Před třemi desítkami let vznikla Policie České republiky z českých složek tehdejší Veřejné bezpečnosti. Formálně tak zanikl policejní sbor vytvořený úřady komunistického režimu krátce po skončení druhé světové války. Ten naopak po převzetí moci komunisty v roce 1948 nahradil prvorepublikové četnictvo i státní a obecní policii.
Žižkov, nazývaný pražský Montmartre, byl vždy svébytnou čtvrtí. Vznikl v roce 1875 jako samostatný celek pod názvem Královské Vinohrady I. Tato část se pak v roce 1877 přejmenovala na Žižkov, který byl roku 1881 povýšen na město a o jednačtyřicet let později začleněn do nově vzniklé Velké Prahy. Aktuálně.cz přináší další díl seriálu o pražských čtvrtích.
Renault na přelomu století, to byla automobilka, která se rozhodně nebála neotřelých nápadů. Stačí si vzpomenout na auta jako Sport Spider nebo Clio V6 se šestiválcovým motorem místo zadních sedadel. Nad všemi "divokými" modely ale ční jediný. Avantime byl kříženec MPV a kupé, který nikdy předtím a nikdy potom neměl v automobilovém světě obdoby. Letos oslavuje dvacet let od uvedení na trh.
Nedílnou součástí automobilové výroby jednotlivých socialistických států byly modely pro masy. Auta, která pracujícím poskytla sen o dostupné individuální mobilitě. V Československu tuto roli plnilo mimo jiné embéčko, v Sovětském svazu žigulík a v Polsku měli Syrenu. Čtyřmetrové auto, které nikdy neopustilo hranice své domoviny, kde se však bez nadsázky stalo ikonou.
Před 170 lety, 12. července 1851, zemřel vynálezce daguerrotypie Louis Daguerre. Jeho objev z roku 1839 stál na začátku mohutného rozvoje fotografie, ale přispěl i k rychlému šíření erotických obrázků. Už v prvních letech existence daguerrotypie vznikly nádherné portréty, krajinářské fotografie i akty. Snímky, které psaly historii, nově koloroval fotoeditor Aktuálně.cz Dan Poláček.
V neděli 18. července uplyne 130 let od zahájení provozu první elektrické tramvaje nejen v Praze, ale i v českých zemích, a také 130 let od zahájení provozu lanovky na Petřín. Pražský dopravní podnik láká na řadu vzpomínkových akcí. Podívejte se na legendární modely v pražských ulicích.
I v 70. a 80. letech byly automobily ZiL symbolem socialistického luxusu. Nic opulentnějšího se v centrálně řízeném hospodářství nevyrábělo a modely z moskevského závodu nadále představovaly pozoruhodný kontrast ke stále starším běžným automobilům. Stárnutí se ovšem nevyhnulo ani těm nejlepším, a když byl koncem 80. let odmítnut moderní ZiL 4102, bylo jasné, že je s mamutími modely konec.
Druhá světová válka proslavila celou řadu strojů: od britské stíhačky Spitfire přes sovětský tank T-34 až po nezastavitelný malý americký off-road Willys MB, kterému dnes nikdo neřekne jinak než džíp. Některé ale zůstaly pozapomenuty, a přitom k vítězství nad Německem přispěly vrchovatou měrou. Platí to i o letos osmdesátiletém Studebakeru US6.
Ulicemi Barcelony se tehdy ještě procházel geniální architekt Antoni Gaudí a jeho monumentální chrám Sagrada Família se teprve začínal stavět. Arény bouřily býčími zápasy a na fasádě katedrály v Salamance ještě nebyl vytesán kosmonaut. Právě tu dobu zachycují barevné fotografie, pořízené v rozmezí let 1890 až 1906. Jsou nyní svébytným průvodcem po Španělsku v dobách našich pradědů.
Alžbětu Doležalovou, která přežila vyvraždění Lidic, nelze vinit z udání její židovské podnájemnice Štěpánky Mikešové. Shodli se na tom experti renomovaných historických ústavů, univerzit či muzejních a památkových institucí. Opačného názoru je pouze brněnská Univerzita obrany. Závěry předních tuzemských i zahraničních historiků zveřejňuje nyní na svém webu Památník Lidice.
