První návštěvu 14. dalajlamy v tehdejším Československu připomene výstava fotografií Stanislava Doležala, která začne tento pátek v pražském prostoru Tibet Open House. Nejvyšší tibetský duchovní v únoru 1990 přijel do Prahy na pozvání prezidenta Václava Havla, jenž se stal prezidentem krátce předtím, 29. prosince 1989.
Fotograf Karel Bucháček zachytil na unikátních snímcích, jak komunisté zdemolovali v 80. letech starou část pražské čtvrti Žižkov. Snímky pocházejí z téměř zapomenutého a nebývale rozsáhlého souboru negativů, který zachycuje nejrůznější podoby Prahy a odhadem je v něm přes 70 tisíc snímků.
Jakkoliv se první Škoda s motorem vzadu a pohonem zadních kol, tedy 1000 MB z roku 1964, dala považovat za relativně moderní rodinný vůz, už nástupnická Škoda 100 byla oproti konkurenci morálně i technicky zastaralá. Přesto se v Mladé Boleslavi rozhodli sáhnout ještě jednou pro modernizaci koncepce vše vzadu – a tak v roce 1976 přijela řada 742, známější především jako Škoda 105 a 120.
U letního sídla Strž ve Staré Huti u Dobříše přestavěli kůlnu na garáž a v sobotu 4. června se tu otevírá veřejnosti. Parkuje v ní krásná Škoda Rapid, která byla vyrobena na den přesně jako vůz, se kterým slavný pár tvořený herečkou Olgou Scheinplflugovou a spisovatelem Karlem Čapkem projel půlku Evropy.
V Zámečku na okraji Pardubic nacisté za heydrichiády drželi a na nedalekém popravišti zastřelili obyvatele Ležáků i ty, kdo pomáhali výsadkářům z operace Silver A. Komunisté si z objektu udělali agitační středisko a nechali ho chátrat. Tzv. Larischova vila se pak ocitla v areálu firmy Foxconn. Roku 2015 ji získala Čs. obec legionářská. Nyní se jí podařilo opravit věž, která se zdála na odpis.
To, co se prohnalo Ukrajinou, si neumíme představit. Je to memento: podívejte se na to, ať nikdo netvrdí, že to bylo bezvadné, říká fotograf a bývalý novinář Jan Dobrovský. Spolu s Karlem Cudlínem a Martinem Wagnerem zachytil v obrazové knize Lost Europe proměnu Ukrajiny. Věděli jsme, že skrze ni fotíme vlastní sentimenty. Lidé se soustředí víc na požitky než na odpovědnost za vlastní život, míní.
Chystáte se na dovolenou? Díky novému seriálu, který právě začíná, se můžete podívat, jak vypadaly oblíbené turistické cíle před 120 lety. První díl se zaměřil na Řecko. Staré fotochromové snímky, které ve své době sloužily jako pohlednice, ukazují podobu Akropole, Delf, Sparty, Olympie i ostrovů Korfu a Zakynthos.
Dacia 1300, Žiguli nebo Trabant 601. Socialistické automobilové bestsellery, které se s úspěchem prodávaly i v Československu. Existuje však i několik mimořádně úspěšných modelů východního bloku, které se na československé silnice nikdy nedostaly. Jedním z nich je i Záporožec, patrně nejslavnější a nejznámější automobil z Ukrajiny.
Nemohla se zachovat jinak. Já bych nikdy nebyla statečná jako ona, proti takové nemůžete mít žádné výhrady, řekla v roce 2017 v DVTV dcera Milady Horákové Jana Kánská. Od justiční vraždy demokratické političky dnes uplynulo 70 let. Byla jsem stále hlídaná, stejně jako celá naše rodina, lidé se mě i trochu báli, vzpomínala Kánská.
Před 73 lety československý komunistický režim zavraždil Miladou Horákovou. Ženu, která si vždy stála za svými ideály a hodnotami, předtím ve vykonstruovaném procesu odsoudil k trestu smrti. Její manžel Bohuslav Horák později uprchl do Spojených států a poté ho následovala i dcera Jana. Podívejte se na unikátní snímky rodiny Horákových.
