Roky 2015 i 2016 se zapsaly do historie rekordně vysokými průměrnými teplotami. Ty způsobují kromě jiného masivní tání ledovců. Snímky amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) nabízí srovnání, jak během let klimatické změny přetvořily některé oblasti Země.
Řeka Slim na severozápadě Kanady loni v květnu změnila svůj tok. Zdánlivě obyčejný jev se ale udál během pouhých čtyř dnů, kdy původní koryto řeky vyschlo. Ledovec, který řeku zásobil vodou, důsledkem extrémně vysokých teplot ustoupil a voda si našla jinou cestu. Podle vědců, kteří nyní na jev upozornili, jde o první zmizení řeky v novodobých dějinách. A vlivem globálního oteplování může takových změn přibývat.
Senát schválil ratifikaci pařížské klimatické dohody, která je namířena proti globálnímu oteplování. "Považuji za žádoucí, aby se Česká republika připojila ke globální solidaritě," řekl ministr životního prostředí Richard Brabec. V Poslanecké sněmovně se debata o smlouvě protahuje, poslanci zatím nedokončili ani úvodní kolo jejího projednávání. Ratifikaci musí schválit obě parlamentní komory. Následně by měl dohodu podepsat prezident.
Záplavy, vlny veder nebo extrémní sucho mohou být podle nových vědeckých poznatků způsobeny skleníkovými plyny. Ty ohřívají atmosféru a zpomalují nebo úplně zastavují takzvané planetární vlny, které proudí kolem Země a ovlivňují počasí. V důsledku toho pak některé regiony "uváznou" na delší dobu například v dešti nebo v horku.
Donald Trump se v prezidentské kampani Američanůn nabídl jako ten, kdo dokáže řídit celý stát stejným způsobem a stejně "úspěšně" jako svůj komerční byznys. Že mu to uvěřili voliči, je jedna věc. Skutečným problémem však je, že tomu nejspíše stále věří i sám Donald Trump. A že nic jiného než vnímat politiku a vládnutí jako management a "dealy" s realitami zatím neumí a nedokáže.
Americký prezident Donald Trump v úterý podepsal exekutivní nařízení rušící a omezující regulaci zavedenou jeho předchůdcem Barackem Obamou k ochraně životního prostředí. Trumpův dekret otevírá cestu ke zrušení Obamova Plánu čisté energie, který zavázal americké tepelné elektrárny k omezení emisí, poznamenala agentura AP. Uvolňuje také omezení na poskytování federálních pozemků pro těžbu uhlí. Zatímco důlní a petrochemické firmy dekret vítají, ochránci životního prostředí jej chtějí napadnout u soudu.
Nový americký prezident Donald Trump už v předvolební kampani sliboval, že nenechá z "hloupé" ekologické politiky svého předchůdce Baracka Obamy kámen na kameni. Řekl, že zruší jeho omezení pro vypouštění emisí, a dodal, že ani v zahraničí nebudou USA pod jeho taktovkou dál "zelenat". Jako prezident teď Donald Trump ekologickou agendu svého předchůdce opravdu demontuje. Zrušil nové přísné limity spotřeby pro automobily. Krotit emise skleníkových plynů nebudou zřejmě muset ani americké uhelné elektrárny. Trump taky zastavil americké příspěvky do klimatického programu OSN. USA nejspíš taky nesplní své závazky z Pařížské klimatické dohody z prosince 2015.
Z alpských svahů může do roku 2100 zmizet celkově až 70 procent přírodního sněhu. Ve své studii to uvedli vědci ze švýcarského Davosu. Podle nich bude situace horší na jižních svazích a na místech ležících níže než 1200 metrů nad mořem. Na vině je globální oteplování, dodávají vědci.
Šéf Agentury pro ochranu životního prostředí Scott Pruitt, jehož na nejdůležitější environmentální pozici v americké exekutivě jmenoval prezident Donald Trump, ve čtvrtek zpochybnil vliv oxidu uhličitého (CO2) na globální oteplování. Vzkázal kongresmanům a senátorům, že by měli zvážit, zda je nutné jeho emise dále regulovat. Pruittův přístup je v rozporu s převládajícím vědeckým názorem, k němuž se hlásí i americké úřady pro vesmír NASA a pro atmosféru a oceány NOAA.
Ložiska ropy a zemního plynu v moři poblíž Severního polárního kruhu lákají řadu zemí. Rusko si dělá v dané oblasti nárok na milion kilometrů čtverečních. Arktidu chce však využít především vojensky. Buduje proto nové základny a obnovuje ty, které zde vznikly ještě za sovětských časů.