Ceny historických škodovek letí poslední roky vzhůru a dát několik set tisíc korun za "stovku" nebo "embéčko" není nic neobvyklého. Přesto cena o uplynulé neděli vydražené Škody 100 de Luxe překvapila asi úplně všechny. Zelený sedan z roku 1974 se v Lysé nad Labem prodal za 1,85 milionu korun.
O výrobu těch nejluxusnějších automobilů se v Sovětském svazu už před druhou světovou válkou starala moskevská automobilka ZiS. Válka sice produkci přibrzdila, už během ní ale začal vývoj luxusní limuzíny 110, která se po konci války objevila v sériové výrobě. A pak už přišla řada na patrně nejznámější limuzíny pro ty "nejvyšší z nejvyšších" - modely se jménem ZiL.
Před 55 lety si první zákazníci přebírali automobily Fiat 124. Auto, které žilo v licenčních podobách ještě mnoho let a stal se z něj jakýsi průkopník globalizace. V Československu se rozšířila jeho ruská verze VAZ 2101 (neboli Žiguli či Lada 1200). Zavzpomínejte na historii důležitého italského auta.
Je to velmi symbolický krok, který se bude týkat maximálně několika tisíc lidí, ale ze symbolického hlediska je to důležité, komentuje historik Petr Blažek rozhodnutí Slovenska snížit důchody bývalým představitelům komunistického režimu či příslušníkům StB. Napsaný je dobře, je v něm myšleno na lidi, kteří sice zastávali funkce, ale zároveň pomáhali disentu, dodává.
Nejlepší politika vůči Rusku je dobrá politika vůči Ukrajině, je velmi těžké působit na Rusko přímo, říká americký historik Timothy Snyder. Rusko přirovnává ke špatnému doktorovi, který přijde k vám domů, řekne, jakou máte nemoc, a ještě ji zhorší. Schůzka Bidena s Putinem v Ženevě podle něj hlubší historický dopad mít nebude.
Léto přichází a s ním i ideální čas na automobily bez střechy. Kdy jindy si užít jízdu s otevřeným nebem nad hlavou, než právě za slunečného počasí v kombinaci s vysokými teplotami. Je pravda, že nabídka kabrioletů se v posledních letech zmenšila. Socialistický autopark na tom ale byl ještě mnohem hůř. Kabrioletů bylo málo, většina jen pro vyvolené. Podívejte se, jaká auta se nabízela bez střechy.
Staroměstská exekuce je spojena s mnoha krutými tresty, toho vůbec nejpotupnějšího se ale dočkala trojice oběšených. Pro dva z nich, Šimona Sušického a Jana Kutnaura, to byl trest zvláště přísný. Oproti ostatním popraveným v povstání nehráli nijak zásadní roli a neměli žádné politické ani materiální ambice. "Doplatili ovšem na to, že byli členy jednoty bratrské," říká historička Olga Fejtová.
Česko si připomíná 400 let ode dne, kdy kat Mydlář na Staroměstském náměstí na rozkaz habsburského císaře popravil 27 "českých" pánů, rytířů a měšťanů a ukončil tak stavovské povstání. Staroměstská exekuce bývá považována ze jeden z nejtemnějších momentů české historie, podle historičky Marie Koldinské ji ale Češi vnímají zjednodušeně. Nebyla to likvidace elity, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Přestože na světě existuje mnoho muzeí a dokumentačních center holokaustu, stále má smysl budovat nová, zejména ve vazbě na konkrétní země a regiony. V pondělí to řekl uznávaný americký historik Timothy Snyder při přednášce v Brně.
"Jít se očkovat jen kvůli privilegiím, která stát nabízí, je stejně morální jako vstoupit v osmdesátých letech do KSČ," šířilo se nedávno masivně po Facebooku. Emoce byla uspokojena, rozum zůstal stát a historie dostala na frak. Tak si ji zkusme připomenout.
