Poslední kapkou bylo, když rada nepřijala usnesení, že stojí o spolupráci s Pamětí národa. Politici tlačí na to, aby se muzeum otevřelo do konce funkčního období, říká Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum, který opustil správní radu projektu. Nemám potřebu být v radě, kde na sebe lidé křičí. Nahrávky jsme nabízeli jako dar, nechtěli jsme 170 tisíc měsíčně, jak tvrdí historik Blažek, dodává Kroupa.
Státní společnost Čepro ve svém skladu v Loukově na Kroměřížsku otevřela nové výdejní lávky pohonných hmot pro plnění automobilových cisteren. Slavnostní inaugurace, které se zúčastnil i premiér Babiš, byla pomyslnou tečkou za děsivým výbuchem, k němuž v Loukově došlo před rokem a půl. Podívejte se na aktuální snímky i na fotky z tehdejšího neštěstí.
Odmítl se smířit s anonymitou zaměstnanců značky Citroën a ke svým dílům se veřejně přihlásil: k okouzlující „Bohyni“ DS, ale také ošklivému kačátku 2 CV a jeho nástupci Ami 6. I vlnitý plech karoserie typických dodávek dokázal Ital Flaminio Bertoni povýšit na užité umění. Přesto jej zná málokdo, na rozdíl od Nuccia Bertoneho, který osobně prakticky žádné auto nenavrhl.
Je to smutný příběh. Z příběhu Lidic vypadla jedna postava, která by byla problematická, protože by nezapadala do vytvořeného symbolu krásné a čisté obce, míní historik Vojtěch Kyncl. Tvrdí, že jedna z lidických udala místní Židovku. Ta dodnes nefiguruje na seznamu lidických obětí. Vyšetřování nebylo po válce zahájeno, protože komunisté neměli zájem vytvářet vedlejší verze příběhu obce, dodává.
Každý rok na významnou veteránskou akci v Paříži zavítá přes sto tisíc návštěvníků. Letos se na Rétromobile ukazuje více než tisíc aut a fanoušky Tater potěší, že se zde poprvé představuje ucelená vývojová řada této kopřivnické značky.
Ve washingtonském muzeu holocaustu si návštěvníci mohou prohlédnout unikátní dopis. Je to česky psaný list na rozloučenou z roku 1944, který v Osvětimi poslala manželovi Vilma Grünwaldová jen pár okamžiků předtím, než ji spolu s jejím šestnáctiletým synem nacisté zplynovali. Dopis se díky německému dozorci dostal do správných rukou. Manžel Grünwaldové hrůzy vyhlazovacího tábora přežil.
Skupina pařížských muzeí před časem zveřejnila na webu přes 150 tisíc volně dostupných výtvarných děl a fotografií z jejich zdigitalizovaných sbírek. Jsou mezi nimi nejen práce slavných malířů, ale také zhruba šest tisíc snímků legendárního pařížského fotografa Eugena Atgeta, který se silně zapsal do dějin umění. Pojďte se podívat na Paříž na přelomu 19. a 20. století jeho očima.
30. ledna si japonská Mazda připomíná sto let od svého založení. Z počátku přitom automobily vůbec nevyráběla a ani se nejmenovala Mazda. Až postupem času nahradila korek nejprve tři a následně i čtyři kola. Navíc se značce povedlo zpopularizovat Wankelův motor a vyhnout se downsizingu pohonných jednotek v posledních letech.
Dokazovat má ten, kdo obviňuje. Důkaz o tom, že Alžběta Doležalová udala Štěpánku Mikešovou, měl předložit četník, který ji sám zatkl a předal kladenskému gestapu. Svědectví ale podal až po válce, byl to chytrácký krok, hodil to na Doležalovou, říká archivář Vojtěch Šustek a odmítá tak tvrzení historika Vojtěcha Kyncla. Kauza vyvolala velké spory a mimo jiné stála místo šéfku Památníku Lidice.
Před třiceti lety se na Staroměstské náměstí v Praze vrátila expedice Tatra kolem světa. Bez většího zájmu tak skončila tříletá výprava napříč všemi obydlenými kontinenty. Když přitom posádka v roce 1987 vyrážela, zájem byl obrovský. Z cesty vznikly i dva celovečerní dokumenty, které ale nebyly nikdy odvysílány a dlouho byly považovány za ztracené.
