V létě 1764 se na kopcích francouzského Gévaudanu objevil vraždící stín. Během tří let zabila neznámá bestie až 124 lidí, většinou ženy a děti. Král vyslal armádu, elitní lovce i kněze s exorcismy – nic nepomohlo. Dobové svědectví mluvilo o monstru velikosti telete s ohnivou srstí, které unikalo střelcům a mělo nadpřirozenou inteligenci. Byl to vlkodlak? Exotické zvíře? Či sériový vrah v masce?
To, že vznikla republika, nebylo překvapení ani šok, myslí si historik Luboš Velek z Masarykova ústavu Akademie věd. „Spíš byla otázka, kdo se toho nového státu zmocní,“ dodává. Podle hosta Matyáše Zrna je ale potřeba říct, že bez první světové války by byl zánik Rakouska-Uherska a vznik českého státu nemyslitelný.
Na podzim roku 1983 najely do pouště v Novém Mexiku bagry a vyhloubily mohutný hrob. Hrob pro neúspěch, který pro tehdejšího hegemona amerického videoherního trhu, společnost Atari, znamenal tvrdý konec.
Mariánské Lázně, to není jen klid, zeleň a prameny – skrývají v sobě také příběhy evropských králů, umělců i léčebných metod, které jinde v Česku nenajdete. Když se vydáte do tohoto výjimečného města, čekají na vás nejen klasické lázeňské procedury, ale také fascinující místa a zážitky, o kterých mnozí netuší.
Po Havlově amnestii se na svobodu dostali i budoucí sérioví vrazi. Josef Kott a Michael Kutílek následně během pouhých 26 hodin spáchali čtyři brutální vraždy a oběť dalšího pokusu přežila jen zázrakem, údajně v rámci satanského rituálu. Jejich krvavé řádění otřáslo Československem. Případ však nekončí ani po 35 letech – soud v říjnu 2025 znovu zamítl Kottovu žádost o obnovu procesu.
Výstava obálky se vzkazem prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, která v úterý začala v Národním archivu na pražském Chodovci, představuje výsledky konzervátorského průzkumu, během něhož archiváři zjistili, z jakých materiálů byly popsané listy a obálka vyrobeny. Expozice je k vidění zdarma do pátku 24. října. Předchozí registrace na ni není nutná.
Drzá loupež klenotů z Louvru šokovala Francii a zasáhla přímo střed terče - francouzská národní hrdost utrpěla těžkou ránu. Škoda zatím nebyla vyčíslená, ministr vnitra Laurent Nuñez však označil hodnotu odcizených šperků za "nedozírnou". Útok na Louvre podle něj představuje útok na francouzskou historii a kulturní dědictví.
Na veřejnost se postupně dostávají informace o perfektně organizované a především drze provedené krádeži v pařížském Louvru. Zloději šperky sebrali přímo před zraky návštěvníků. Na sociálních sítích se navíc objevilo video, které čin zachycuje z bezprostřední blízkosti.
I po osmi staletích ji obklopuje záhadná aura. Podle legendy ji totiž za jedinou noc stvořil samotný ďábel. Pravda je ale ještě pozoruhodnější: monumentální svazek Codex Gigas, známý jako Ďáblova bible, která vzbuzuje pozornost úctyhodnými rozměry i strachem nahánějící kresbou pekelníka, napsal jeden jediný mnich. Podle odhadů musel usilovnou prací strávit několik dlouhých let.
Anatolij Onoprienko, přezdívaný Bestie z Ukrajiny, Terminátor či Občan O, zavraždil během svého řádění 52 lidí, z toho 43 za půl roku. Systematicky střílel, zapaloval domy a nezanechával svědky. Masivní policejní hon selhal, mučení stálo nevinného další život. Nakonec to byla náhoda a sériové číslo stereo přístroje, co ukončilo řádění nejbrutálnějšího vraha postsovětského prostoru.
