendový izraelský útok na Sýrii byl nejsilnější za posledních šestatřicet let. A budou další, dokud Írán nepřestane provokovat, varují Izraelci.



Do Evropy v listopadu přiletěl jen na skok, aby za fotku z oslav hnutí Hizballáh převzal cenu pro vítězný snímek Czech Press Photo. Hned vzápětí se slovenský fotograf Martin Bandžák vrátil do Kambodže, kde už patnáct let působí jako humanitární pracovník. Jako člen neziskové organizace pomáhal mimo jiné po zemětřesení na Haiti a na evropských hranicích poskytoval pomoc uprchlíkům. Oproti běžným fotoreportérům tak bývá důvěrně seznámený s pohledem místních komunit. „Nepřemýšlím, co mám vyfotit, abych dostal cenu, ale když zachytím něco silného, rád se o to podělím,“ říká dvaačtyřicetiletý dokumentarista v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Tisíce lidí v pátek demonstrovaly zejména v muslimském světě proti středečnímu oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele. Na palestinských územích zemřel při střetech s izraelskými bezpečnostními složkami nejméně jeden Palestinec, dříve se objevila zpráva, že oběti jsou dvě. Podle palestinských záchranářů bylo v Jeruzalémě a na palestinských územích při demonstracích v "den hněvu" zraněno několik stovek lidí. Páteční události jsme sledovali v on-line reportáži.



Jemenského exprezidenta Alího Abdalláha Sáliha zabili v pondělí v metropoli Saná šíitští povstalci poté, co s nimi přerušil spolupráci. Sálih byl v roce 2011 jednou z hlavních postav rebelie proti svému nástupci Abd Rabbú Mansúrovi Hádímu, kterého společně s jemenským etnikem Hútíů odmítl respektovat. Kvůli následné krvavé občanské válce vypukla v Jemenu obří humanitární krize, která trvá dodnes.



Írán staví trvalou vojenskou základnu asi 14 kilometrů jižně od Damašku. S odkazem na nejmenovaný zdroj ze západních zpravodajských služeb o tom dnes informoval web BBC. Informace přichází v době, kdy kvůli roli Íránu v Sýrii roste na Blízkém východě napětí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nedávno podotkl, že Írán se snaží v Sýrii posílit svou vojenskou přítomnost, což podle něj Izrael nedopustí.



Soupeření mezi Íránem a Saúdskou Arábií probíhá na půdě několika zemí Blízkého východu. V Sýrii, Jemenu, ale i Libanonu. Ten patří mezi spojence Íránu. Právě libanonský premiér se ale nedávno objevil v saúdskoarabském Rijádu, kde oznámil, že končí ve své funkci. A pak zmizel.



Syrský prezident Bašár Asad v neděli oznámil, že jeho země nepočítá s žádnou formou spolupráce se státy, které dosud nepřerušily kontakty s teroristickými skupinami. Mezi ty ale řadí i povstalce, kteří usilují o svržení syrského diktátorského režimu. Asad zároveň vyzdvihl spolupráci s Ruskem, Íránem a libanonským Hizballáhem, kteří v syrské občanské válce stojí na jeho straně.



Krize v Perském zálivu stále nemá konce. Saúdská Arábie minulý měsíc obvinila Katar, že financuje teroristy a příliš spolupracuje s Íránem. Následně Kataru stanovila podmínky - pokud je nepřijme, bude pokračovat ekonomická blokáda země, která teď musí dovážet potraviny například z Turecka. Katar na jednu stranu tvrdí, že je připraven jednat. Všechny podmínky saúdskoarabského ultimáta ale odmítá přijmout, protože by tím přišel o suverenitu. Ve středu o katarské reakci budou jednat Saúdští Arabové a jejich spojenci. Zatím to ale vypadá, že k vojenskému zásahu spíš nepřikročí a akorát zpřísní své ekonomické sankce.



Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a o pár hodin později také Jemen, Maledivy a východolibyjská vláda v pondělí oznámily, že přerušují diplomatické vztahy s Katarem. Ve středu se přidalo i Jordánsko a Mauritánie. Vzápětí došlo i k přerušení pozemního, leteckého a námořního spojení. Co vedlo arabské státy k tomuto razantnímu kroku? Jaké jsou nejdůležitější otázky a odpovědi této krize?



Asi padesát zraněných bojovníků radikální Fronty dobytí Sýrie bude evakuováno z palestinského uprchlického tábora Jarmúk v Damašku do provincie Idlib. Dohodla se na tom syrská vláda a povstalci. O dohodě informovala libanonská televize Al-Manar, která má blízko k hnutí Hizballáh.



