Vědecká studie mezinárodního týmu uvádí, že se hladina světových oceánů v posledním století zvýšila nejrychleji za 2800 let. Ve 21. století očekávají nárůst ještě výrazně vyšší. Na vině je částečně odpovědné globální oteplování způsobené lidskou činností.
Dosud nejvyšší teplotu zaznamenanou na Antarktidě - 17,8 °C - pravděpodobně naměřila loni v březnu automatická měřicí stanice Masarykovy univerzity. Rekord byl zaznamenán na meteorologické stanici umístěné na ledovci Davies Dome. Uvedené údaje, které se ze zařízení získávají jednou ročně, potvrzují celosvětové globální oteplování, uvedl klimatolog Kamil Láska. Podobné teploty jsou na Antarktidě ojedinělé, ale v poslední době je patrný jejich nárůst.
V důsledku navýšení skleníkových plynů v atmosféře se zrychluje proudění vzduchu ve vysokých nadmořských výškách, které ovlivňuje leteckou dopravu. Vědci nyní vypočítali, že letadla na trase přes Atlantický oceán brzy naletí až o 2000 hodin více každý rok. Zatímco lety do Evropy se zrychlí, cesta z Evropy do Severní Ameriky naopak potrvá déle. Následkem bude navýšení nákladů na palivo a větší množství vyprodukovaných emisí.
Meteorologové na Šumavě tento týden naměřili až o padesát stupňů více než minulý týden. Zatímco na Rokytské slati u Modravy klesla teplota v pátek na 35,5 stupně Celsia, jen o čtyři dny později a pár desítek kilometrů dále, ve Čkyni u Vimperka, se teplota vyšplhala na 14,5 stupně. Podle meteorologů nejsou oblevy v zimě výjimečným jevem, lidé jim pouze odvykli proto, že poslední zimy téměř nemrzlo. Prudké výkyvy počasí jsou spojeny se změnou klimatu, říká v rozhovoru Jaroslav Rožnovský z Českého hydrometeorologického ústavu, který zároveň předsedá České bioklimatologické společnosti, která zkoumá vliv počasí na přírodu. Náhlé změny lidé, ale i rostliny nebo zvířata špatně snášejí.
Loňský rok byl dosud nejteplejším v historii měření, uvedl americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) a Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Průměrná teplota na Zemi byla o 0,9 stupně Celsia vyšší než v minulých letech. Odborníci věří, že tato informace posílí tlak na boj proti globálnímu oteplování. Na nedávném klimatickém summitu v Paříži se většina států zavázala udržet nárůst průměrné globální teploty do dvou stupňů Celsia v porovnání s úrovní před druhou průmyslovou revolucí.
Klimatické konference tady probíhají už čtvrt století a za celou tu dobu neměly na klima žádný vliv, říká Vítězslav Kremlík. Není podle něj sporu, že se planeta otepluje, vědci ale nemají důkazy, do jaké míry za to může člověk.
Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období a co nejvíce se přiblížit hodnotě ještě o půl stupně nižší. Text dohody, která má po ratifikaci po roce 2020 nahradit kjótský protokol, schválili zástupci 196 zemí na klimatické konferenci v Paříži v sobotu večer.
Kvůli změně klimatu v posledních šesti letech přesídlilo kolem 30 milionů lidí, hlavně z Afriky a Blízkého východu. Domovy je nutí opouštět hlavně nedostatek vody. Množství lidí se má v blízké době ještě zvýšit. Sucho a nedostatek vody mají podle aktuální studie NASA a OSN vyhnat z domovů až 120 milionů lidí z Afriky a Blízkého východu.
Vyjednavači 195 zemí v sobotu na klimatické konferenci OSN v Paříži představili návrh textu, jenž by měl tvořit základ nové globální dohody o snižování emisí skleníkových plynů. Návrh, schválený vysokými představiteli OSN, ale stále obsahuje stovky sporných bodů, informovala agentura Reuters. Lhůta pro dodání dokumentu byla do sobotních 12 hodin SEČ a vyjednavači na něm pracovali celou noc. Obsahuje 48 stran. "Máme teď k dispozici nový základ pro jednání, který je přijatelný pro všechny. Teď je potřeba dopsat zbytek," řekla agentuře AFP francouzská vyjednavačka Laurence Tubianaová. O návrhu, který prý ale obsahuje mnoho nevyřešených bodů, budou jednat ministři zúčastněných zemí.