Tam, kde dnes najdete fotbalové hřiště nebo novostavby, kdysi stály malinké nouzové domky označené zelenými cedulkami. Ačkoliv Hrdlořezské a hloubětínské kolonie už téměř zmizely z mapy, příběhy jejich obyvatel přetrvávají. A právě ty lidem předává třeba sociolog David Platil, autor knihy Zmizelá Praha, se kterým jsme vyrazili na procházku po okolí, kde kdysi našli svůj domov mnozí přistěhovalci.
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Návštěvníci světoznámého Kolosea budou mít poprvé po téměř dvou tisících letech možnost projít tajnou chodbou, která umožňovala římským císařům nepozorovaně vstoupit do starověkého amfiteátru. Tajná chodba známá jako Commodův průchod (Commodus Passage), pojmenovaná po římském císaři, který se stal ikonou díky filmu Ridleyho Scotta Gladiátor, se veřejnosti otevře letos 27. října, píše agentura AP.
Je to jen pár dnů, co do středočeských Lešan dorazil vzácný a tak trochu i bolestivý kus historie. Pod plachtou na korbě náklaďáku se sem přes Rumunsko a Bulharsko "vrátil" sovětský vojenský transportér BTR-152, který sehrál důležitou roli v srpnu 1968. Tento typ byl totiž jedním z hlavních vozidel, v němž se po Československu pohybovala okupační vojska.
Ponořte se do odtajněných spisů a odhalte skutečnou pravdu za největšími případy bermudského trojúhelníku. Zmizení letky číslo 19 a záhada nákladní lodi USS Cyclops nejsou dílem mimozemšťanů. Jak se z lidských tragédií a technických selhání zrodil legendární mýtus 20. století?
Nejdřív to vypadalo jako zašlé kovové šperky z bazaru za pár dolarů. Jenže když se na ně podíval někdo znalejší, přišlo překvapení. Nález z kanadského sekáče teď zkoumají odborníci – a může jít o středověký poklad s nečekanou historií. Možná dokonce až z časů Západořímské říše.
V říjnu 1928 otřásla prvorepublikovou Prahou tragédie, jakou město do té doby nezažilo. Na nároží ulic Na Poříčí a Biskupská se během stavby zřítil sedmipodlažní dům. V jediném okamžiku se z novostavby stal hrob desítek lidí – 46 jich zemřelo, přes 30 dalších si odneslo menší či větší zranění. Mezi oběťmi bylo i 17 dělníků z několika jihočeských vesnic, kde si jejich památku připomínají dodnes.
Když 4. října 1883 vyjel z pařížského nádraží první Orient Expres, začal se psát příběh legendy. Vlak, který spojil Západ s Balkánem a Istanbulem, nabídl tehdy něco zcela nevídaného - hotel na kolejích, jaký Evropa dosud nepoznala. Měkké postele, stříbrné příbory, jídlo hodné králů. Luxus, který si mohli dovolit jen ti nejbohatší. Nešlo tak jen o symbol pokroku, ale i jízdu ekonomické nerovnosti.
Bydleli byste v chatrči ze dřeva a plechu? Pro tisíce pražských přistěhovalců to kdysi byla realita - někdy těžká, jindy zase překvapivě krásná. Prohlédněte si unikátní fotografie ze života v nouzových koloniích, které jsme jako bonus obarvili moderní technologií. A jejich příběhy objevte díky knize Nouzové kolonie, kterou vydalo nakladatelství Paseka na jaře 2025. Víte, kde kdysi žili potřební?
„Nikdy jsem nebyla v synagoze, ale přitom mám spoustu přátel židovského původu. Jsem šťastná, že se tam konečně podívám – z úcty k nim,“ říká Jitka Vodňanská během naší procházky po pražských ulicích. Už teď je jasné, že tahle vycházka nebude jen o Praze Dana Browna, ale i o hlubších příbězích, které se ve městě a jeho ulicích skrývají.