Podle zdroje, na který se odkazuje televize libanonského Hizballáhu, mohl exploze způsobit nálet izraelských letadel. Izraelský ministr pro tajné služby Jisrael Kac řekl, že operace odpovídá vládní politice bránit vyzbrojování Hizballáhu. Podle místních zdrojů zasáhlo objekty u letiště asi tři hodiny po půlnoci pět úderů. Na místě začalo hořet, ale žádné zprávy nehovoří o obětech ani zraněných.



Skupina 26 lovců byla unesena v prosinci 2015 v odlehlé pouštní oblasti v jihoirácké provincii Musanna u hranice se Saúdskou Arábií. Měli sice iráckou ochranku, ta ale nezasáhla, protože únosci byli v přesile. Šlo prý o asi 100 mužů vyzbrojených lehkými i těžkými zbraněmi.



Ani několik dní od nečekaného amerického útoku na syrskou vojenskou základnu není zatím jasné, jakou mají USA v Sýrii dlouhodobou strategii. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nechce odpovědět na otázku, zda pátečním vystřelením střel Tomahawk radikálně změnila politiku a chce odstranit syrského prezidenta Bašára Asada silou, pokud selžou její vyjednávání s Ruskem a Íránem. Anebo je se setrváním Asada a současnou situací v Sýrii v zásadě smířená. Podle amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona je potřeba nejdřív porazit teroristickou organizaci Islámský stát. Teprve potom se uvidí, co s Asadovým režimem.



Páteční raketový útok USA na leteckou základnu v Sýrii překročil červenou linii. V prohlášení to uvedlo společné vojenské koordinační středisko ruských, íránských a spojeneckých milicí podporujících syrský režim Bašára Asada. Středisko také upozornilo, že se ani přes americký nálet nenechá odradit od osvobození Sýrie.



Protiraketový systém izraelské armády sestřelil jednu z raket vypálených ze sousední Sýrie. Bylo to poprvé, co byl použit moderní obranný systém Arrow. Podle izraelské armády syrská armáda vypálila střely SAM-5 typu země-vzduch. Kam dopadly ostatní rakety, není jasné. Syrská armáda oznámila, že jedno izraelské letadlo sestřelila, další trefila a třetí přinutila k ústupu. Izraelská armáda tvrdí, že všechna letadla jsou v pořádku. Jde o zatím nejvážnější konflikt mezi syrskou a izraelskou armádou od zahájení bojů v Sýrii.



Libanonská televize Al-Manár informuje o nejméně 40 obětech. Syrská státní tisková agentura SANA útok připsala teroristům. Útoky mířily podle Exilové organizace syrských ochránců lidských práv na šíitské poutníky. Tento teroristický čin odsoudilo irácké ministerstvo zahraničí i humanitární představitel OSN v Sýrii Alí Zatárí.



Izrael má s Ruskem od nástupu Vladimira Putina k moci dobré vztahy. Moskvu například nekritizoval za to, že vstoupila do války v Sýrii a změnila poměr sil ve prospěch tamního režimu prezidenta Bašára Asada. Vedle Kremlu ale Asadovi v Sýrii výrazně pomáhá i Írán a na něj napojená libanonská organizace Hizballáh. To už je pro Izraelce problém, protože Teherán i Hizballáh považují za nepřátele. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina jsou to ale v Sýrii pořád důležití spojenci. Izraelský premiér Netanjahu se ho bude snažit ve čtvrtek přesvědčit, že se bez Teheránu v regionu postupně obejde.



Syrské vládní jednotky mají zpět pod kontrolou historickou citadelu na jihozápadním předměstí Palmýry, kterou ovládají od prosince radikálové z organizace Islámského státu. "Armáda získala kontrolu nad citadelou v Palmýře a nad pahorkem na jihozápadním předměstí. Nyní připravujeme útok na město," řekl zdroj z Hiballáhu. V posledních týdnech syrské vládní jednotky podporované ruským letectvem ohlásily rychlý postup směrem k citadele.



Armádní jednotky syrského prezidenta Bašára Asada ovládly údolí Barada, kontrolované doposud povstalci. Nachází se zde hlavní zdroj vody pro hlavní město Damašek. Na předání strategického území se dohodli politici v Damašku s rebely, kteří nejsou součástí dohod o příměří v zemi. Poškozený zdroj vody chce vláda opravit. Z jeho poškození obviňovala povstalci, ti naopak tvrdili, že soustavu poničilo bombardování ze strany vládních sil.



Boje o údolí Barada nedaleko syrské metropole Damašek ohrožují příměří, které na základě dohody mezi povstalci a vládními silami mělo platit až do konání mírových rozhovorů v Kazachstánu tento měsíc. Rebelové jsou odhodláni obnovit mírová jednání až v případě, že bude zcela dodržováno příměří. Podle nich v údolí žijí stovky tisíc civilistů, jejichž životy jsou ve vážném ohrožení.