Dánsko je uražené a ve Spojených státech nevědí, co si mají o svém prezidentovi myslet. Byl to vtip, kouřová clona nebo chtěl dát Donald Trump dalším světovým mocnostem na vědomí, že Amerika chce dominovat oblasti Arktidy? Americká média a analytici si už ze strany Trumpa zvykli na překvapení. Jeho nápad, že by od Dánska mohl koupit Grónsko, ale všem znovu vyrazil dech.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo hovořil se svým dánským protějškem Jeppem Kofodem. Politici spolu jednali jen den poté, co americký prezident Donald Trump narychlo zrušil plánovanou zářijovou návštěvu Dánska kvůli tomu, že s ním dánská premiérka nechtěla probrat prodej Grónska Spojeným státům. Informaci přinesla agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump v úterý zrušil chystanou cestu do Dánska, protože pětimilionové království odmítlo jednat o jeho nabídce na odkup Grónska. Podle Bořivoje Hnízda, odborníka na politickou geografii z Metropolitní univerzity v Praze, se význam Grónska díky klimatickým změnám bude zvětšovat, stejně jako potíže s rozdělením vlivu v Arktidě mezi světovými velmocemi. "Trumpův způsob diplomacie je velmi zvláštní. Jako obvykle to trochu přepálil, ale podle mého tím něco i získá," myslí si Hnízdo.
Americký prezident Donald Trump zrušil zářijovou cestu do Dánska, neboť premiérku Mette Frederiksenovou neoslovila jeho nabídka ohledně nákupu Grónska. Uvedla to agentura Reuters. Předsedkyně dánské vlády označila rozhodnutí za politováníhodné, vztahy obou zemí to ale podle ní nenaruší. Výměnou za ostrov, který je autonomním územím Dánska, Trump navrhoval převzetí dánských subvencí a vysokou jednorázovou částku.
Americký prezident Donald Trump na Twitteru opět přispěl ke kontroverzní diskuzi, kterou vyvolala informace, že Spojené státy uvažují o koupi Grónska. Zveřejnil totiž fotomontáž grónské vesnice s malebnými dřevěnými domky, vedle kterých stojí lesklý mrakodrap Trump Tower.
Ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow v neděli potvrdil, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa zkoumá možnost nákupu Grónska a není to jen nejapný žert, jak si myslí dánští politici.
Americký prezident Donald Trump zvažuje, že by od dánské vlády koupil Grónsko. V pátek o tom informovala televize CNN s odkazem na dva zdroje blízké Trumpovi. Šéf Bílého domu měl nápad opakovaně vznést na jednáních a večeřích se svými poradci.
Nizozemci obývají území, které z velké části leží pod úrovní hladiny moře. Během staletí vybudovali důmyslný systém bariér a kanálů na kontrolu vody. Globální oteplování ale všechno mění. Vlivem tání ledovců se začne zvyšovat hladina moří a hráze chránící Nizozemsko přestanou stačit. "Vodu máme pod kontrolou a ještě tak 50 až 70 let to udržíme," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz výzkumník a glaciolog z univerzity v Utrechtu Peter Kuipers Munneke. "Moment, kdy hladina moře stoupne tak, že už ji nezastavíme, přijde určitě. Důležité je se ptát, kdy to přijde."
Sezona tání letos zasáhla Grónsko dříve, než je obvyklé. Ostrov přišel minulý čtvrtek během jediného dne o dvě miliardy tun ledu, což se v prostředku června nestává. Pokud bude situace pokračovat, může letošní rok překonat dosud naměřené rekordy.
V tomhle ročním období by mělo v Grónsku tát čtyřikrát méně ledu, upozorňuje ekolog Alexander Ač. Svět obletěl snímek psí smečky, která vypadá, jako kdyby běžela po hladině moře. Ve skutečnosti se spřežení na fotce dánského vědce brodí vodou z tajícího ledovce na severozápadě ostrova. Průměrná teplota v Grónsku je teď asi o jeden a půl stupně vyšší než průměrná teplota v minulém století, říká Ač. Bez vlivu člověka by téměř neexistoval důvod pro to, aby globální teplota rostla. Odhady klimatických i ekologických modelů se spíše zhoršují, dodává.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo odložil čtvrteční plánovanou cestu do Grónska, protože se musí vrátit do Washingtonu. V Londýně to oznámila ministerská mluvčí Morgan Ortagusová. V úterý Pompeo náhle zrušil návštěvu Německa, kde se měl sejít s kancléřkou Angelou Merkelovou a ministrem zahraničí Heiko Maasem. Místo toho šéf americké diplomacie odjel na neohlášenou návštěvu Iráku.
V Grónsku v těchto dnech začíná letní sezona, během které kvůli vysokým teplotám a intenzivnějšímu slunečnímu svitu každý rok tají masy ledu. Grónský ledovec dělá klimatologům starosti už několik let. Teď se ale ukázalo, že ubývá tak rychle, že už nyní významně přispívá ke zvyšování hladiny světového oceánu. Taje šestkrát rychleji než před 40 lety.
Největší grónský ledovec Jakobshavn, který řada odborných studií označovala za vůbec nejrychleji tající na světě, se nečekaně zvětšuje. Zjistili to vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Podle nich začalo přírodní těleso růst v roce 2016 díky chladnějším vodám oceánu.
Klimatické změny mohou přinášet i příležitosti. Grónský ledovec taje enormní rychlostí a kromě už mnohokrát opakovaných hrozeb to pro obyvatele největšího ostrova na světě znamená vidinu náhlého ekonomického růstu.
Život obyvatel města Tasiilaq na jihovýchodě Grónska se v posledních deseti letech výrazně mění. Důvodem jsou klimatické změny, kvůli nimž tají ledovce a moře nezamrzá. Lidé tak pomalu přicházejí o možnost lovu pod ledem, který je tradičním způsobem obživy v Grónsku.
Na paradoxní proces u grónského kontinentálního ledovce zaviněný uvolňováním metanu přišel mezinárodní vědecký tým. Nechyběli v něm ani čeští zástupci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Studie ukazuje, že biologické procesy pod ledem mohou ovlivňovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a následně i celoplanetární klima. Studie vyšla 3. ledna v prestižním světovém časopise Nature.
Vědci z NASA určili tři příčiny, které můžou za vychýlení zemské osy. Podle studie to z části způsobuje i člověk.
V červnu se od ledovce Helheim v Grónsku odlomil ledovec o velikosti dolního Manhattanu. Jev se podařilo zachytit americkému fotografovi Lucasi Jacksonovi. Ledovce v Grónsku dlouhodobě trpí vlivem klimatických změn. Jejich proměny zkoumá od roku 2015 i projekt NASA.
Oslnivě bílý kus ledu je stále v pohybu a nikdo neví, jakým směrem popluje.
Vědci z newyorské univerzity natočili velkolepé oddělení masy ledu od ledovce Helheim ve východní části Grónska. Celá akce trvala asi 30 minut. Příčinou oddělení ledovce byl vliv globálního oteplování, které způsobilo nárust hladiny moře.
