Stovky lidí v sobotu demonstrovaly v grónském hlavním městě Nuuk proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla agentura DPA. Trump ve čtvrtek znovu vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy Grónsko anektují. Ostrov obývá přibližně 56 tisíc lidí. Volební právo má podle BBC asi 44 tisíc z nich.
Více než polovina Američanů si myslí, že prezident Donald Trump je příliš úzce spojen s Ruskem. A většina odmítá Trumpův nápad na anexi Kanady či Grónska či obsazení Panamského průplavu. Zjistil to nový průzkum agentury Reuters/Ipsos.
Úterní předčasné parlamentní volby v Grónsku, které je autonomní součástí Dánska, vyhrála opoziční středopravicová strana Demokraté (Demokraatit). Ta upřednostňuje pomalejší cestu k nezávislosti ostrova. Druhé skončilo další opoziční uskupení Naleraq, které chce naopak nezávislost získat rychleji. Ve středu to napsala agentura Reuters po sečtení všech hlasů.
V Grónsku se právě dnes konají úterní parlamentní volby. Za účast zahraničních novinářských štábů mohou ostrované děkovat Donaldu Trumpovi, který těsně po své inauguraci několikrát projevil zájem připojit Grónsko ke Spojeným státům. Nebylo by to ovšem poprvé - téměř polovinu území USA získali Američané nákupem. Nejdráž je vyšly Panenské ostrovy pořízené v roce 1917 od Dánů.
Volby v Grónsku většinou neplní přední stránky zahraničních médií. Letos je tomu jinak. Ostrov obývaný malým národem Inuitů (zhruba 57 tisíc lidí) by Donald Trump rád připojil k USA a nevyloučil ani zapojení vojenské síly. Gróňany ale spíše než Trump zajímá nezávislost na Dánsku. Tuto touhu odráží i program většiny politických stran, ze kterých si voliči mohou vybírat.
Stane se Grónsko zcela samostatnou zemí, nebo zůstane součástí Dánska? Napovědí to probíhající předčasné volby. Kvůli výhrůžkám Donalda Trumpa, který by chtěl největší ostrov světa připojit k USA, sleduje hlasování celý svět.
Je důležité, že americký prezident Donald Trump v projevu ke Kongresu uznal právo Grónska na sebeurčení, prohlásil ve středu podle agentury Reuters dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Trump nicméně zároveň zopakoval, že tento ostrov chce získat pro USA, a vykreslil obraz prosperity a bezpečí pro obyvatele Grónska, autonomního území Dánského království.
Představte si, že držíte v rukou mapu starou více než 400 let. Na první pohled vypadá jako běžná historická mapa, ale při bližším zkoumání si všimnete podivného prázdného místa uprostřed. Tento záhadný detail zaujal vědce natolik, že se rozhodli odhalit jeho tajemství. A možná právě teď jsme svědky rozluštění jedné z nejstarších nevyřešených záhad kartografie.
Skupina dánských aktivistů, kteří si říkají Denmarkification, přišla s protinávrhem ke snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa koupit pro Spojené státy Grónsko. Podle Dánů by naopak jejich království mělo koupit americký stát Kalifornie, za který nabízejí bilion dolarů a "celoživotní dodávku dánského cukroví, za které zaplatí Hollywood".
Donald Trump nevyloučil vojenskou intervenci v Grónsku. Ale to patří Dánsku, americkému spojenci, který po boku amerických vojáků v Afghánistánu ztratil 43 mužů. Pokud by k této nepravděpodobné události přece jen došlo, jaké síly by čekaly na americké invazní jednotky? Bude to mimo jiné jediný aktivní vojenský útvar psích spřežení na světě - tucet mužů a šest psích spřežení v tzv. Patrole Sirius.
Grónsko je největší ostrov na světě. Česko by se do něj svou rozlohou vtěsnalo více než sedmadvacetkrát. Láká svou strategickou polohu na křižovatce mezi Severní Amerikou, Evropou a Arktidou i zásobami nerostného bohatství. V současné době je autonomní součástí Dánska, ale americký prezident Donald Trump by jej rád získal pod svou kontrolu. Podívejte se na hlavní vojenské základny v zemi.
Tváří v tvář hrozbám ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa se dánská premiérka Mette Frederiksenová rozhodla tento týden vyrazit na diplomatickou cestu po evropských metropolích. V Německu se potkala s kancléřem Olafem Scholzem, ve Francii s prezidentem Emmanuelem Macronem a v Bruselu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Všichni jí v otázce obrany Grónska slíbili podporu.
"Trump je mentálně zcela nevyhovující pro výkon důležité funkce - což je ale čím dál víc pravidlo než výjimka," myslí si ekonomický historik Ladislav Tajovský. Trumpovy hrozby navýšením cel nebo obsazením Grónska jsou podle něj určeny jeho neinformovaným voličům.
Minulý týden nastávající prezident USA Donald Trump prohlásil, že Spojené státy by v rámci zajištění své bezpečnosti měly kontrolovat Grónsko. Arktida přitom ze strategického i surovinového hlediska důsledkem globálního oteplování láká stále více světových hráčů, kteří prostor militarizují. Svým způsobem tak oživují přízrak studené války.
"Gróňanů je jen 57 tisíc a většina z nich zastává názor, že s takovým počtem nemá smysl mít úplně nezávislý stát. Rozhodně ale dávají přednost Dánsku, na které jsou zvyklí, před Spojenými státy," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Alena Klempířová, která se svým manželem Jaroslavem žije v Grónsku už pětadvacet let. Procestovali celý ostrov a napsali o něm tři knihy.
Donald Trump zveřejnil plány na odkoupení Grónska od Dánska, protože ostrov považuje za důležitý pro zajištění americké bezpečnosti. Malý kousek Grónska ale Spojené státy v rukou mají: na severozápadě využívají svou leteckou základnu Thule, někdy nazývanou také jako vesmírná základna Pituffik.
Generál Keith Kellogg, zvláštní vyslanec Donalda Trumpa pro Ukrajinu, mírní slova nastupujícího prezidenta ohledně jeho plánů na rozšiřování území USA i brzké ukončení války na Ukrajině.
V Grónsku v úterý přistál syn nastupujícího amerického prezidenta Donald Trump junior. Novinářům řekl, že přijel pouze jako turista. Jeho otec ale zároveň na sociální síti napsal: "Grónsko a svobodný svět potřebují bezpečí, sílu a mír. Tenhle obchod se musí podařit. MAGA. Udělejte Grónsko znovu velkým!" Jde o odkaz na jeho předchozí výroky o koupi Grónska, které patří Dánsku, Spojenými státy.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že USA by měly z důvodů národní bezpečnosti usilovat o získání kontroly nad Grónskem. Je to poslední z řady kontroverzních zahraničněpolitických výroků Trumpa na adresu spojeneckých zemí, píše americké vydání magazínu Forbes.
Když začala Anna studovat biochemii, byla odhodlaná pomáhat lidem. Během studia si ale uvědomila, že je potřeba pomoct planetě. "Došlo mi, že sice umíme prodlužovat životy, ale bez zdravého životního prostředí nemůžeme žít," říká. Dnes se jako doktorandka na Univerzitě Karlově věnuje výzkumu uvolňování metanu zpod ledovců, který by potenciálně mohl změnu klimatu ještě zhoršit.
