Ledovce, které pokrývají vysoké pohoří na severozápadě Číny, tají v posledních letech rychleji, než tomu bylo ještě před pár desetiletími. Spolu se zvyšující se teplotou představují pro obyvatele žijící pod jejich úpatími hned několik problémů, mimo jiné častější záplavy a také období sucha.
Klimatická změna probíhá všude kolem nás a je potřeba ji dostat pod kontrolu, upozorňuje bývalý hokejista a olympijský vítěz Dominik Hašek. "Shánějte ověřitelná fakta a ptejte se, co můžete udělat pro záchranu klimatu vy osobně," dodává ve videu v rámci speciálu Aktuálně.cz Planeta v nouzi. Přidejte se i vy pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Země se neustále ohřívá a my jsme plně zodpovědní za to, v jakém stavu ji předáme dalším generacím, upozorňuje jaderná fyzička Dana Drábová. Jako další osobnost veřejného dění se zapojila do klimatického speciálu Aktuálně.cz Planeta v nouzi. "Zkusme se zamyslet nad svým životním stylem," vyzývá Drábová ve videu. Přidejte se i vy pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Podíl lidské činnosti na změnách klimatu je zásadní, říká generální ředitel Vodafonu ČR Petr Dvořák. Jako další z osobností se zapojil do projektu Aktuálně.cz Planeta v nouzi. "Je čas jednat," zdůrazňuje ve videu. Přidejte se i vy pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Do klimatického speciálu Planeta v nouzi se zapojila další osobnost veřejného dění. Režisér Jan Svěrák upozorňuje, že pokud nezastavíme globální oteplování, tradiční česká zima se stane minulostí. "Města zasáhnou ještě větší vlny veder, než jaké zažíváme teď," varuje ve videu. Přidejte se i vy pod hashtagem #PALINASKLIMA.
V Česku i na celé planetě roste průměrná teplota. Tento trend je nebezpečný, zdůrazňuje ve videu hydrobiolog David Pithart, který se zapojil do klimatického projektu Planeta v nouzi. "Nechceme být generací, která nechala uschnout lesy, vymřít lední medvědy a zmizet vodu ze studní," dodává Pithart. Přidejte se i vy pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Moderátorka Světlana Witowská upozorňuje, že dopady klimatické krize jsou vidět všude kolem nás. Jako další z osobností se zapojila do speciálu Planeta v nouzi. "V sázce jsou naše životy, domovy a hlavně budoucnost našich dětí," apeluje ve videu. Přidejte se i vy pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Tání ledovců v Antarktidě může ohrozit města, jako jsou New York, Tokio či Londýn. Simulace vědců z německé Postupimi potvrzují, že pokračuje velmi pomalý, ale neúprosný proces: v případě růstu teplot o čtyři stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou se úroveň moře zvedne o šest a půl metru, píše italský deník La Repubblica.
Američtí indiáni kmene Navaho posledních dvacet let sledují, jak se rozšiřují pouště, vysychají řeky a pociťují zvyšující se teplotu. Sucho a méně srážek, tedy jevy spojené s klimatickou změnou, mění jejich tradiční způsob života. Místní se bojí, že nepříznivé podmínky nakonec způsobí i odliv lidí do měst a konec jejich jedinečné kultury.
V hustých lesích a těžko přístupných oblastech Tchaj-wanu se kromě vzácných živočichů pohybují i vědci z centra na ochranu přírody Dr. Cecilia Koo. Sbírají zde vzácné rostliny, jimž hrozí vyhynutí a které díky jejich snahám mohou jednou do přírody vrátit.
Zvýšení průměrné roční teploty bude mít na českou ekonomiku převážně pozitivní dopad. V nejmírnějším scénáři vývoje koncentrace skleníkových plynů v atmosféře bude HDP na osobu v Česku na konci 21. století o 0,3 procenta vyšší než při dnešních klimatických podmínkách. Vyplývá to z analýzy Ekonomie změny klimatu od společnosti Deloitte.
Planeta se v posledních desetiletích otepluje rychlostí, která nemá obdoby. Za posledních 140 let se na Zemi zvýšila teplota průměrně o jeden stupeň. Jsou ale oblasti, které se oteplují i dvakrát rychleji. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jednoho z nejúčinnějších skleníkových plynů, nezvratně roste. Dnes dosahuje takových hodnot, které na Zemi nebyly za celou existenci lidstva.
Ledovec na hoře Marmolada, nejvyšším vrcholu itaských Dolomit, by mohl kvůli globálnímu oteplování do patnácti let zmizet. Píše o tom agentura ANSA s odvoláním na výzkum vědců z univerzity v Padově.
Tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ohledně zvyšování hladiny oceánů. Vyplývá to z nové studie publikované v magazínu Nature Climate Change, podle níž ledovce z Grónska a Antarktidy zvedly hladinu oceánů od roku 1992 o takřka 1,8 centimetru.
Požáry, které letos zasáhly americkou Kalifornii, jsou podle místních jedny z nejhorších, které kdy region postihly. Sedm lidí zemřelo, další statisíce musely opustit své domovy a shořely i dva tisíce let staré stromy. Podívejte se, co ohně v Kalifornii způsobily a co za nimi stojí.
Od soboty 22. srpna do konce roku žije lidstvo v přeneseném významu na dluh. Ten si vybírá podle odborníků od planety, kterou využívá za hranice jejích možností a od které vyžaduje tolik, jako kdyby mělo k dispozici téměř dvě planety. Právě na sobotu připadá takzvaný Světový den překročení.
V kalifornském Údolí smrti byla v neděli zaznamenána teplota vzduchu 130 stupňů Fahrenheita (54,4 stupně Celsia), což by byla nejvyšší hodnota naměřená kdekoli na Zemi za posledních více než 100 let. S odvoláním na americkou Národní meteorologickou službu (NWS) o tom informovala agentura Reuters.
Ledový příkrov v Grónsku se možná ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování.
Městské zeleni kvůli intenzivnějším vedrům hrozí, že časem odumře. Její nedostatek by přitom dle vědců vedl k dalšímu oteplení a ještě větší oblibě klimatizací. Ty přitom vzduch ve výsledku opět zahřívají. I z toho důvodu se ve sněmovně sešli odborníci, aby navrhli řešení přírodní klimatizace v podobě stromů ve městě. Jejich doporučení nabízíme v přehledu Aktuálně.cz.
Rozsah lesních požárů v odlehlých oblastech Ruska překročil plochu milion hektarů. Požáry ovšem zuří v těžko dostupných místech a úřady nepodnikají nic pro to, aby živel zastavily. Nejvíce požárů hlásí Jakutsko na ruském Dálném východě.