Komunisté se od toho, co se dělo v 50. letech, distancují alibisticky a vyhýbavě. Mají v názvu slovo komunistická, což je absurdní s ohledem na to, že komunistický režim je ze zákona zavrženíhodný, říká Michal Gregorini ze sdružení Dekomunizace. Transparent s portrétem Milady Horákové odmítla vyvěsit Filozofická fakulta UK a nově i Matfyz. Je to škoda, měli to udělat, je to ikonický motiv, míní.
Chápu, že někdo vidí heslo “Zavražděna komunisty” jako zkratku. Je to zkratka, ale je to i podnět k diskuzi. Milada Horáková by měla být připomínána jako aktivní žena se silným odhodláním, sociálním cítěním a akcentem na ženskou rovnoprávnost, míní historik Jan Synek, autor knihy Mám klid ve svém svědomí. Propaganda byla masivní, řada lidí tomu věřila, Horákové nadávali a plivali na ni, říká.
Velkolepá, celonárodní oslava socialistické společnosti. Tak komunisté pojímali spartakiády, monstrózní hromadná cvičení, kterých se na různých úrovních účastnily miliony lidí. Od zahájení první spartakiády na Strahově 23. června uplynulo 68 let.
Překladům Williama Shakespeara do češtiny zasvětil 30 let života a během práce sbíral i střípky o době, v níž slavný dramatik žil. Z nich posledních osm let sestavoval knižní mozaiku, která vyjde ještě letos a bude mít tisíc stran. Profesor anglické literatury Martin Hilský ale nemusí mít strach, že by ji nikdo nečetl. O Shakespearovi a jeho době totiž dokáže mluvit tak, že strhne i nezasvěcené.
Před třiceti lety zavolal fotografovi a padagogovi Vladimíru Birgusovi jeho kolega Vojtěch Bartek. Otázka zněla jednoduše: Nechceš v Opavě založit novou katedru fotografie? Bylo to v době těsně po sametové revoluci, kdy se rodila řada nejrůznějších projektů. Ten opavský uspěl. Právě nyní slaví opavský Institut tvůrčí fotografie 30 let své existence. Jak jinak než fotografickou výstavou.
Právě dnes uplynulo 78 let od hrdinné smrti sedmi československých výsadkářů. V kostele a jeho kryptě padli po několikahodinové bitvě s německou přesilou. Boji předcházel útok Josefa Gabčíka a Jana Kubiše ze skupiny Anthropoid na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Památku výsadkářů uctila i česká armáda klipem, ve kterém účinkují výsadkáři ve věku Gabčíka a Kubiše.
Byla to doba, kdy českým zemím vládl rakousko-uherský mocnář František Josef I. a fotografovalo se velkými měchovými aparáty na skleněné desky. Přesto už tehdy vznikaly působivé fotografie turistických lokalit po celém světě. A jelikož se používaly na pohlednice, byly už na začátku století barevné (i když se kolorovaly ručně). Pojďte se podívat na fotoprůvodce Rakouskem z doby našich pradědů.
Přímo na brífinku Komunistické strany Čech a Moravy v Poslanecké sněmovně se krátce po poledni objevila na řečnickém pultíku podobizna Milady Horákové. Projekci má na svědomí firma Artur Production. Kreativci tak chtějí upozornit na zrůdnost nejznámější justiční vraždy v československých dějinách. Na konci června od ní uplyne 70 let.
Otázku, jakým autem nahradit úspěšný model Nuova 500, vyřešil Fiat v říjnu 1972 představením tři metry dlouhého modelu 126. Už o rok dříve přitom Italové podepsali licenční smlouvu s polskou vládou, která dala československým sousedům možnost nový model vyrábět na svém území. A je dost možné, že ani jedna ze stran tehdy netušila, že se Polski Fiat 126p stane fenoménem polských silnic.
Do Sovětského svazu odjížděly ve dvacátých letech minulého století tisíce nadšených Čechů a Slováků s velkým snem vybudovat ráj na zemi. Jejich komuny postavily - nehledě na velmi drsné podmínky - prosperující továrny, mlýny, elektrárny i pivovary. Jejich sen se přesto zhroutil. Při stalinských represích byli ožebračeni, vězněni i vražděni. Podívejte se na příběh české komuny Reflektor.
