V druhé polovině září proběhl ve 180 zemích světa Celosvětový úklidový den (World Cleanup Day). Dvacet milionů dobrovolníků vzalo odpadkové pytle a vydalo se uklidit své okolí. Když výzkumníci později rozebrali, jaké plasty lidé nejčastěji nacházeli, zjistili, že většina pochází jen od hrstky obřích firem. V jejich čele jsou The Coca-Cola Company, Nestlé a PepsiCo.
V New Yorku po pondělním klimatickém summitu pokračovalo zasedání Valného shromáždění OSN. V noci na čtvrtek projev přednesl český premiér Andrej Babiš, ještě před ním promluvil například prezident Ukrajiny. Dění v sídle OSN sledujeme on-line.
V severovýchodním švýcarském kantonu Sankt Gallen se v neděli uskutečnil netradiční pohřební pochod. Desítky lidí v černém neoplakávaly lidského nebožtíka, ale zmizelý ledovec Pizol. Vědci tvrdí, že ledovec ztratil během 13 let 80 procent své původní masy. Pochodu se zúčastnili nejen odborníci na klimatické změny nebo ekologové, ale i turisté.
Spousta lidí se snaží ledacos pro životní prostředí dělat, ale nepřemýšlí o efektu. Hodně prudy bychom si ušetřili tím, kdybychom šli po tom důležitém. Nemůžeme být dokonalí v nedokonalém světě, míní environmentální psycholog Jan Krajhanzl. Lidem je potřeba říkat o klimatu pravdu, bez hysterie. Strach je na obou stranách. Ti, kteří změny popírají, se bojí o vlastní představu budoucnosti, říká.
V newyorském sídle OSN začíná klimatický summit, který svolal její šéf António Guterres. Doufá, že světoví vůdci na vrcholné schůzce představí nová opatření zaměřená na snížení emisí. Dění v New Yorku sledujeme on-line.
Více než čtyři miliony lidí se podle mladé švédské ekologické aktivistky Grety Thunbergové zapojily do páteční celosvětové série stávek a demonstrací za lepší ochranu klimatu. Protestní akce se uskutečnily ve 163 zemích, uvedla na Twitteru Thunbergová, která hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost) iniciovala.
Na souostroví Špicberky těžce dopadají klimatické změny. Projevují se tu daleko intenzivněji než jinde na světě. Na ostrovech za polárním kruhem patřících Norsku rychle taje všudypřítomný led. Podívejte se, s jakými problémy se místní potýkají.
Ke změně klimatu je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) třeba přistupovat racionálně, nikoliv tak, aby se z boje proti klimatické krizi stalo "fanatické náboženství". V New Yorku, kam příští týden pojede na světovou klimatickou konferenci, plánuje mluvit o roli OSN v celosvětovém přístupu k tomuto tématu.
Vědci z Kalifornské univerzity přišli s překvapivým objevem, jak mírnit dopady klimatických změn. Ve své studii tvrdí, že ke snížení emisí oxidu uhličitého, který prohlubuje globální oteplování, by mohly výrazně přispět mořské řasy.
Poslední tři měsíce dělali brazilští včelaři jinou práci, než jaké by roční doba odpovídala. Místo starání se o své úly se museli ve velkém zbavovat uhynulých včel, během čtvrt roku šlo o celkem 500 milionů. Podobné zprávy hlásí včelaři po celém světě, výjimkou není ani Česko.
Greta Thunbergová je dívka, kterou zneužívá její okolí. Mládeži vštěpujeme, že žijí na umírající planetě, že nemají budoucnost, je to bezohledné, říká klimaskeptik Vítězslav Kremlík. Mladí lidé pochopili, že věc je vážná, reagují na to po svém a upozorňují politiky, že je třeba něco zásadního dělat, oponuje někdejší ministr životního prostředí Bedřich Moldan a kritizuje osobní útoky vůči mladé švédské aktivistce. Lidé se nebaví o tom, co Greta říká a co přináší. O tom bychom měli hovořit, míní. Nechci budoucnost, kde naše děti nebudou moci jíst maso nebo létat letadlem. Měli bychom být hrdí na to, co jsme ve 20. století dokázali, říká Kremlík.