Podle uznávaného amerického klimatologa Jamese Hansena nastoupili světoví lídři na klimatické konferenci v Paříži na špatnou cestu. Snižování emisí nepřinese očekávaný výsledek a naši planetu neochrání před klimatickými hrozbami. Varuje před opakováním chyb, ke kterým došlo již v roce 1997 při podepisování Kjótského protokolu. Jako jedinou možnost vidí uvalení daně na fosilní paliva.
Premiér Bohuslav Sobotka v pondělí na klimatické konferenci OSN v Paříži označil změnu klimatu za jednu z nejvýznamnějších hrozeb, kterým svět čelí. Potvrdil rovněž závazek do roku 2030 dále snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990 a zdůraznil nutnost finanční pomoci nejméně rozvinutým zemím.
Světová meteorologická organizace varuje, že v důsledku oteplování Země se jev zvaný El Niňo stále zesiluje a do konce roku by mohl ještě zintenzivnět. Může mít neblahé následky především pro země v jižním Pacifiku, ale nepřímo může ovlivnit i další části světa. V letech 2010 a 2011 například k důsledkům tohoto jevu patřily rozsáhlé povodně v Austrálii nebo také chladnější zima v Evropě. Zpráva předchází klimatické konferenci OSN, která se na přelomu listopadu a prosince uskuteční v Paříži a jejímž cílem je omezit globální oteplování planety.
OSN naléhá na účastníky blížícího se klimatického summitu v Paříži, aby došli k vzájemné dohodě. Podle úřadu OSN pro snižování rizik katastrof si za posledních dvacet let vyžádaly meteorologické katastrofy více než 600 tisíc lidských životů. Účast na summitu přislíbil i americký a čínský prezident. Jejich země mají na svědomí 45 procent celkových emisí oxidu uhličitého ve světě. Přesto se na ně dosavadní Kjótský protokol o snižování emisí nevztahoval. Nová klimatická dohoda si klade za cíl udržet globální oteplování na maximu dvou stupňů Celsia.
Za klesající porodnost může podle nejnovějšího výzkumu globální oteplování, uvádí list The Independent. Vědci z univerzit v New Orleans, na Floridě a Santa Barbaře tvrdí, že neustále se zvyšující teploty ovlivňují nejen tání ledovců, ale i sexuální chování lidí. Ti kvůli horkému letnímu počasí ztrácejí chuť na sex. Vysoké teploty se podle průzkumu podepsaly na poklesu porodnosti o téměř 0,7 procent ve srovnání s chladnějšími dny. "Extrémní teploty mají vliv na frekvenci pohlavního styku, negativně ovlivňují produkci spermií u mužů a ovulaci u žen,“ tvrdí výzkum. Vědci závěrem varují, že klesající porodnost může mít pro západní společnosti negativní sociální dopady.
Země světa vypracovaly národní akční plány jako základ pro jednání na konferenci o klimatických změnách, která se uskuteční na přelomu listopadu a prosince v Paříži. Ke snižování emisí CO2 se přihlásily všechny vyspělé země a tři čtvrtiny rozvojových států, dohromady tak jednotlivé akční plány pokrývají 86 procent všech současných světových emisí CO2.
Snímky fotografa magazínu National Geographic poukázaly na vymírání ledních medvědů. Vyhublé zvíře mělo podle vědců pojít hlady, a to důsledkem globálního oteplování. Táním ledovců totiž medvědi přicházejí o přirozená stanoviště, což jim znemožňuje lov tuleňů. Vyhledávají tak alternativní potravu v podobě ptačích vajec, mršin nebo řas. Podle řady vědců je budoucnost ledních medvědů nejistá, za poslední roky totiž jejich populace klesla až o 40 procent.
Americký prezident byl na několikadenní cestě po Aljašce, kde se snažil zvýšit povědomí o změnách klimatu. Ocenil práci místních lidí a pobavil média na lovu ryb.
Ti, kteří přehlížejí vědu, jsou stále osamělejší, jsou na ostrově, který mizí, prohlásil v projevu v aljašském Anchorage.
Vědecká studie odhaluje, že lidé z vyspělých zemí berou změny klimatu na lehkou váhu. A to i přes to, že o hrozbě globálního oteplování vědí. V řadě afrických a asijských zemí naopak panují obavy.
Letošní léto bude z hlediska lesních požárů pro Aljašku velmi pravděpodobně nejhorší v historii. Plameny už zničily větší plochu, než je Connecticut.
