Největší chybou je dívat se na historické osobnosti jen dnešní perspektivou. Známe spoustu výroků, které by pro to, že byl rasista, mluvily. O Indech řekl, že je to druhá nejhorší rasa hned po Němcích, líčí historik Bořivoj Hnízdo. Slova o rasismu někdo napsal na podstavec Churchillovy sochy v Praze. Byl sociálním darwinistou, ale pozdním, ve 20. a 30. letech, kdy už se to nenosilo, říká Hnízdo.
Před 67 lety, 11. června 1955, došlo v Le Mans k největšímu neštěstí v historii motoristického sportu. Mercedes Pierra Levegha vyletěl mimo trať a na tribuně vedle svého pilota zabil dalších 83 diváků.
Bývalá Ústřední telekomunikační budova vznikla v roce 1980 na pražském Žižkově a přezdívá se jí Mordor nebo Štrougalova věž. Společnost Central Group komplex odkoupila od společnosti Cetin a chce ho poslat k zemi. Developer spočítal, že demolice za stovky milionů korun by měla trvat zhruba 1,5 roku.
Byl to jeden z nejodpornějších momentů zinscenovaného soudního procesu s Miladou Horákovou a dalšími. Z dobových fotek je zřejmé, že vyšetřovatelé předložili jako důkazní materiál i vlajku s hákovým křížem. "Mělo to evokovat jejich spolupráci s fašisty. Zapomněli ale říct, že většina obžalovaných byla vězněna v koncentračních táborech," říká v debatě Muzea 20. století historik Petr Koura.
U zdi kasáren v Postoloprtech stojí pětice zbitých chlapců ve věku od 12 do 15 let. Po salvě ze samopalů se čtyři kácí mrtví k zemi, jeden přežívá a prosí o milost. Umírá ranou do týla. Byl začátek června 1945 a ve městě ležícím mezi Žatcem a Louny se odehrával největší poválečný masakr v tehdejším Československu. Temný okamžik historie připomínáme několika staršími články o této události.
Do první poloviny 20. století se mohou vrátit návštěvníci Muzea města Ústí nad Labem prostřednictvím nové výstavy o díle nejvýznamnějšího tamního fotografa Rudofa Jenatschkeho. Začala tento týden, potrvá do 14. března příštího roku.
Přesně před sto lety, dva roky po konci první světové války, ztratilo tehdejší Uherské království dvě třetiny svého území a třetinu obyvatel. Tři miliony Maďarů se na základě mírové smlouvy ocitly v cizím státě. Trauma z křivdy přežívá dodnes. I kvůli politikům, kteří tyto pocity využívají pro své vlastní cíle.
Na přelomu 80. a 90. let se zhroutil bývalý východní blok a státy se politicky i ekonomicky začaly transformovat. Do ekonomické sféry patřil také automobilový průmysl, který se však komunistické minulosti nedokázal tak rychle zbavit. Nebylo výjimkou, že ještě na konci 90. let bylo možné koupit auto technicky ze 70. let. A právě na zajímavá auta, která přežila východní blok, jsme se zaměřili.
Před 53 lety tragicky zahynula expedice Peru 1970. Patnáct československých horolezců našlo 31. května 1970 svoji smrt v údolí Bílých Kordiller, kde je zastihlo jedno z nejsmrtonosnějších zemětřesení historie, které si nakonec vyžádalo na 70 tisíc obětí.
Před 70 lety, 31. května 1950, začal v Praze vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou. Soud se konal pod dozorem sovětských poradců a v režii KSČ a zapsal se do historie jako největší demonstrace zvůle československého komunistického režimu za celou dobu jeho trvání. Na konci procesu, 8. června, byly vyneseny čtyři rozsudky smrti a čtyři doživotní tresty.
Se spisovatelkou a jednou z mluvčích Charty 77 Zdenou Tominovou, která v neděli zemřela ve věku 79 let, hovořil historik Adam Hradilek o životě v normalizačním Československu s policií za dveřmi, „mluvčování“, ztrátě vlasti a ochotě „do toho jít“. Rozhovor vyšel roku 2011 v revue Paměť a dějiny, kterou vydává Ústav pro studium totalitních režimů.
Modrý kouř, charakteristický zvuk dvoutaktu a duroplastová karoserie. To jsou možná nejikoničtější prvky Trabantu 601. Jeho výroba začala v roce 1964 a koncem 80. let už šlo o zastaralý vůz i v kontextu zemí východního bloku. Východoněmecká vláda tak přistoupila k modernizaci vozu, což dalo vzniknout Trabantu 1.1 s čtyřtaktním motorem, jehož výroba začala před 30 lety.
Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v Česku na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Byl patrně umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné. Dataci kresby určila radiouhlíková metoda.
18. května 1920, tedy před 102 lety, se v rodině Wojtylů narodil Karol Józef, budoucí 264. papež. Připomeňte si na unikátních snímcích jeho život.
Před 76 lety se Československem prohnala vlna násilností. Města v někdejších Sudetech od Němců "čistili" partyzáni, kteří zřizovali samozvané lidové soudy. Kolaboranti nebo často jen domnělí nacisté byli biti, mučeni nebo dokonce popravováni. Jeden z nejbrutálnějších tribunálů v zemi zasedl v Lanškrouně na Orlickoústecku.
Pick-up s výsuvnou stěnou, kde jsou dvě místa k sezení. Automobil, který by dnes už nejspíše nevznikl, ve druhé polovině 90. let vyrobila Škoda Auto. Pojmenovala ho Felicia Fun, nalakovala do nepřehlédnutelné žluté barvy a nechala tak vzniknout nejvzácnější a nejdražší variantě jinak masové Felicie.
Profesor Martin Kovář není plagiátor a postup Univerzity Karlovy je účelovou snahou o likvidaci člověka, zaznělo na etické komisi Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické, mimo jiných například od proděkana fakulty Miroslava Ševčíka. Akademický senát Filozofické fakulty UK už kvůli tomu požádal vedení univerzity, aby podniklo právní kroky k ochraně dobrého jména instituce.
V roce 1905 byla uprostřed Mohavské pouště ve státě Nevada založena osada Las Vegas. O rok později zde vznikl první hotel a roku 1911 se stalo samostatným městem. K největšímu rozmachu došlo ve 30. letech díky legalizaci hazardních her v Nevadě a otevření Hooverovy přehrady v roce 1936. I dnes je město slavné svou nikdy nekončící zábavou. Podívejte se, jak vznikalo.
V Česku se život vrací zpět do starých kolejí. Počty nakažených koronavirem rostou pomaleji a lidé se začínají znovu sdružovat. Strach z nákazy střídají obavy z budoucího ekonomického vývoje a jeho dopadu na společnost. Podle historika a sociologa Stanislava Holubce bude pandemie velkým dějinným mezníkem podobně jako rok 1989 a rozhodne i o dalším politickém vývoji.
13. května 1981 se turecký atentátník Mehmet Ali Agca na vatikánském náměstí Sv. Petra pokusil zabít papeže Jana Pavla II. Karola Wojtylu (jak zní papežovo občanské jméno), který by v pondělí 18. května oslavil 100. narozeniny, zasáhly čtyři střely, ze svých zranění se ale dokázal zotavit. Atentátníkovi, jehož motivy jsou dodnes nejasné, útok odpustil a přimluvil se za jeho propuštění z vězení.
