








K historickým budovám mají Češi poněkud rozporuplný vztah. Zatímco některé si hýčkají, jiné z nepochopitelných důvodů leží ladem. To je také případ městských lázní na pražském Žižkově, které se postupem času dostaly do alarmujícího stavu.



Místa, která jsou spojená s hrůzami druhé světové války, jsou pro řadu lidí z různých důvodů velmi přitažlivá. Ne každého milovníka historie ale napadne, že kolem jednoho takového možná denně chodí bez povšimnutí. Tím místem je pražská Branická skála, jejíž tajemství fascinuje dodnes.



Jeden z nejhorších kriminálních případů znovu ožívá v druhé řadě seriálu Metoda Markovič: Straka. Šestnáctiletý mladík Jiří Straka v Praze v roce 1985 znásilnil a zavraždil tři ženy, další napadl. Pro Straku, který zločiny spáchal v době příprav na tehdejší monstr podnik Spartakiádu, se vžilo označení spartakiádní vrah.



Dodnes patří mezi nejkontroverznější osobnosti automobilového sportu. Violette Morrisová se prosadila v disciplíně, kde do té doby dominovali převážně muži. Společnosti ale nebyla trnem v oku jen kvůli pověsti rebelky. V její neprospěch mluví také náklonnost k nacistické ideologii, která ji nakonec stála život.









Když si vychutnáváte Margheritu, kaiserku nebo Pavlovu, možná netušíte, že názvy těchto dobrot odkazují na významné postavy minulosti. Slavná balerína, italská královna, anglický hrabě či rakouský císař – ti všichni se stali nečekanou inspirací pro kuchaře a cukráře, kteří jejich jména spojili s gastronomickými výtvory.






V momentě, kdy se ručičky hodin přiblíží k půlnoci, se svět na okamžik zastaví. Pak bouchne šampaňské, na obloze se objeví ohňostroje a my si popřejeme do nového roku to nejlepší. Ačkoliv stylů oslav je mnoho, možná překvapivě spousta z dnešních zvyků slavení Silvestra a Nového roku mají kořeny hluboko v antice, středověku i lidových tradicích.



Byl to nejambicióznější hotelový projekt své doby. Místo, kde se bazény plnily šampaňským, v kasinu se točily miliony dolarů a hosty obsluhovaly dívky v kostýmech „zajíčků“. Chorvatský hotel Haludovo na ostrově Krk měl být oázou západního luxusu uprostřed socialistické Jugoslávie. Dnes je z něj betonový skelet, který připomíná spíše scénu z postapokalyptického filmu.



Druhá světová válka psala mnoho zcela šílených příběhů. Mezi ty nejděsivější patří osud ruské zdravotní sestry Antoniny Makarovové, která padla do zajetí a následně začala kolaborovat s nacisty tím nejhorším způsobem. Spravedlnosti navíc unikala celá desetiletí.



Spisovatel, který komentoval vraždy, jež sám spáchal. Johann „Jack“ Unterweger se z doživotně odsouzeného vraha proměnil v literární hvězdu a symbol „napraveného vězně“, jen aby po propuštění začal znovu zabíjet. Příběh muže, který dokonale obelstil rakouskou kulturní elitu, dodnes zůstává temnou lekcí o lidské manipulaci. Proč nikdo tak dlouho nechtěl vidět vraha za charismatickým autorem?



Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?



Mění se dějiny, vánoční dekorace, dárky, ale dětská radost zůstává pořád stejná. Myšlenku, že dárky nosí Kristovo dítě, zavedl Martin Luther. Z protestantských zemí se tradice postupně přelila i do těch katolických, a tak Ježíšek dělá radost dětem už pěkně dlouhou dobu. Podívejte se, jak se děti radovaly v posledních sto letech.



Vojáci hrající fotbal mezi zákopy, modrá planeta vycházející nad Měsícem, sovětské tanky v Kábulu či rozdělení státu. Deset zlomových okamžiků dějin se odehrálo právě ve dnech, kdy svět slaví klid a mír. Od Julia Caesara po rozdělení Československa – tyto příběhy změnily běh historie během svátků.



Zatímco v nedaleké vesnici lidé uklízeli a chystali se na Vánoce, bílovickým lesem se před stmíváním procházeli tři muži - spisovatel Rudolf Těsnohlídek, malíř František Koudelka a úředník Josef Tesař. Mezi porosty se vydali hledat malou jedličku na Štědrý večer, místo toho však objevili něco šokujícího. Nebohé miminko. A právě k této holčičce se váže příběh prvního českého vánočního stromu.






Příběh lodi Mary Celeste je jednou z nejzáhadnějších mořských událostí v dějinách. Americká brigantina byla v roce 1872 nalezena uprostřed Atlantiku zcela opuštěná, bez jediné stopy po desetičlenné posádce. Co se tehdy na moři skutečně stalo?



V píscích starověkého města Džanet - asi 160 kilometrů severovýchodně od Káhiry - narazili archeologové na nález, který nemá v moderní egyptologii obdoby. V jedné z královských hrobek totiž objevili 225 dokonale vypracovaných a zachovalých pohřebních figurek. Objev okamžitě získal status senzace - a to nejen kvůli rozsahu nálezu, ale i kvůli záhadám, kterým může pomoci přijít na kloub.



Jedna z nejznámějších vražd v historii populární hudby se odehrála v roce 1980, když Mark David Chapman zastřelil Johna Lennona přímo před jeho domem na Manhattanu. Chapman později uvedl, že Lennona zavraždil kvůli jeho slávě a životnímu stylu. Rozhořčil jej zpěvákův výrok o tom, že Beatles jsou "populárnější než Ježíš". Podívejte se do galerie na další vraždy slavných osobností.



Po pětileté rekonstrukci se v sobotu otevře hlavní budova Muzea Prahy na Florenci. Návštěvníci uvidí novou digitální a interaktivní expozici, která vychází z jednoho z nejcennějších exponátů muzea - Langweilova modelu Prahy. Vstup do muzea bude nejméně několik prvních měsíců bezplatný. Novinářům to v úterý řekl ředitel muzea Ivo Macek.









Frakce Rudé armády byla nejradikálnější teroristickou organizací poválečného Německa. Její příběh je dramatickým svědectvím o generaci mladých intelektuálů, kteří své revoluční sny přeměnili v brutální násilí. Ale skončilo to jako obvykle: třicet let šířili teror, zabili desítky lidí a nakonec sami skončili ve vězení nebo mrtví.



Kniha historika a politologa Tomáše Vilímka vychází z dopisů, které českoslovenští občané adresovali prezidentovi a jeho kanceláři mezi roky 1968 až 1989. Autor čerpá z mnohaletého výzkumu a klade důraz nejen na širší hospodářské, politické a sociální souvislosti analyzovaných jevů. Nabízí i poutavé příběhy - některé jsou úsměvné, jiné naopak vykreslují syrovou realitu mocenské zvůle a bezpráví.