Na západě Islandu se lidé v neděli slavnostně loučili s ledovcem, který se v důsledku klimatických změn ztenčil natolik, že v roce 2014 jako první na ostrově zanikl. Odhalení pamětní desky připomínající někdejší ledovec Okjökull se zúčastnila i islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová, ministr životního prostředí Gudmundur Ingi Gudbrandsson či bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová.
Kvůli teplejšímu létu roztává za polárním kruhem i několikaletá vrstva ledu. Období, během kterého jsou některá místa bez ledu, se každým rokem prodlužuje. To přináší více možností firmám, které sem vozí turisty. Popularita plaveb za polární kruh roste, například Kanada jich zaznamenala během jednoho roku dvě desítky.
Když vědci zkoumali stav populace špicberských sobů, kteří se jinde než na stejnojmenném norském souostroví nevyskytují, došli ke znepokojivému zjištění. Našli nezvykle velké množství uhynulých zvířat, které výrazně převýšilo každoroční průměr - letos jich bylo víc než 200. Podle vědců je na vině změna klimatu.
Současné klimatické změny nemají obdoby a způsobil je člověk. Stav, ve kterém se teď Země nachází, je bezprecedentní. Ukázala to nová rozsáhlá studie, která zmapovala data za poslední dva tisíce let.
Každou vteřinu kvůli přírodním katastrofám přijde o domov jeden člověk. Tajfuny, povodně, sesuvy půdy a další podobné pohromy připraví ročně o střechu nad hlavou podle nezisková organizace Norská rada pro uprchlíky (NRC) na 26 milionů lidí. Naopak kvůli suchu a zhoršené kvalitě půdy bude do roku 2045 na světě 135 milionů uprchlíků, varuje OSN. Tyto černé scénáře spojuje jediné - klimatická změna.
Pokud by se vyplnily předpovědi vědců, bylo by za třicet let v oceánech na hmotnost víc plastu než ryb. Nezisková organizace The Ocean Cleanup se tomu snaží zabránit systémem na shromažďování odpadu pomocí mořských proudů. Systém už nějakou dobu testuje. Nyní ho aktivisté přesunuli do Velké tichomořské odpadkové skvrny, což je místo s extrémně zvýšenou koncentrací mořského odpadu mezi americkou Havají a Kalifornií. Pokud bude projekt úspěšný, měl by z oceánů do pěti let uklidit až polovinu plastového odpadu. Podívejte se ve fotogalerii, jak systém funguje.
Nejúčinnějším opatřením k záchraně klimatu je zalesňování. Tvrdí to studie technické vysoké školy (ETH) v Curychu, otištěná v magazínu Science. Dosažení cíle Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) udržet růst oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia proti době před průmyslovou revolucí je díky němu dosažitelné, uvádějí švýcarští experti. Na Zemi podle nich může být o třetinu více lesů, aniž by to omezovalo města nebo zemědělskou půdu.
Česká republika má za sebou mimořádně horký červen. Průměrná teplota 20,7 stupně Celsia byla nejvyšší od roku 1961, kdy meteorologové začali měsíční průměry zaznamenávat. Zároveň je na většině území Česka extrémní sucho. To vše ale automaticky neznamená, že průměrné teploty čím dál rychleji porostou i v následujících letech, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Zvyšování teploty může podle něj kolísat. Pořád větším problémem bude také degradace půd a odlesňování, tvrdí klimatolog.
Zástupci 29 států, které mají pravomoc rozhodovat o Antarktidě, se sjeli do Prahy. Takzvaný konzultativní status má od roku 2014 i Česko. Na závěr setkání chtějí země přijmout Pražskou deklaraci, která by měla potvrdit dosavadní pozici Antarktidy coby výlučně mírové země či vyzdvihnout tamější výzkumné práce, na kterých se významně podílí i Česko. "Naši vědci tam objevili více než 120 druhů organismů," sdělil vedoucí českého antarktického výzkumu Daniel Nývlt.