Uvnitř leží ostatky zpovědníka krále Přemysla Otakara II., domnívali se archeologové o zazděné a donedávna utajené kapli v Českých Budějovicích. Naznačovala tomu alespoň fakta. Antropologický výzkum však nyní tuto teorii vyloučil. Ostatky, které loni v létě z hrobky obřadně vyjmul kardinál Dominik Duka, totiž pochází hned ze tří lidí z různých století. A teorii nabourávají i kosti krocana.
Když Rudá armáda v lednu 1945 osvobodila vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau, na sovětské vojáky čekali vyhladovělí zoufalí vězni, kteří často jen o vlásek unikli smrti. V Osvětimi došlo také k největší jednorázové hromadné popravě československých občanů za druhé světové války. Nacisté tehdy pomocí plynu zabili 3792 lidí. Událost se stala v noci z 8. na 9. března 1944, tedy přesně před 80 lety.
O úspěch stuttgartské automobilky se zasloužili také čeští Němci. Pravda, česky mluvil málokterý, byť mnozí rozuměli. Třícípou hvězdu formovali z pozice šéfkonstruktéra (Hans Nibel, Ferdinand Porsche), šéfmotoráře (Josef Brauner), dálkového jezdce a „referenčního“ zákazníka (Theodor von Liebieg) nebo manažera závodního týmu (Alfred Neubauer). Dnes připomeneme aspoň poslední tři z nich.
"Kde domov tvůj? Zde domov můj!" a další třicet let stará hesla provolávali na den přesně po třiceti letech ve Vysokém Mýtě. Místní pracovníci muzea se rozhodli připomenout zdejší revoluční masový protest proti okupantům rekonstrukcí tehdejších událostí. Vysoké Mýto mělo tehdy třetí největší posádku Rudé armády, vojáků bylo skoro stejně jako obyvatel desetitisícového města.
Naším úkolem je připomínat lidickou tragédii v celé její šíři, nedovedu si představit, že něco říkat budeme a něco ne, tvrdí Martina Lehmannová, která rezignovala na post ředitelky po sporu s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem. Podle něj neprojevovala dostatek empatie s přeživšími, kteří pak s památníkem ukončili spolupráci. Empatie mi nechybí, do funkce bych se ráda vrátila, vysvětluje.
Asi každý z vás si vybaví notoricky známý nápěv písně Ladislava Vodičky o řidiči a jeho tvrdém chlebu. Je-li nějaké vozidlo přímo ztělesněním této pravdy, pak je to bezesporu Škoda 706 R, nejspíš nejkrásnější náklaďák, jaký u nás kdy vznikl.
Mnoho vynikajících amerických fotografů se ve 30. a 40. letech minulého století zapojilo do programu organizace Farm Security Administration. Vznikly díky tomu unikátní fotografie amerického venkova, který se vzpamatovával z krize a z drastického sucha. Později se k nim přidaly také snímky běžného života v zemi, která po japonském útoku na Pearl Harbor vstoupila do druhé světové války.
Skupina lidických dětí přerušila loni v listopadu spolupráci s Památníkem Lidice, jelikož jim vadí, že se jich ředitelka Martina Lehmannová nezastala v reportáži České televize, podle které matka jednoho z lidických dětí před vyhlazením obce udala židovku. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), jehož resort je zřizovatelem památníku, se pokusil obě strany usmířit. Prozatím marně.
V meziválečném Československu, jehož trh byl dlouho poměrně chráněný a uzavřený, se vedle domácí „velké trojky“ (Škoda, Praga a Tatra) uplatňovali i menší výrobci osobních vozů. Ti se sice s tehdejšími západními automobilkami „fordovského“ typu nemohli z kvantitativního hlediska srovnávat, ale často nabízeli technicky zajímavá vozidla.
Tým kolem historika Kamila Činátla pracuje na moderní výuce dějepisu. Ukazuje učitelům, že i v tomto předmětu mohou být žáci aktivní a místo poslouchání nudných výkladů mohou zkoumat dějiny jako v laboratoři. Vznikla tak aplikace HistoryLab, kterou nyní školy testují. Ohlasy jsou vesměs kladné. Mnohými neoblíbený dějepis by tak mohl doznat zásadních změn.