Čeští poslanci ve čtvrtek jednali o Pařížské klimatické dohodě, úvodní kolo debaty ale ani napotřetí nedokončili. Soubor opatření má udržet globální oteplení pod dvěma stupni Celsia oproti době před průmyslovou revolucí. Mezi signatáři jsou i USA, které patří mezi vůbec největší producenty skleníkových plynů na světě. Jestli ale Spojené státy budou úmluvu skutečně dodržovat, není jisté. Nastupující prezident Donald Trump totiž dlouhodobě pařížskou dohodu odmítá.
Vlivem klimatických změn stoupá teplota oceánů a na severní polokouli klesá množství ledu. Na krách plujících po moři přitom závisí životy ledních medvědů, kteří na nich loví potravu. Těch je kvůli globálnímu oteplování stále méně. V současnosti žije ve volné přírodě jen zhruba 25 tisíc jedinců.
Návštěvníci švýcarských Alp si v prosinci nezalyžovali. Sníh pak chyběl v lyžařských střediscích i během vánočních svátků, což bývá vrcholem sezony. Kvůli tomu skončila více než polovina vlekařů a majitelů středisek ve ztrátě. Pokud se nevydaří ani zbytek sezony, země může přijít až o stovky milionů dolarů na příjmech z cestovního ruchu. Viníkem je globální oteplování, které zkracuje zimní sezonu ve Švýcarsku o několik dní. Ta nyní startuje o 12 dní později a končí o 26 dní dříve, než tomu bylo v 70. letech minulého století.
Téma klimatických změn opět nabralo na síle, a to díky Donaldu Trumpovi. Přestože ten nakonec po svém zvolení americkým prezidentem neurčitě připustil, že mezi změnami klimatu a lidskou činností existuje spojitost. Na extrémní sucho způsobené zvyšováním teplot přitom doplácejí hlavně ty země, které mají na globálním oteplování nejmenší podíl. Část severní Afriky se podle odborníků stane v tomto století neobyvatelnou. Podobný osud čeká v budoucnu také Blízký východ. Klimatické změny tak mohou vytvořit migrační vlnu nebývalých rozměrů.
Hornaté jihoamerické Peru vysychá. Nebývalou rychlostí v něm tají ledovce a rapidně ubývá srážek. Unikátní projekt na zastavení nebo alespoň utlumení některých těchto kritických jevů teď rozbíhají přední čeští vědci pod vedením profesora Bohumíra Janského, objevitele pramenů Amazonky. Navrhují stavbu kontrolních stanovišť, přehrad i dalších bariér.
Rok 2016 bude podle OSN nejteplejším rokem v historii měření. Projevuje se to mimo jiné masivním táním mořských ledovců nebo běláním korálových útesů. Ledové kry na severním pólu mizí nebývalou rychlostí a ledová krusta obklopující Antarktidu se tenčí. Vědecká analýza navíc odhalila, že ani ledy v Grónsku, které by v případě roztání zvýšily hladinu oceánu o celých sedm metrů, nejsou tak stabilní, jak se předpokládalo. Zvyšování teploty moří má ničivé dopady i na jejich ekosystém. Na postupné odumírání korálů doplácejí i miliony lidí.
Nominace Scotta Pruitta do čela americké agentury pro životní prostředí je pro tamní ekologické aktivisty velkým zklamáním. Jmenování zastánce průmyslové a uhelné lobby podle nich ukazuje, jak bude nový prezident USA Donald Trump zacházet s ekologickými tématy. Nový šéf Bílého domu i přesto přijal ve svém newyorském sídle i zastánce opačného názoru: herce Leonarda DiCapria a bývalého amerického viceprezidenta Ala Gorea.
Nově zvolený prezident Spojených států Donald Trump připustil, že na klimatické změny má vliv i člověk. Co se týče budoucnosti americké podpory pařížské klimatické dohody, je podle svých slov otevřený všem možnostem. Myslí prý ale na dopady boje proti klimatickým změnám na konkurenceschopnost amerických podniků. Trump přitom v předvolební kampani tvrdil, že globální oteplování je podvod, který si vymyslela Čína, aby poškodila americké hospodářství.
Podle studie OSN představené na klimatické konferenci v Marrákeši by omezení růstu průměrné teploty na 1,5 stupně Celsia zabránilo ekonomickým ztrátám ve výši 12 bilionů dolarů, což by znamenalo 10 procent světového HDP. Autoři studie zastávají názor, že je takový cíl proveditelný. "1,5 stupně je klíčovým požadavkem ohrožených zemí, protože jen tato hodnota umožní našim lidem a životnímu prostředí přežít," uvedla zástupkyně Etiopie na konferenci.
Pokud nezmění Donald Trump své předvolební sliby, přestane největší ekonomika světa bojovat proti globálnímu oteplování. Trumpův obrat má být jednou z největších změn oproti éře Baracka Obamy.
